Nebezpečná křesla v divadle Drak

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Publikováno v časopise 8/2008

Jsem maminka tříletého Lukáše z Hradce Králové, který utrpěl v loutkovém divadle Drak vážný úraz na pravé ruce – amputaci části ukazováčku … Snažím se bránit svého malého chlapce, jenž si prožil velikou bolest. Dle mého názoru k tomu nemuselo nikdy dojít, kdyby byly sedačky skutečně bezpečné.

Několik dlouhých měsíců si Iva Roflíková musela připadat jako ve špatném filmu. Dveře, u kterých klepala, se sice otevřely, aby se ale vzápětí před ní zase zavřely. A že jich bylo dost: slovenský výrobce sklápěcích sedadel SEDAsport, Česká obchodní inspekce – Inspektorát Královéhradecký a Pardubický, Policie České republiky, Okresní ředitelství Hradec Králové, Okresní státní zastupitelství Hradec Králové… Zaklepala i u nás. „Nechci svůj boj s větrnými mlýny vzdát. Pokud bych od vás získala i jen radu, kam se mohu obrátit, budu velmi ráda.“

Připomenutí: Co se stalo

Iva Roflíková usadila v hradeckém divadle Drak tříletého Lukáše a devítiletého Davida na místa určená dětem a odešla ke křeslům, která jsou vyhrazena dospělým. Než stačila dosednout, rozlehl se divadlem šílený křik. Běžela zpět. David držel Lukáše, jehož ukazováček pravé ruky visel na kousku tkáně. Záchranná služba převezla zraněného chlapce na dětskou kliniku v Hradci Králové a následně jej vrtulník přepravil do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Čalouněná křesla určená dětem jsou vybavena kovovým mechanismem sklápění sedáku, který byl v té době snadno přístupný pod područkou. Když si Lukáš sedl, spustil dolů podél křesla pravou ručičku s nataženým ukazováčkem. V ten okamžik na vedlejší křeslo dosedl chlapec. Čep sklápěcího mechanismu zafungoval jako nejostřejší nůž – prstík amputoval.

K zamyšlení: Jací také jsme

Televizní zpravodajství měla o čem vysílat, noviny o čem psát a lidé o čem diskutovat. Z kusých informací, bez jakýchkoliv znalostí se na všech frontách začaly vynášet soudy.
… právníci upozorňují, že zákon by se mohl paradoxně obrátit proti rodičům. Mohlo by to dopadnout i tak, že by soud posuzoval i to, zda rodič, který měl o dítě pečovat, nezanedbal svojí péči. (TV a tisk)
… sklopné sedačky riziko skřípnutí prstu přinášejí, tak to běžní lidé i vnímají. Proto je třeba (u dětí obzvlášť) se mít na pozoru. Zranění zde přičítám nepozornosti rodičů, nikoli nedbalosti výrobce, ani provozovatele. (anonym z internetové diskuse)
… kolem dvou let věku dítěte je období, kdy musíš právě předvídat veškeré eventuality, být neustále ve střehu a „koukat za dva rohy dopředu“, aby se v co největší míře předešlo zraněním. Osobně jsem nikdy nenechal „hrát si“ dítě vedle na sedačce v divadle hodiny bez dozoru. Sice jdeš prvotně se bavit na představení, ale pak fakticky víc sleduješ dovádějící dítě než samotný předmět kulturní akce. (anonym z internetové diskuse)
Olej do ohně rozvášněných anonymních diskutérů přilila zpráva, že rodiče Lukáška zvažují žalobu a budou požadovat bolestné a náklady na léčení.
… Oni se zřejmě skvěle bavili představením, ovšem poněkud opomněli dávat pozor na své batole. To se díky nudě a zvědavosti zkoušelo samo zabavit zkoumáním okolí. Ted namísto zpytovaní svědomí se povedení rodiče snaží z incidentu alespoň vytřískat nějaký ten kapitál. (anonym z internetové diskuse)
… Provozovatelé divadla patrně zanesou preventivně do návštěvního řádu zákaz vstupu osobám do určitého věku, aby je někdo stupidní napříště nežaloval, že si jeho mimino na schůdku vyvrklo kotník. (anonym z internetové diskuse)

Šetření: žádné nedostatky

Pracovníci České obchodní inspekce – Inspektorátu Královéhradeckého a Pardubického si nechali předložit doklady k čalouněnému křeslu slovenského výrobce SEDAsport Myjava: certifikát a závěrečný protokol o posúdení zhody výrobku. Na místě křesla prohlédli a pro ověření jejich bezpečnost se opřeli o normu ČSN EN 71-1; ta se zabývá bezpečností hraček, jejich mechanickými a fyzikálními vlastnostmi. Citujeme z anotace ČOI:
„Výrobky se sklápěcím nebo posuvným mechanizmem a které mají nebo jsou schopné unést hmotnost dítěte a mohou způsobit poranění prstů, musí být konstruovány tak, aby v případě, že lze do mezery mezi pohyblivými se prvky vsunout tyčinku o průměru 5 mm, bylo do ní možné vsunout i tyčinku o průměru 12 mm. Vzhledem ke skutečnostem, že sedadla jsou v loutkovém divadle používána i dětmi, bylo do volně přístupných prostor mezi sedadly vloženo měřidlo průměru 5 mm a průměru 12 mm tak, jak požaduje výše uvedená norma – požadavek splněn.
Služba kriminální policie a vyšetřování Okresního ředitelství Hradec Králové, Policie ČR kvalifikovaně posoudila podání Ivy Roflíkové, týkající se úrazu, a sdělila jí (citujeme): „… nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení…“
Další podnět adresovala Okresnímu státnímu zastupitelství Hradec Králové, kterým se domáhala znovuotevření vyšetřování a poukazovala na to, že jak Česká obchodní inspekce, tak Policie ČR odmítly odborné posouzení křesel. Státní zastupitelství si od policie vyžádalo spisový materiál a na jeho základě shledalo (citujeme): … ve věci bylo provedeno dostatečné šetření a navrhované doplňující šetření by již bylo nadbytečné. … Česká obchodní inspekce, inspektorát Hradec Králové, v rámci své kontroly nezjistila žádné nedostatky, případně porušení norem při instalaci sedadel v divadle Drak a tento její závěr není důvod zpochybňovat. Vzhledem k závěru ČOI pak nelze dovozovat ani trestní odpovědnost konkrétní fyzické osoby na vznik poranění Vašeho syna Lukáše Roflíka.“

Výrobce: certifikáty bezpečnosti

Slovenská firma SEDAsport uvedla, jak napsal Hradecký deník, že viníkem tragédie je asi poraněné dítě či spíše jeho rodiče, kteří jej neuhlídali. „Společnost nenese za úraz zodpovědnost. Je to stejné, jako když si dítě přivře prsty do dveří či okna. Máme všechny certifikáty bezpečnosti, které jsme také ihned poslali do Hradce,“ řekla právnička SEDAsportu Janet Adamcová.
Aby se zabránilo dalšímu neštěstí, představili zástupci firmy řešení (citujeme z Hradeckého deníku): „Jde o dřevěné bočnice, které navrhli naši technici. Dítě se tak nedostane na kovové prvky ani na vedlejší sedadlo.
Nemůže si ublížit. Bezpečnostní normy ale sedačky splňovaly i před úpravou, tohle je nadstandard,“ pravila právnička Janet Adamcová. Bočnice křesel byly vzápětí namontovány, o náklady se podělily firma a divadlo.
SEDAsport pamatoval i na zraněného Lukáška – dostal obrovské plyšové zvíře.

Vyšetřování skončilo, zapomeňte?

Šetření se uzavřela, viník nebyl nalezen, případ Lukáše se může zapomenout. Firma SEDAsport nakonec vyslyšela naléhání rodičů a v dubnu zaslala Fakultní nemocnici Královské Vinohrady sponzorský dar ve výši 20 000 Kč, manželům Roflíkovým uhradila část synovy léčby (5700 Kč) a úhrada zbylých nákladů (cca 8000 Kč) visí ještě někde ve vzduchu.
Kdyby se Iva Roflíková smířila se závěry vyšetřování a kdyby nezaklepala u našich dveří, nikdo by se už asi nikdy nedozvěděl, že v divadle Drak jsou nainstalovány nebezpečné výrobky. Nikdo z povolaných, kteří tragédii šetřili, si nevyžádal odbornou konzultaci zkušebny zabývající se sedacím nábytkem. Byli jsme jediní, kteří o tuto službu požádali…

NEBEZPEČNÝ VÝROBEK v divadle DRAK

Slovenská firma SEDAsport, s.r.o., Myjava se specializuje na výrobu křesel a sedadel pro sportovní stadiony, divadla, kina, koncertní sály, posluchárny vysokých škol.
Její záběr je široký – Evropa (Německo, Holandsko, Švýcarsko, Maďarsko, Slovensko, Česká republika), Afrika i Kanada.
V roce 2003 se jejím zákazníkem stalo i loutkové divadlo Drak v Hradci Králové; v hledišti byla instalována sklápěcí čalouněná křesla Amsterdam 4302 (pro dospělé) a Amsterdam-mini 4307 (pro děti). Bezpečnost křesel firma prokazovala Záverečným protokolem o posúdení zhody výrobku (vydán v listopadu 2003) a certifikátem zkušebny LIGNOTESTING, Výskumný ústav papiera a celulózy, a.s., SKTC 129, Bratislava. Výrobky dle protokolu byly posuzovány z hlediska bezpečnosti při používání, mechanické pevnosti a stability v návaznosti na jejich funkční způsobilost.
O odbornou službu – posouzení bezpečnosti křesel jsme požádali Zkušební laboratoř Strojírenského zkušebního ústavu, s.p., odštěpný závod Jablonec nad Nisou, a samozřejmě vše domluvili s ředitelkou divadla Drak Janou Dražďákovou.
Výsledek praktických zkoušek dává za pravdu Ivě Roflíkové, která od samého počátku z úrazu svého syna vinila sklápěcí křesla.
Ve výčtu norem a předpisů slovenské zkušebny, podle kterých zkoušela bezpečnost křesel, chybí velice důležitá evropská norma, která platí jak na Slovensku, tak v České republice od listopadu 2002 (tedy rok před vydáním certifikátu a závěrečného protokolu slovenské zkušebny) – STN P ENV (resp. ČSN P ENV) 1729-2:2002 Nábytek – Sedací a stolový nábytek pro vzdělávací instituce (poznámka redakce: divadla také jsou vzdělávací institucí), část 2: Bezpečnostní požadavky a zkušební metody.
V článku 4b normy je uveden tento požadavek:
„Aby se minimalizovalo riziko zranění osob nebo poškození oblečení, musí být splněny následující požadavky:
– mezera mezi dvěma pohyblivými částmi musí být buďto menší než 8 mm nebo větší než 25 mm a konstrukce musí být zajištěna tak, aby bylo zabráněno sevření prstů.
Čalouněná křesla Amsterdam-mini výše uvedenému požadavku nevyhovují. Odborníci zkušebny zjistili:
„V případě, že osoba sedí v křesle, nevyskytují se na vlastním výrobku nebezpečné mezery a konstrukce zabraňuje sevření prstů. Pokud je sousední křeslo neobsazené, je běžně dosažitelný jeho mechanismus sklápění, kde se vyskytují nebezpečné mezery (zkušební sondu o průměru 8 mm lze vsunout, zkušební sondu o ∅ 25 mm nelze vsunout).
Při následném použití křesla sousedem dochází k nebezpečí sevření prstů (čep sklápěcího mechanismu – konec drážky).“
Stejné chyby jako výrobce a slovenská zkušebna se dopustila i Česká obchodní inspekce – Inspektorát Královéhradecký a Pardubický; pravděpodobně z neznalosti, jaká norma se musí na křesla pro posouzení bezpečnosti aplikovat, sáhli její pracovníci po normě na hračky. Závěr ČOI, že křesla splňují požadavky (tudíž jsou bezpečná), se následně jako červená niť táhl šetřením policie a státního zastupitelství.
Technici slovenského výrobce navrhli řešení – dřevěné bočnice, jakýsi nadstandard ke zvýšení bezpečnosti křesel. A protože bočnice již byly v divadle namontovány, zaměřili se odborníci z jablonecké zkušebny na to, zda opravdu mohou zabránit zranění…
I přes dovybavení přepážkou pod područkou křesla je mechanismus sklápění běžně dostupný – pohybem nad područkou (v době úrazu i pohybem pod područkou).“
Závěr TESTUKřesla Amsterdam-mini 4307, kterými je vybaveno loutkové divadlo Drak, byla a i přes úpravu jsou nebezpečná, neboť nevyhovují požadavkům normy, která se na ně vztahuje.
Narazili jsme i na další nejasnost: ve výrobcem předloženém certifikátu a závěrečném protokolu o posouzení shody výrobku z roku 2003 model Amsterdam-mini 4307 vůbec nefiguruje! Uvedena jsou zde pouze čalouněná sklápěcí křesla Amsterdam 4302. Při posuzování jsme se zaměřili pouze na křesla určená dětem, lze ale dovodit, že stejné riziko hrozí i dospělým, kteří usedají do křesel Amsterdam 4302. Jedná se o totožnou konstrukci. Na webových stránkách výrobce http://www.sedasport.com/ jsme se dočetli, že tímto modelem je vybaveno pražské Divadlo pod Palmovkou, kino Junior v Jablonci nad Nisou, kino v Lanškrouně…

Příběh dětského prstíku

Leden 2008: Koncem měsíce přišel tříletý Lukášek o část ukazováčku pravé ruky. Kousek tkáně, na které držel, zabránil, aby amputovaná část nezapadla do kovového mechanismu sedadla v loutkovém divadle Drak. Vrtulníkem byl transportován do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podstoupil téměř tříhodinovou operaci; MUDr. Svatopluku Svobodovi se podařilo přišít amputovanou část ukazováčku.
Únor 2008: Tři týdny byl Lukášek hospitalizován. Poté jej rodiče vozili do Prahy na kontroly.
Březen 2008: Rentgenový snímek prstíku ukázal potřebu dalšího operačního zákroku. Byla nutná reposice (narovnání) kosti v prstu; kost byla vybočená a prst by mohl špatně růst.
Duben 2008: Lukášek prodělal plánovaný zákrok, do prstu byl zaveden drát. Opět následovaly pravidelné kontroly v Praze.
Květen 2008: Dostavila se reakce na zavedený drátek, prst začal otékat a hnisat. Lukášek byl okamžitě převezen do Prahy.
Bez anestézie, hrálo se o čas, byl drátek vytažen. I když zákrok trval chvilku, byl nesmírně bolestivý. Následovaly další kontroly.
Červen 2008: Léčba končí. Další kontrola je plánována za rok. I když hybnost Lukáškova ukazováčku je omezena, podařil se MUDr. Svatopluku Svobodovi velký zázrak – zachránil malý dětský prstík.

Slovo advokáta

I když můj názor může na první pohled vypadat jako absurdní, policie a státní zastupitelství se dle mého názoru nedopustily pochybení, které by spočívalo v jejich nesprávném postupu.
Pro posouzení daného případu totiž bylo třeba odborných technických znalostí, kterými tyto orgány samy nedisponují.
Při prověřování skutečností, uvedených v oznámení paní Roflíkové, tak bylo vycházeno z posouzení výrobku Českou obchodní inspekcí, o které následně orgány činné v trestním řízení opřely své rozhodnutí. Chyby se tak v tomto případě nejspíše dopustili odborníci ČOI, kteří při posuzování sedaček aplikovali nesprávnou normu, v důsledku jejich chyby byla věc policií odložena a odložení věci bylo ze strany státního zastupitelství shledáno důvodným.
Pokud paní Roflíková trvá na tom, že má být nalezen viník úrazu jejího syna, doporučil bych jí, aby se na policii obrátila znovu a aby jim předložila nový posudek, jehož závěry jsou odlišné od materiálů, ze kterých vycházela policie.
I tak bude problematické hledat konkrétní fyzickou osobu, která by odpovídala za možný trestný čin ublížení na zdraví ve vztahu k poškozenému Lukášovi – provozovatel divadla nechal nainstalovat sedačky zavedeného výrobce, ohledně kterých tehdy sám nemohl vědět, že představují nějaké bezpečnostní riziko, společnost SEDAsport, s.r.o. své výrobky před uvedením na trh nechala otestovat a získala pro ně bezpečnostní certifikát, konkrétní pracovník zkušebny LIGNOTESTING Bratislava, SKTC 129 sice neshledal ve věci bezpečnostní riziko, ač na něj měl přijít, avšak za úraz uživatele z hlediska trestního práva dle mého názoru přímo neodpovídá ani on. Věc je navíc komplikována tím, že výrobce i tato zkušebna jsou na Slovensku, které je samostatným státem a které má trochu odlišný právní řád než Česká republika.
V případném občanskoprávním sporu o náhradu škody proti výrobci sedaček, které se ukázaly být nebezpečné, případně proti provozovateli divadla,
ve kterém byly nainstalovány, by byla naděje na úspěch vyšší, avšak výrobce sedaček již poškozeného částečně odškodnil a soud by tak rozhodoval „pouze“ o nárocích na bolestné a ztížení společenského uplatnění.
Pokud by výrobce na tuto událost nezareagoval a nezměnil sedačky tak, aby byla jejich konstrukční vada odstraněna, u dalších podobných úrazů už by mohl být výsledek trestního či občanskoprávního řízení mnohem závažnější. Nyní už totiž prokazatelně ví, co všechno může jeho sedačka dětem způsobit.
JUDr. Martin SOCHOR

Diskuze

  • Radka 18.11.2009 16:18

    Klobouk dolu, pred maminkou maleho Lukaska, ze dokazala bojovat proti byrokracii nasi spolecnosti a dokazalo se ze kresla jsou nebezpecna!!! Lukaskovi prejeme hodne zdravi!

    reagovat

    R R
  • bezejmený 6.11.2008 19:44

    Nejen tato nebezpečná křesla mají příslušné certifikáty dle norem,ale mnoho v současnosti vyráběných a instalovaných dětských hřišť je nebezpečných a přesto jsou opatřena certifikáty. Za peníze lze získat vše, i ohrožení dětského zdraví nebo života. Bezpečné hřiště totiž vyžaduje i nějaké investice navíc.
    V oboru dětských hřišť pracuji od r. 1999.
    Bohužel nemohu jmenovat konkrétní firmy, protože nemám čas chodit podávat vysvětlení k následným trestním oznámením, jak už jsem zažil a myslím si, že jsou za to už placení jiní: zkšebny, ČOI, policie.

    reagovat

    R R

Přihlásit