Jak ukázal dřívější test fitness aplikací, některé z nich jsou zlatým dolem osobních dat uživatelů, včetně těch citlivých o jejich zdravotním stavu. Mnozí z nich si to však neuvědomují a tak stále používají aplikace, které jejich citlivé údaje sbírají a odesílají třetím stranám.
Nejinak je tomu na internetu. Veškerá data o uživatelově vyhledávání, nákupech či sledování videí na Youtube jsou snadno dostupná a analyzovatelná – a pro poskytovatele reklamy velmi cenná. Ochrana dat je přitom na internetu nedostatečná, hranice mezi běžně zadávanými a citlivými údaji je podle Altroconsumo velmi tenká.
Spoléhání na internet se ale může spotřebiteli vymstít i jiným způsobem. Jak ukazují data italského institutu pro výzkum trhu Censis, internetoví uživatelé velmi často vyhledávají, jak poznat rakovinu, cukrovku či těhotenství. Pro laika je však obtížné vyznat se v množství informací a zdrojů, které si často odporují. Internet tak mnohdy dělá z lidí hypochondry, kteří i v běžném nachlazení či únavě vidí počínající rakovinu.
Neznalosti internetových uživatelů často zneužívají různí nepoctivci a šarlatáni s neúčinnou či dokonce nebezpečnou léčbou. Dobře známé jsou případy užívání bazénové chemie jakožto všeléku. Jiní „lékaři z Google University“ zase vidí příčinu všech nemocí v údajném zamoření parazity, a to i takovými, kteří se vyskytují jenom v tropech. Svým pacientům pak ordinují veterinární antiparazitika. Oba způsoby léčby jsou však vysloveně kontraproduktivní, staré obtíže neřeší a pouze přidají nové.
V minulém roce společnost Google přislíbila odstranění stránek šarlatánů z prvních míst vyhledávání při dotazu na nemoci a jejich nahrazení odbornými zdroji. Neodborné a nebezpečné způsoby léčby jsou však stále populární, obzvláště na sociálních sítích.
