Finance: Konec zlatých časů

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2015

Bývaly doby, kdy nějaké „stavebko“ měla skoro každá domácnost a často se nejednalo jen o jednu smlouvu v rodině. Štědré státní příspěvky, osvobození od daně z úroků nebo dostupné a levné úvěry se ale pomalu stávají minulostí. Přičteme-li nízké úrokové sazby na vkladech, má stavební spoření šanci zaujmout i po více než dvaceti letech od svého vzniku?

Principy stejné, ale bonusy ochablé

K čemu přirovnat stavební spoření? V moderním bankovnictví se uchytily hybridy mezi spořicími účty a termínovanými vklady – spořicí účty s výpovědní lhůtou. Stavební spoření funguje v principu stejně. Na začátku oznámíte cílovou částku, kterou chcete za šest let uspořit, a následně po pravidelných měsíčních úložkách šplháte k domluvené hranici. Po šesti letech můžete peníze vybrat. A nebojte se – dlouho diskutované omezení využití peněz na skutečně „stavební“ účely neprošlo. Utratit je můžete za cokoliv.

Nespornou výhodou je 10 %, které stát nabízí navíc k vašim ročním úložkám. Pozor však na to, že příspěvek je zastropovaný na 2000 Kč ročně, takže uložíte-li víc než 20 000 Kč za rok, stát už víc nepřidá. Také si pamatujte, že státní příspěvek nefunguje jako úrok – ke každé vložené koruně se připočítá jenom při uložení, další rok už z ní máte pouze úrok bez příspěvku.

Na druhou stranu je státu celkem jedno, kdy peníze vložíte. Proto se smlouvy s oblibou zakládají na konci roku a náhle se na nich objeví 20 000 Kč. Krátkodobě rychlý příspěvek 2000 Kč vypadá zajímavě. Jenomže peníze budete mít na stavebním spoření „zaparkované“ na šest let, pokud právě o státní příspěvky nechcete přijít.

Trochu složitější sazebník  

Bude to chtít papír a tužku nebo internetovou kalkulačku. Na rozdíl od bank totiž stavební spořitelny své sazebníky stále nevyčistily, takže z úložek si notnou část odkrojí poplatky – úvodní i průběžné.

Na přepážce po vás budou požadovat údaj o cílové částce, tedy kolik plánujete naspořit včetně státního příspěvku. A tady přichází první účtenka. Už při otevření smlouvy platíte 1 % z cílové částky jako poplatek. O trochu méně dáte u některých ústavů, pokud si smlouvu založíte přes internet. Zdarma to ale mimo akce nebude ani tak.

Dalším nešvarem jsou průběžné poplatky za správu účtu. Zatímco placený spořicí účet u banky abyste dnes pohledali, stavební spořitelny se nezdráhají účtovat kolem 300 Kč za rok a k tomu něco za výpis, pokud vám nestačí elektronicky. Na papírových výpisech ale naštěstí trvala pouze jedna stavební spořitelna.

Konečně nezapomínejte na daň z úroků 15 %. Sazby, které najdete na stránkách, vám nepatří celé. Dostanete z nich jen 85 % a zbytek finanční dům pošle rovnou státu.                                                                     

Zhodnocení přinejmenším neoslní

Jak to vypadá v praxi, ukazuje naše tabulka, která simuluje příklad tisícikorunové úložky měsíčně po dobu šesti let. Poplatky i daně jsme už odečetli. Takže kolik dostanete, když celkově vložíte sami 72 000 a dalších 7 200 korun přidá stát? Ano, vidíte dobře. Díky pikantní směsce poplatků stavební spořitelna nevyplatí ani těch 79 200 Kč, na které jste se se státem složili.

Zkusme to porovnat se spořicími účty a termínovanými vklady, které jsme porovnávali v říjnu. Nejlepší účet by vám po šesti letech při 1,63 % p.a. vyplatil přes 75 000 Kč. Zhodnocení je to sice poloviční, ale na peníze můžete sáhnout kdykoliv. Pokud byste snad oněch 72 000 Kč měli rovnou v hotovosti, vložili je na nejlepší roční termínovaný vklad (2,6 % p.a.) a ten každý rok „otočili“, dostanete se na stejné zhodnocení jako u stavebních spořitelen už po čtyřech letech. Navíc opět platí, že peníze můžete vybrat alespoň jednou za rok.

Neříkáme, že je stavební spoření nevýhodné. Stále je lepší než spořicí účet a nevyžaduje jednorázový vklad. Má ale řadu podmínek, především velmi dlouhou vázací dobu, a jak ukazují naše výpočty, zhodnocení už neutíká ostatním produktům o koňskou délku, jak tomu bývalo v minulosti. Kdybychom vzali v úvahu i podílové fondy jako laicky dostupný investiční nástroj, o vítězi by nebylo sporu.

Porovnání stavebního spoření

Každá stavební spořitelna má v tabulce zástupce spořicího a úvěrového tarifu, pokud tyto rozlišuje v nabídce. Úroková sazba je uvedená před zdaněním. CČ značí cílovou částku. Vypočtená výsledná částka je již ponížená o daně a poplatky (počáteční i průběžné) a navýšená o státní podporu. Data jsou platná k 10. 11. 2015.
stavební spořitelna
stavební spoření
úroková sazba z vkladů
úroková sazba z řádného úvěru
roční poplatky za vedení účtu
poplatek za uzavření smlouvy
výsledná částka
po 6 letech
úložka 1 000 Kč/měs.
Českomoravská stavební spořitelna Tarif Multi 1,30% 4,30% 330 Kč 1 % z CČ, max. 15 000 Kč 79 031 Kč
Českomoravská stavební spořitelna Tarif Garant 1% 2,95% 330 Kč 1 % z CČ, max. 15 000 Kč 78 423 Kč
Modra pyramida stavební spořitelna Optimal 1% 3,89 % / 3,99 % 300 Kč 1 % z CČ, max. 10 000 Kč 78 608 Kč
Raiffeisen stavební spořitelna Spořicí tarif 1% 4% 320 Kč 1 % z CČ, max. 15 000 Kč 78 484 Kč
Raiffeisen stavební spořitelna Úvěrový tarif (U153) 0,10% 2,99% 320 Kč 1 % z CČ, max. 15 000 Kč 76 685 Kč
Stavební spořitelna České spořitelny 1 % / 3,99 % 1% 3,99% 310 Kč 1 % z CČ 78 546 Kč
Wüstenrot stavební spořitelna ProSpoření 1 % / 1,1 % 3,99% 324 Kč 1 % z CČ, max. 30 000 Kč 78 460 Kč
Wüstenrot stavební spořitelna ProÚvěr (OY-U) 0,50% 1,99% 324 Kč 1 % z CČ, max. 30 000 Kč 77 455 Kč

Předčasná výpověď se nevyplatí, pozdní také ne

Už jsme to naťukli. Jedním z hlavních problémů stavebního spoření je jeho malá pružnost. Šest let musíte vydržet, spořit a nevybírat. Co když to nevydržíte? Zaprvé přijdete o celou státní podporu, která se vyplácí zálohově. I když ji vidíte na výpisu, patří vám až po šesti letech. Zadruhé si spořitelna naúčtuje pokutu, většinou kolem 1 % z cílové částky. Takže pokud smlouvu předčasně vypovíte, právě jste ze svého „stavebka“ udělali velmi nevýhodné spoření, které pravděpodobně skončí v mínusu.

Pozor si dejte také na dlouhé výpovědní lhůty. Ty si pohlídejte i v případě řádného doběhnutí smlouvy. Typicky jsou tříměsíční, takže není od věci smlouvu vypovědět ještě před jejím řádným ukončením, aby datum účinnosti výpovědi těsně následovalo datum, kdy šestiletý cyklus doběhne. Takže pokud smlouvu vypovíte tři měsíce před oficiálním koncem, výpověď bude účinná právě ke konci smlouvy a vy na peníze nebudete zbytečně čekat. Úroky ani státní příspěvek by tím neměly být dotčeny, protože smlouva správně doběhne ještě před termínem výplaty.

Řešte to, i když na peníze zrovna nespěcháte. Zaběhlou praxí stavebních spořitelen je rychle snižovat úročení, pokud vám skončí šestileté vázací období. Týká se to hlavně starších smluv s lepšími úroky. Návrhy úrokových měr pro následující období se mohou pohybovat v desetinách procenta. Potom se vyplatí rychle se zvednout a dát peníze jinam.

Úvěr nebo spoření?

Tentokrát jsme se více věnovali spořicí než úvěrové části stavebního spoření. Má to prostý důvod. V současnosti je mnohem větší zájem o hypotéky, které nabízejí nižší sazby. Při vhodném výběru nemovitosti, slušné bonitě klienta a zástavnímu poměru do 75 % se můžete s hypotékou pohybovat mezi 2–3 % p.a. Takový interval atakují stavební spořitelny spíše zřídka, a to ještě musíte mít úvěrový tarif. Co to znamená?

Stavební spoření už tradičně provázejí spřažené úvěry. Po určité době spoření, když dosáhnete potřebného hodnotícího čísla (založeného především na naspořených prostředcích), můžete požádat o úvěr. Ten máte definovaný už v původní smlouvě a stavební spořitelna vám garantuje neměnnou výši úroků po celou dobu splácení. V době obecně nízkých úrokových sazeb to ale nepůsobí jako velké lákadlo. Když se prodávaly hypotéky za násobek současných sazeb, situace byla samozřejmě jiná a znovu se do ní můžeme dostat. Teď vám ale poradce po zběžném výpočtu doporučí na financování nemovitosti spíše hypotéku.

Další nevýhodou je, že chcete-li čerpat úvěr, měli byste od začátku naskočit na výše zmíněný úvěrový tarif. Stavební spořitelna sice vyplatí méně na úrocích z vkladů, ale zlevní úročení případného úvěru. Rozhodnete-li se později, tarif stále můžete změnit. Přijdete ale o velkou část z již připsaných úroků. Takže pokud si v budoucnu budete chtít půjčit, radši rovnou zvolte variantu s půjčkou.

Specifickou kategorií jsou překlenovací úvěry. Pro ty nemusíte dosáhnout na skóre jako pro řádný úvěr, můžete si je vzít mnohem dříve. Jenomže bývají hůře úročené než řádné úvěry a navíc vyjdou draho už z principu. Proč? Překlenovací úvěr totiž nesplácíte až do doby přidělení řádného úvěru. Místo toho si dál spoříte a čekáte, než dosáhnete potřebného hodnotícího čísla. Teprve když dostanete řádný úvěr, splatí se z něj ten překlenovací.

Necháme na vás, jak moc dává logiku platit 4–6 % p.a. za „překlenovák“ a vedle spořit za procento ročně (byť navýšené o státní podporu). Každopádně neberte tento úvěr jako automatickou výhodu a propočtěte si předem alternativy.

Peníze patří dětem

Ne, není to náborový slogan do příspěvkové kampaně. Toto zvolání přináší nový občanský zákoník. Ten totiž notně zkomplikoval kdysi oblíbené několikanásobné spoření v rodině, kdy smlouvy měly také děti. Je pravdou, že toho mnoho lidí zneužívalo pouze ke znásobení státního příspěvku obejitím jeho limitu. Ale našli se i tací, kteří takto skutečně spořili dětem na první bydlení nebo na studium. Oficialitám se teď nevyhnou ani ti poctiví.

Podle nového občanského zákoníku patří peníze dítěti, pokud je vložíte na jeho účet, stavební spoření nevyjímaje. To v praxi znamená, že pokud uzavřete smlouvu o stavebním spoření dítěti do 12 let věku, takže mu po doběhnutí smlouvy ještě nebude 18 let, může po vás při výpovědi smlouvy chtít stavební spořitelna rozhodnutí opatrovnického soudu.

Určitě to není neřešitelné. Soudu v tomto případě neplatíte za kolky a jiné poplatky. Průtahy včetně možného ústního jednání ale zaberou čas. Zejména rozvedení rodiče by se také předem měli dohodnout, kam peníze půjdou (ve prospěch potomka přirozeně).


Přihlásit