Když do čehokoliv vrazíte dost másla, vždycky to bude dobré,“ zní historický výrok slavné americké kuchařky a popularizátorky francouzské kuchyně Julie Child. Možná s ní nemusejí všichni souhlasit, pravdou však zůstává, že máslo je jedinečnou univerzální potravinou a nenahraditelnou surovinou, která dokáže povýšit i krajíc chleba na delikatesu. Jeho přítomnost ve sladkých, slaných, studených i teplých pokrmech člověk vždy pozná podle jemnosti a vůně, kterou máslo umí jídlu mistrně vtisknout.
Dokonalost, čistotu i nulovou potřebu na másle něco měnit prověřila staletí jeho nehynoucí obliby. Máslo tak, jak ho známe dnes, vypadá už od středověku, kdy se stalo součástí severoevropských jídelníčků. Jde o stlučenou sladkou nebo zakysanou smetanu z kravského mléka. Když se však rozhlédnete po nabídce obchodů, můžete nabýt dojmu, že másel existuje celá řada. Není to však zcela pravda. Evropské nařízení č. 1308/2013 popisuje máslo poměrně striktně jako „výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 80 %, avšak méně než 90 %, s obsahem vody nejvýše 16 % a nejvyšším obsahem tukuprosté mléčné sušiny do 2 %“. Pravidlem číslo jedna je, že máslo nesmí obsahovat nic než mléčný tuk z pravé smetany. Kdo je zná, ocení další vtip kuchařské mistryně z minulého století: „Pokud se bojíte másla, použijte smetanu!“
Do laboratoře jsme nakonec poslali necelou třicítku másel a zjišťovali, zda jejich výrobci respektují požadavky evropského nařízení, zda dodržují své deklarace a jestli se nemusíme obávat nežádoucích látek. V neposlední řadě jsme nechali ohodnotit máslovou chuť a vůni, konzistenci a vzhled.
