Energetické nápoje: Malé módní riziko

Obsah prosincového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2018 Obsah prosincového dTestu

Vydáno: 15.8.2008    Publikováno v časopise 8/2008

Ačkoli je zejména vzhledem k technické-mu pokroku celosvětovým trendem stále nižší každodenní výdej energie, prosazují se v oblasti nealkoholických nápojů stále více energetické nápoje. To je již na první pohled dost zásadní rozpor, jehož důsledky mohou být pro některé ortodoxní konzumenty energetických nápojů negativní.

Taková silnější káva

Pokud bychom chtěli energetické nápoje přirovnat k nějakému typu klasických nápojů, pak nejspíše k silné a hodně oslazené kávě. Hlavní složkou energetických nápojů je totiž kofein a sacharidy (cukry), kromě toho obsahují větší či menší spektrum vitaminů.
Právě přítomnost vitaminů spolu s možností nosit si v plechovce nápoj s sebou v zásadě kamkoli představují praktickou a optickou výhodu energetických nápojů před kávou. Jenže třeba kofein i sacharidy jsou v těchto nápojích oproti kávě ve výrazně koncentrovanější podobě. Velmi zhruba lze říci, že jedna čtvrtlitrová plechovka je adekvátní dvěma šálkům kávy. To je základní údaj, z něhož bychom měli odvozovat objem konzumovaných energetických nápojů.

Žádoucí a nežádoucí účinky

Hlavním důvodem pro konzumaci energetických nápojů je jejich schopnost dodat do organismu pohotové množství energie a celkově jej „nabudit“. To sedí, měli bychom ale zvážit, jestli okamžitou energii navíc skutečně potřebujeme. Pokud se totiž energii nechystáme vydat nebo pokud jsme jí před energetickým dopingem nevydali, není konzumace energetických nápojů zrovna žádoucí.
Přebytek energie se v těle ukládá ve formě tuku, takže vysoká konzumace těchto nápojů je jednou z cest k obezitě. Cestou k ní je i primární okamžité zvýšení hladiny krevního cukru, následované ale jejím velmi rychlým poklesem, zvýšením pocitu hladu a konzumaci další plechovky (tedy jejího obsahu), abychom hlad zahnali. Tímto způsobem do sebe konzumenti energetických nápojů „pumpují“ nadlimitní množství cukrů. Je vhodné si přitom uvědomit, že například denní doporučená dávka jednoduchých sacharidů činí
60 gramů, což jsou přibližně dvě plechovky energetického nápoje. Cokoli zkonzumujeme mimo dvě zmiňované plechovky, je „nad limit“ a impulsem k tloustnutí se všemi důsledky, které z obezity vyplývají.
Zmást by nás při konzumaci energetických nápojů neměla ani jakoby žádoucí přítomnost vitaminů. Ty totiž při nárazové konzumaci nemají na organismus žádný účinek, ten se projevuje podstatně dlouhodoběji. Ani exoticky znějící látka taurin (aminokyselina pomáhající trávit tuky a podporující činnost mozku), která je často v energetických nápojích přítomna, nás nespasí. Taurin je totiž přirozeně přítomen v organismu a rozhodně nelze říci, že by naše populace trpěla jejím deficitem. Přítomnost taurinu v energetických nápojích sice neškodí, ale nijak zvlášť nepomáhá.
Další z pastí, které na organismus při konzumaci energetických nápojů číhá, je jejich oblíbené míchání s alkoholickými nápoji. I tady jde přitom na první pohled o možné pozitivum. Energetické nápoje totiž zpomalují proces vstřebávání alkoholu a zvyšují jeho účinky, čímž lze například ušetřit peníze za další alkohol. Jenže tím spíše se nesmí objem zkonzumovaných drinků přehnat, nejen z hlediska rizik zbytkového alkoholu v krvi při řízení motorových vozidel.

Jedna plechovka nevadí

Stejně jako při konzumaci jakékoli potraviny platí i v případě energetických nápojů, že jejich účinky jsou na každý jednotlivý organismus různé a případná pozitiva a negativa nelze v absolutním smyslu zevšeobecňovat. Pár základních zásad ale existuje.
Určitě více než jednu plechovku energetického nápoje si mohou dovolit lidé, kteří skutečně hodně energie vydávají, a také ti, kteří jsou hmotnější. Díky vysokému obsahu cukrů ale nejsou tyto nápoje vhodné pro diabetiky a jak již bylo řečeno, pro osoby náchylné k obezitě. Zejména pro některé skupiny spotřebitelů je důležité sledovat na obalech nápojů nejen látkové složení na prvních řádcích jejich výčtu, ale i na těch spodních; například takový chinin, který některé nápoje obsahují, není vhodný pro těhotné ženy.
Stejně tak je vhodné sledovat obsahy vitaminů. V jedné plechovce je zhruba kolem 30 procent jejich doporučené denní dávky; měli bychom ale vědět, že nějaký další podíl denní dávky vitaminů získáme ještě konzumací jiných potravin. Dlouhodobá nadměrná konzumace vitaminů přitom není žádoucí – tělo si na ni zvykne a následně pak vitaminy vyžaduje, čímž vzniká něco jako „vitaminový absťák“. To by ještě nebylo tak zlé. Problém je, že předávkování vitaminy může skončit dokonce až smrtí – takové případy již byly zaznamenány. I proto odborníci nedoporučují intenzivní konzumaci multivitaminových nápojů jakéhokoli typu, byť to minimálně podle názvu vypadá, že tím „jednou ranou“ dostaneme do organismu vše vitaminově potřebné.
Předávkovat se ostatně lze právě energetickými nápoji, v zahraničí se dokonce spekuluje o míře viny konzumace těchto nápojů na smrti několika mladých lidí. Skutečností také je, že pokud nejde o léta trénovaného jedince, zejména z hlediska tlaku vysoké dávky kofeinu v energetických nápojích opravdu ke zlepšení zdraví nepomohou. V této souvislosti je nicméně možné vyslovit ještě jednu celkem obecnou zásadu. Vzhledem k tomu, že složení energetických nápojů je poněkud podobné kávě, nemají obvykle na milovníky kávy žádný nebo jen velmi malý účinek. Pokud má někdo dojem, že přestane pít kávu a začne konzumovat energetické nápoje a tím získá potřebnou energii, nestane se nic.
Na druhou stranu by se nikomu nemělo nic stát při konzumaci jedné plechovky energetického nápoje denně. Což je patrně ta nejobecnější zásada za všech.

Petr HAVEL

Přihlásit