Na co neklikat, i když vás hrozně svrbí prst

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Setkal se s tím asi každý, kdo má účet na sociální síti. Někdo z méně pozorných přátel sdílí článek z neznámého serveru či blogu s šokujícím obrázkem, aktuálním tématem a ideálně ještě i s popiskem, který končí uprostřed věty. Podobné příspěvky se také často vyskytují v různých skupinách bez ohledu na jejich zaměření, takže i skupina přátel literatury může být najednou zaplavena příspěvky, které slibují odvážné fotky celebrit. Ale ani na ně, ani na varování před epidemií podivné nemoci, ani na jakýkoli jiný podezřelý virální obsah se nevyplatí klikat. Tento druh „clickbaitových“ příspěvků se totiž šíří doslova jako virus.

Neuvěřitelné! Po jednom kliknutí musel jeho počítač do servisu!

Co je to clickbait
like, lajk, facebook, podvod
Výraz clickbait by se dal do češtiny doslovně přeložit jako „návnada na kliknutí“ Typicky se jedná o krátké články či soubory fotografií nebo videí, velmi často v podobě bodového seznamu s lákavým a emotivním titulkem. Takový titulek má za cíl v uživateli probudit zvědavost a přimět ho na článek kliknout či ho sdílet se svými přáteli.

Samotný clickbait je jednou z nejnižších forem žurnalistiky a mnozí ho považují za obtěžující, ale sám o sobě není škodlivý. Některé zcela legitimní servery jako Buzzfeed, Upworthy či EliteDaily či v českém prostředí například FirstClass či JenProMuže si na něm založily svůj obchodní model. Krátké virální články mají totiž velký potenciál pro sdílení a následně velký dosah na sociálních sítích.

Taktiku lákavých titulků, seznamů či šokujících obrázků a videí ovšem převzali i nepoctivci, kteří místo skutečného obsahu šíří viry. Jindy zase podobné odkazy využívají k těžení osobních dat neopatrných uživatelů. Mnohé takové články se navíc po rozkliknutí umí šířit po sociálních sítích samy.
 

Princip, na kterém funguje clickbait, je jednoduchý. Jak uvádí společnost Sucuri, jenž se zabývá bezpečností na internetu, po rozkliknutí lákavého odkazu na uživatele vyletí obrovská tapeta, která ho láká, aby se stal fanouškem stránky, přidal se k účastníkům loterie či aby si objednal prémiové členství na podezřelé internetové stránce. Ještě, že se v rohu okna nachází velký klikatelný červený křížek. Jenže jeho funkcí není jen zavřít nežádoucí okno. V křížku se schovává i prvek iframe – skryté tlačítko „sdílet“. Zavřením okna kliknutím na křížek se příspěvek sám rozšíří. Na uživatelovu zeď, do všech skupin, jichž je členem, někdy i na zeď jeho přátel, často včetně „uživatelova osobního“ komentáře k příspěvku.

Uživatel přitom nemá pocit, že udělal něco špatně, „jen“ klikl na odkaz a hned ho zavřel. Zavirovaný příspěvek se však může šířit volně dál k dalším uživatelům s nižší počítačovou gramotností.

Samozřejmě se nejedná o jedinou taktiku, jíž nepoctivci využívají. Někdy podobná stránka uživateli tvrdí, že byl odhlášen ze svého profilu na Facebooku a měl by se přihlásit znovu. Jiné zase po uživateli žádají potvrzení o tom, že mu bylo více než osmnáct let. Místo klasického kliknutí na odkaz po něm však chtějí zadání kompletních osobních údajů, někdy i včetně čísla platební karty a data její expirace. Jiné zase pro přehrání videa vyžadují instalaci „speciálního plug-inu“, z něhož se vyklube virus.

Podívejte se, jak se nechali napálit!!!

Repertoár, na který internetoví vykukové uživatele lákají, je široký. Velmi často se jedná o pornografická videa, záběry nehod a přírodních neštěstí, na druhou stranu se ale „clickbaitový virus“ může skrývat i pod odkazy na roztomilá videa s dětmi či zvířátky. V českém prostředí zase někdy lovci kliknutí slibují šokující zprávy o imigrantech, mezinárodně oblíbené jsou zprávy o celebritách, „varování“ před epidemiemi či naopak různé zprávy o zázračných lécích.

Lákadlo šokujícího, dojemného či inspirujícího obsahu je pouhým prázdným příslibem. Zajímavé je prohlédnout si podvodné stránky v anonymním režimu a s blokací sociálních sítí. Místo slibovaných šokujících videí a politicky nekorektního obsahu spotřebitel najde jen úvodní fotografii, na níž byl nalákán a titulek. Jinak jsou stránky po zablokování škodlivých prvků prázdné. Ověříte-li si příslušnou stránku v registru who.is, obvykle zjistíte, že stránky jsou registrovány na fiktivní osobu sídlící na neexistující adrese.

Pět jednoduchých tipů jak ochránit svůj počítač, které před vámi mocní tají!

clickbait
Vykřičníky, formulace jako "neuvěřitelné", trojtečka a sdílení v nesouvisejících skupinách, to vše jsou typické znaky clickbaitového viru.

Nejlepší obranou proti clickbaitovému viru je jednoduché pravidlo – neklikat na nic „šokujícího“, „neuvěřitelného“, končícího trojtečkou uprostřed věty či evidentně podezřelého. Teoreticky je možné si dotyčné servery zablokovat některým z doplňků prohlížeče. Vzhledem k tomu, že každý den vzniká několik nových škodlivých stránek, ale tato metoda není příliš efektivní.

Někteří vývojáři navíc přišli na jednoduchý způsob proti blokování – adresu webu schovávají za zkracovače typu tinyurl. Jiné zavirované stránky pak mají jako název náhodný shluk písmen, či se schovávají na různých blogspotech. Uživatel si v tomto případě nemusí chtít zablokovat celou doménu a lov zavirovaných stránek po jedné je pro něj tudíž značně zdlouhavý a nepraktický.

Než kliknete na odkaz, měli byste na něj najet myší a nechat si zobrazit skutečnou adresu, na niž vás stránka dovede. Aplikacím, které neznáte, rozhodně nedávejte autorizaci k použití osobních údajů a neinstalujte neznámé a podezřelé pluginy, čili doplňky prohlížeče. Proti zneužití zkracovačů URL doporučují odborníci na internetovou bezpečnost ze společnost Zerofox aplikaci na stránce longurl.org, která dokáže rozšifrovat, kam skrytý odkaz vede (pozn. Stránka již v současné době nefunguje).

U odkazů sdílených v sociálních sítích také bývá dobrým vodítkem krátký komentář přidaný uživatelem ke zprávě. Podvodníci se sice snaží napsat hovorový a lákavý text, někdy však právě ten upozorní uživatele na to, že je něco špatně. K napadenému uživateli takový komentář občas prostě nesedí.

Čeští vědci objevili nejstarší formy clickbaitu

myš, internet, past, podvod, podvodníci, nástrahy
© Schlierner – Fotolia.com

Lákání uživatelů na virální obsah není na síti ničím novým, dříve se odehrávalo hlavně po e-mailu.

Lákání uživatelů sociálních sítí na virální obsah či na slib, že jim budou zpřístupněny dlouhodobě vyžadovaných funkce typu „toto se mi nelíbí“ nebo statistiky o tom, kdo si prohlížel jeho profil, nejsou ničím novým. Dříve stejnému účelu sloužily skupiny, které slibovaly „zázraky“ poté, co uživatel pozval všechny své přátele. Ve skutečnosti však měly za cíl pouze těžení dat či nahánění fanoušků pro oficiální profily některých společností. Z českého prostředí je dobře známá facebooková stránka, která uživatelům slibovala každotýdenní losování o iPhone. Po získání desetitisíců uživatelů se však přejmenovala na „Mladí lidé volí Jiřího Paroubka“.

Podobné lákání internetových uživatelů na nesmyslné a nereálné nabídky má však kořeny ještě hlouběji, clickbait se na sociální sítě rozšířil z e-mailových schránek. Podvodné e-maily tím však rozhodně nevyhynuly. Stejně jako v sociálních sítích u podezřelých e-mailů – ať už se jedná o phishingová varování z banky či stejná šokující videa, které slibují tvůrci clickbaitu – platí zásada neklikat, neotevírat přílohu, nešířit dál. Podvodníci stojí i o osobní data těch spotřebitelů, kteří sociální sítě nepoužívají. Stále mají zájem ovládnout i jejich počítač, chtějí i jejich přihlašovací údaje k elektronickému bankovnictví.
 

Přihlásit