Co způsobuje obezitu dětí a mladistvých?

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2024 Obsah říjnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 29.2.2016   

Otázkou obezity dětí a mládeže a zdravé výživy se v nedávné době zabývaly hned tři evropské spotřebitelské organizace – italská Altroconsumo, španělská OCU a slovinská Zveza Potrošnikov Slovenije (ZPS). Zatímco Italové a Španělé řeší příčiny dětské obezity, slovinský průzkum se týkal stravovacích návyků studentů vysokých škol.

Příčiny dětské obezity nejsou nijak překvapivé. Nevhodně sestavený jídelníček, nedostatek pohybu, rodiče, kteří nejdou dětem příkladem. Přitom se však podle průzkumu OCU až 68 % španělských rodičů domnívá, že dětská obezita je způsobena hlavně geneticky. Rodiče mají celkově tendenci obezitu svých ratolestí podceňovat. U svých dětí si jí všímá pouze 17 % Italů a 23 % Španělů.

Co se týče genetiky, je možné, že rodiče mnohdy zaměňují příčiny a souvislosti. Domnívají se, že obézní rodiče mají často obézní děti. Jádro pudla se však neskrývá v genech, ale ve zděděných stravovacích návycích a celkovém životním stylu. Jak ukazuje italský průzkum, celá čtvrtina dětí nesportuje ani jednou týdně.

Rodiče by rozhodně měli hlídat, co děti jedí, a to i mimo domov, a podporovat je v mimoškolních sportovních aktivitách. Podle Altroconsumo pomůže i zákaz nosit si jídlo do svého pokoje.

Altroconsumo neuvažuje jen na úrovni domácnosti, podle ní by prospěla i některá vládní opatření. Spotřebitelská organizace podporuje snížení daní na ovoce či zeleninu či přísnější regulaci reklamy na nezdravé pochutiny, která je zaměřená na děti. Stát by také měl investovat do informačních kampaní zaměřených na zdravou výživu a vyžadovat přesné uvádění informací o výživových hodnotách potravin i po výrobcích. Ideální podobu by představoval „semafor“ na přední straně obalu, v němž by byl obsah cukrů, tuků či soli indikován barvou podle toho, jaké množství výrobek obsahuje.

Lepší zprávy přináší výzkum slovinské ZPS. Ten ukázal, že univerzitní studenti a studentky se zajímají o zdravou výživu. Oblibě se mezi tisícovkou dotazovaných vysokoškoláků těší jogurty, saláty, ovoce, zelenina i vegetariánské a veganské pokrmy. O něco horší je to s jejich dostupností. Zatímco vysokoškolské jídelny se poptávce po zdravém jídle přizpůsobily poměrně rychle, horší je to s nabídkou přímo ve výukových budovách. Většinou jsou zde k dostání pouze přeslazené sušenky, trvanlivé bagety, brambůrky, limonády, energetické drinky a jiné stálice automatů na svačiny.

ZPS proto řeší, proč i zde nabídka neodpovídá poptávce a proč je sortiment nabízený v automatech po několik let neměnný. Zajímalo by jí, zda je pro provozovatele automatů na čerstvé ovocné šťávy či jogurty problém zajistit dovoz čerstvých surovin a polotovarů na místa s vysokou obrátkou a zda jsou schopní zajistit i trvanlivé verze oblíbených zeleninových pochutin. V neposlední řadě kritizuje prodejce baget a sendvičů za to, že do automatů doplňují téměř výhradně tučné a nezdravé produkty z bílého pečiva. Celozrnná bageta se zeleninou a krůtí šunkou přitom může být chutnou a poměrně zdravou svačinou.
 

Přihlásit