Když se spotřebitel nechá šálit smysly

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Čím silnější motor, tím větší hluk dělá. Čím silnější mast, tím více pálí. Čím hořčejší medicína, tím účinnější? Mnoho spotřebitelů si to stále myslí, i když už to dávno není pravda. Počítají s tím i výrobci, a tak své produkty přizpůsobují očekávání svých zákazníků, i když to někdy znamená přidávání zbytečných či dokonce kontraproduktivních látek či součástek.

Když utichnou stroje

Harley, motorka, chopperAni zvuk Harleyů dnes už dnes nemá na svědomí motor, ale speciálně tvarované potrubí. Hlasitější neznamená výkonnější. © Nitot - wikipedia

Typický obrázek z amerického filmu ukazuje středostavovské předměstí, kde po trávníku jezdí čilý penzista v červeném traktůrku, který svou hlasitostí připomíná závodní auto. Případně před sebou tlačí benzinovou sekačku s velice podobným zvukem. Hlasité sekačky se netěší oblibě jen mezi americkou střední a vyšší třídou, přitom rozhodně nesekají lépe než ty tišší. Ani jeden ze starších testů v časopise dTest úměru mezi hlasitostí a kvalitou sečení neprokázal, jenže podle některých spotřebitelů výkonná sekačka musí znít alespoň jako motocykl.

Ani zvuk motocyklů ovšem nemusí být tím nejspolehlivějším indikátorem výkonu. Mnozí motorkáři stále nedají dopustit na choppery americké výroby a jejich charakteristický zvuk. Méně se už ví, že staré Harley Davidsony se třásly a křičely právě proto, že jejich motory nebyly příliš efektivní. Jenže jejich zvuk a třas se motorkářům tak zaryl pod kůži, že výrobce musel tyto vlastnosti zachovat u každé nové generace. V současnosti tak klasický harleyový „chraplák“ nemá nic společného s motorem, vytváří ho speciálně tvarovaný systém výfuků.

Hlučný ale nemusí být jenom motor. Nedávný test digestoří ukázal, že ačkoli některé hučí jako turbíny, jejich efektivita tomu neodpovídá. Digestoře navíc klamaly nejen tělem, ale i uvedeným výkonem. Vítěz testu, který byl jedním ze dvou nejtišších testovaných výrobků, měl dokonce jen dvoutřetinový výkon oproti odsavači par, který obsadil poslední místo.

Se zvukem často klamou i levné reproduktory. Výrobci využívají toho, že dříve se nekvalitní bedničky, zvláště ty bez subwooferu, poznaly podle toho, že se jim nedostávalo basů. Nyní se proces obrátil, poznávacím znamením reproduktorů levné provenience často bývají přehnané basy a špatné či zanikající středy a výšky. Výrobce zkrátka počítá s tím, že nepříliš znalý spotřebitel si řekne „bedny musí dunět“. Problém s reprobednami, které mají příliš mnoho basů, se sice dá poměrně jednoduše zmírnit použitím ekvalizéru, ten však nepatří do základního vybavení většiny hi-fi věží.

Hořká medicína
 

léky, léčiva, prášky, pilulkyLéčiva musí chutnat hořce - jinak by si pacienti mysleli, že nejsou účinná.  © e-Magine Art - Flicker

Sluch není zdaleka jediným smyslem, který nás může klamat. Používání dochucovadel a aromat v potravinářském průmyslu je dobře známé. Méně už se ví, že si ho oblíbili i výrobci léčiv.

S nadsázkou se dá říct, že pravidlo „Pokud vám to chutná, není to zdravé a naopak“, za své vzali výrobci klasických i alternativních léčiv. Jak uvádí například výzkum farmaceutické společnosti Alpha M.O.S., i placebo musí být hořké a jeho účinnost je závislá právě i na chuti, jíž pacient od farmaceutika očekává.

To samé platí pro masti a kožní tonika. Správná mastička má totiž podle spotřebitele „vonět lékárnou“ a její účinek by měl být hned cítit na kůži, ať již v podobě chladivého účinku či naopak pálení. Za vůni ani pocitový účinek však většinou nemůže účinná látka, ale aditiva. Z USA je známý případ výrobků proti akné, které dlouhodobě používaly slogany typu „To, že svědí, znamená, že funguje“. Problém ovšem nastal po změně účinné látky. Ta již na kůži nesvrběla, výrobce proto do složení přidal aromatickou látku, která však nejen způsobovala svědění, ale navíc dráždila pokožku. V tomto případě je ovšem nutné dodat, že se nejednalo o žádnou chemikálii, ale obyčejné a přírodní výtažky z mentolu či skořice.

Nevěříte vlastním očím?

auto, tuning, spolier, vývod, světlaNěkdy bývá tuning vozu jen na okrasu - a někdy ani na ni ne. © liftarn - wikipedia

Na koupi na první pohled nehrají opět jen prodejci potravin, kteří často používají barviva a konzervanty tak, aby jejich produkt vypadal co nejlákavěji a nejčerstvěji i několik dní od data výroby. Vzhled zkrátka prodává. Právě proto je třeba mezi majiteli rychlejších či vysloveně sportovních vozů dlouhodobě nejpopulárnější červená barva, která nejvíce evokuje rychlost a agresivitu.

Vzhled je nejdůležitější i pro část motoristické tuningové scény. Některé úpravy aut jsou přitom vysloveně kontraproduktivní. Například automobil se spoilerem, který téměř připomíná přítlačné křídlo formule 1, rozhodně nebude rychlejší, spíše naopak. Přítlačné křídlo totiž dělá čest svému názvu a automobil tlačí k vozovce. Lehká a rychlá formule je schopná tuto přítlačnou sílu využít, to však neplatí pro automobil určený pro běžný provoz, bez ohledu na jeho další modifikace.

Jak uvádí opravník oblíbených omylů RationalWiki, mnozí motoristé také žijí v domnění, že čím větší vývod výfukových zplodin, tím rychlejší a výkonnější vozidlo. Narazit obří koncovku na výfuk však ničemu kromě vzhledu nepomůže, pro dosažení lepšího výkonu je třeba kompletní výměna výfukového systému.

Na to, že vzhled potáhne, sázejí i výrobci levných hudebních nástrojů, zejména elektrických kytar. Vzhledem k tomu, že copyright k nejoblíbenějším kytarám, jako jsou modely Stratocaster a Telecaster, expiroval již v sedmdesátých letech, na trhu se zcela legálně objevují jejich více či méně zdařilé kopie. Vzhled ale zvuk nedělá, o ten se stará použité dřevo či snímače, které nebývají u levných kytar příliš kvalitní. To samé platí pro použité ladící mechaniky, které někdy nedrží tón, či nešikovný dohmat krku.

Placebo je občas třeba

Aby se únik zemního plynu dal snáze odhalit, přidává se do něj aromatická látka metylmerkaptan.

Hraní na smysly může v některých případech být i v zájmu spotřebitele. Dobře známý je příklad zemního plynu, který je sám o sobě bez zápachu. Na rozdíl od dříve používaného svítiplynu není tak toxický, stále však hrozí riziko výbuchu. Proto se do plynu přidává látka zvaná metylmerkaptan, charakteristická svým zápachem po zkažených vejcích, aby si i běžný spotřebitel bez měřicího přístroje všiml případného úniku.

Jindy zase může podobné „šálení smyslů“ přidat jiný a pozitivní vedlejší účinek. Například z volně prodejných sirupů proti kašli jsou mezi spotřebiteli populární ty nejhustší. Lidová moudrost totiž říká, že sirup musí v krku zůstat co nejdéle, aby účinkoval správně. Tuto informaci sice vyvrátí každý student medicíny – účinné látky se vstřebávají do krve a většinou ze žaludku – hustý sirup ovšem, jak uvádí například server ABC Science, sám o sobě potahuje a uklidňuje podrážděný krk. Navíc u sirupu s hustou konzistencí a výraznou chutí je menší pravděpodobnost toho, že se s ním někdo předávkuje – ať již malé dítě, které se rozhodlo ochutnávat svět, tak mladiství, kteří zvláště v USA zneužívají sirupy s vysokým obsahem alkoholu a kodeinu.
 

Přihlásit