Právo na sjezdovkách

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Ač to ve městech příliš nevypadá, lyžařská sezóna je v plném proudu a řada tuzemských středisek praská ve švech. I v lyžařských areálech ovšem čekají na spotřebitele různé nástrahy. Dnes se vyhneme „podmírákům“ či pančovanému svařáku, správný lyžař před jízdou alkohol nepije. Zaměříme se spíše na bezpečnost a pravidla na sjezdovkách.

Potřebujete poradit? Volejte 299 149 009.

Do nepříjemné situace se nejen na sjezdovce může dostat každý. Jak se co nejefektivněji domoci svých práv s naší pomocí?

1. Uložte si do telefonu číslo poradenské linky dTestu 299 149 009. Každý všední den od 9 do 17 hodin jsou vám k dispozici naši poradci. Předplatitelé dTestu mohou využít přednostních služeb na čísle 272 272 273.

2. Setkáte-li se při nákupu, reklamaci či v jiné situaci s problémem, se kterým si nevíte rady, a je všední den mezi 9. a 17. hodinou, volejte hned.

3. Potřebujete-li vyřešit složitější problém, mějte po ruce všechny písemnosti (např. účtenku, smlouvu, záruční list) a připravte si stručné shrnutí problému, aby se náš poradce mohl v dané věci rychle zorientovat a poradit vám, jak postupovat.

Právo proniká na zasněžené svahy čím dál častěji. Ne, nebojte se, řeč nebude o evropských směrnicích, které by upravovaly povinné kvóty lyžařů, kteří musí sjet černou sjezdovku pluhem, aby vyvážili ty, co ji obvykle jezdí šusem, ale podíváme se na méně příjemné zážitky – pády a bohužel i úrazy. Lyžaři zrychlují, získávají na sebevědomí, ale často nemyslí na to, že ublížit mohou nejen sobě, ale i svému okolí. Neopatrné či bezohledné chování či přecenění sil může mít za následek odpovědnost za škodu, což v případě zdraví člověka mohou být nemalé částky. Podle pojišťoven patří lyžování mezi nejrizikovější sporty, a i když jsme dobrými lyžaři, střetu s méně zdatnou sněhovou koulí, která se tiše řítí za našimi zády, nemusíme zabránit ani při sebevětší snaze.

Opatrné a ohleduplné chování                                      

Zvláštní zákony, které by regulovaly pohyb lyžařů na sjezdovkách, nejsou. Platí zde obecná pravidla, že každý si má počínat s takovou mírou opatrnosti, aby předcházel škodám na životech, zdraví i majetku. Možná jste již slyšeli o deseti Pravidlech chování pro lyžaře, vydaných Mezinárodní lyžařskou federací (tzv. pravidla FIS). Ta sice nejsou právním předpisem v pravém slova smyslu, ale jsou natolik obecná a přirozená, že se o ně občas opírají i soudy.

Nejvyšší soud například v roce 2010 výslovně uvedl, že: „Z Pravidel FIS lze v obecné rovině dovodit, že lyžař musí přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a zkušenostem, terénním, sněhovým a klimatickým podmínkám, výhledovým poměrům, hustotě provozu, tedy celkové situaci na (sjezdové, příp. i běžecké) trati, aby měl možnost včas a v dostatečné vzdálenosti reagovat třeba i na nenadálou překážku, což současně znamená, že nesmí vjíždět do míst, kam nevidí. Pokud tato pravidla nedodrží, pak nelze mít za to, že se choval v souladu s požadavky zakotvenými v ustanovení § 415 občanského zákoníku v rámci tzv. obecné prevenční povinnosti.“

Listujete-li právě teď v občanském zákoníku a říkáte-li si, cože má společného účtování ústavu s nějakou prevenční povinností, tak přetočte stránky až k § 2900. Ten odpovídá úpravou ustanovení § 415 starého občanského zákoníku. Na Slovensku odkaz na § 415 platí stále.

Pomoci může pojištění

Pojištění nás může ochránit dvojím způsobem. Střetu sice nezabrání (tedy kromě těch z nás, kdo máme úrazovou pojistku proto, aby se nám nikdy žádný úraz nestal), ale úrazové pojištění či připojištění zahraničních léčebných výloh nám poskytne komfort při ošetření a léčení. Škodu nám pojišťovna pokryje jak v případech úrazů, které jsme si způsobili sami, tak i těch, za které nemůžeme. Samozřejmě pozor na výluky, které se často týkají extrémních forem sportů, lyžování mimo vyznačené tratě nebo úrazů, jež si způsobíme pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek.

Pojištění odpovědnosti za škodu nás zase chrání před tím, abychom z vlastního hradili škodu, již způsobíme my sami. Nehoda se stát může, ale pozor. Pokud někomu i z nedbalosti způsobíme těžký úraz nebo smrt, před trestněprávní odpovědností nás žádná pojistka neochrání.

Co konkrétně obsahují pravidla FIS

Kdo jezdí pravidelně na hory, nebude překvapen, pravidla chování pro lyžaře kombinují bezpečnost, zdravý rozum a principy slušnosti. Jak se tedy máme na lyžích chovat?

  1. Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.
  2. Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svým schopnostem, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu.
  3. Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.
  4. Předjíždět se může shora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.
  5. Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí pohledem nahoru a dolů přesvědčit, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.
  6. Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.
  7. Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.
  8. Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.
  9. Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.
  10. Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek, nebo účastník, ať odpovědný, nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.

Přihlásit