Test müsli tyčinek s jogurtovou polevou

Pro někoho jsou skvělé k zahnání touhy po sladkém, pro jiného představují „zdravou“ svačinku. Abychom se dověděli, jak si vedou ve skutečnosti, otestovali jsme 18 müsli tyčinek s meruňkami a jahodami máčených v jogurtové polevě. Dobrou zprávou je, že transmastné kyseliny nás znepokojovat nemusejí. Ani tak však nelze müsli tyčinky považovat za zdraví prospěšné. U většiny to není žádná sláva s obsahem vlákniny a zanedbatelné není ani množství obsaženého cukru.

Když se řekne müsli tyčinka, člověku se vybaví sladký vláčný a kompaktní snack složený z ovesných vloček, ořechů a sušeného ovoce. Určitě se najde spousta těch, kteří považují müsli tyčinku za praktičtější formu müsli vhodnou na cesty. Müsli tyčinek existuje nespočet různých variací v lákavých obalech, s polevami i bez a bývají cenově velmi přijatelné. Chutnají dětem i dospělým a podle jejich nepřeberného množství v obchodech lze usuzovat, že aura zdraví prospěšných výrobků, kterou jsou opředeny, jim zaručuje i relativně vysokou prodejnost. Česká legislativa výrobek s názvem müsli tyčinka nezná, vyhláška č. 333/1997 Sb. vymezuje pouze müsli, a to ještě poměrně volně. Popisuje jej jako „směs mlýnských obilných výrobků upravených vločkováním, extrudováním nebo jinou vhodnou technologií, k nimž jsou přidány další složky, zejména jádra suchých plodů, sušené nebo jinak zpracované ovoce a látky upravující chuť, vůni nebo konzistenci“, což je definice, ze které výrobci nemusejí vybočovat a přesto mohou vyrobit diametrálně odlišné produkty s rozdílným vlivem na lidské zdraví.

Je to právě název, který může budit dojem, že müsli tyčinka je něco, co lidskému zdraví prospívá. Dojem někdy bývá na obalu ještě podpořen slovy „cereální“, „fit“, „jogurt“ (v případě jogurtové polevy) nebo obrázky celých obilných klasů symbolizujícími vysoký obsah vlákniny a nízkou míru zpracování. Ve velkém bývá vyobrazováno i ovoce, kterého většinou tyčinky obsahují poskrovnu.

„Pokud se jedná o kvalitní výrobky, tedy bez rádoby čokoládových a jogurtových polev obsahujících hlavně ztužený tuk, nebo o výrobky bez přidaného glukózo-fruktózového sirupu, pak müsli tyčinku jako variantu rychlé svačiny, když nemáte jinou možnost se najíst, nezavrhuji. Rozhodně by to však nemělo být denně a neměla by to být pravidelná svačina pro děti,“ říká odbornice na výživu a pedagožka Ing. Hana Střítecká, Ph.D., z občanského sdružení Zdravá potravina. Kdyby se tedy v tyčinkách skutečně vyskytovaly jen vločky, med, ořechy a sušené ovoce, mohli bychom se radovat a spolu s námi nejspíš i švýcarský lékař Maximilian Bircher-Benner, jemuž se připisuje vynález müsli. Ten totiž ve svém curyšském sanatoriu ordinoval müsli pacientům v rámci léčby syrovou stravou již na konci 19. století. K nepochopení ostatních lékařů té doby věřil, že své pacienty vyléčí správnou výživou. Jeho léčebné čerstvé müsli se skládalo z nastrouhaných celých jablek, ořechů, ovesných vloček namočených do vody, citrónové šťávy, smetany a medu. Vše smíchané dohromady tvořilo kaši, která se podávala před každým jídlem.

Tyčinku, která se původnímu Bircher-Brennerově müsli trochu blíží, lze relativně snadno vyrobit doma svépomocí, když do sypkého základu vlastního müsli přidáte med a máslo, případně citrónovou šťávu a sušené ovoce. Směs upěchovanou do formy pak jen stačí zapéct v troubě. Průmysloví výrobci ovšem potřebují daleko více dalších surovin. Aby byla tyčinka vláčná, dobře chutnala, držela pohromadě, dlouho vydržela a v neposlední řadě nebyla příliš drahá, pomáhají si různými emulgátory, stabilizátory, barvivy, aromaty, zvlhčovadly, regulátory kyselosti, náhražkami dražšího ovoce, glukózo-fruktózovým sirupem a palmovým tukem. Výsledkem je koktejl ingrediencí na hony vzdálený původní receptuře i konceptu müsli jako zdravé a přirozené potraviny. Složení tohoto koktejlu naštěstí není tajemstvím a jeho velkou část vyčtete z obalů.

Protože však existují i informace, které se z obalů nedozvíte, rozhodli jsme se poslat deset müsli tyčinek s jahodami a osm s meruňkami do laboratoře. Zjišťovali jsme například, kolik mají vlákniny, jestli obsahují mykotoxiny i jak chutnají a voní.

Kde se ukrývá vláknina?

Cereální tyčinky bývají považovány za významný zdroj vlákniny, měřili jsme proto její obsah pomocí laboratorních přístrojů. U čtyř výrobků se neshodovalo naměřené množství vlákniny s deklarovaným množstvím ani po započtení nejistoty měření. Ovšem s přihlédnutím k přirozené variabilitě surovin a k evropskému doporučení pro kontrolní orgány jsme se rozhodli tyto výrobky (Rupa Fly Müsli jahoda s jogurtem, Tekmar Müsli v jogurtu jahodová a meruňková, Tesco/Cereo tyčinka s meruňkami) v našem hodnocení nepenalizovat.

Důležitost vlákniny spočívá v příznivém vlivu na metabolismus a funkci střev. V konečném důsledku lze jejím pravidelným a dostatečným příjmem bránit vzniku kardiovaskulárních a civilizačních chorob včetně např. rakoviny tlustého střeva. Odborníci doporučují denně dostat do těla 25 až 30 gramů vlákniny, což se při výhradní konzumaci české kuchyně daří jen zhruba ze třetiny. Pro srovnání uveďme, že např. 100 gramů pšeničných vloček obsahuje 9 gramů vlákniny, 100 gramů celozrnné pšeničné mouky 10,7 gramů a 100 gramů sušených jablek 8,7 gramů vlákniny. Tyčinka z müsli tak ukrývá pochopitelnou naději, že může český jídelníček vylepšit a ještě přinést požitek z dobré chuti. Pravda je to však jen částečně. Nejvíce vlákniny jsme naměřili ve výrobku Fit Fruitík jahoda v jogurtu (6,56 g/100 g), nejméně v tyčince K-classic Strawberry Muesli Bar Yoghurt z Kauflandu (1,77 g/100 g), vláknina většiny zbylých výrobků se pohybovala zhruba od 3 do 5 g/100 g. Vezmeme-li v úvahu střední váhu tyčinky 30 gramů, dojdeme k hodnotám od 0,5 do 1,97 gramu vlákniny na jeden výrobek, což k dosažení kýžené denní dávky vlákniny příliš nepřispěje.

Bohatě oslazený život

K čemu však pojídání müsli tyčinek přispívá hojně, je naplnění doporučeného denního maxima pro cukr. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje maximálně 10% denní energetický příjem z přidaných cukrů a dodává, že snížení této hranice pod 5 % (což představuje maximálně 25 gramů nebo 6 lžiček cukru denně) je správnou cestou k lepšímu zdraví. My jsme se při zjišťování obsahu cukru drželi etiket. Vyplynulo z nich, že testované tyčinky mají mezi 24 a 45 procenty cukru, nejvíce ho obsahují výrobky Albert Quality a Fit Fruitík (45 g/100 g, respektive 43,9 g/100 g). Nejmenší podíl cukru jsme zjistili z etikety tyčinky Corny (24 g/100 g). Výrobku Stilla Natura Yoghurt z Kauflandu jsme za cukr udělili dostatečnou známku, protože jeho obsah na obalu jako jediný z testovaných vůbec neuvádí.

Při hodnocení obsahu cukru jsme však zohledňovali nejen množství cukru v gramech na 100 gramů výrobku, ale také podíl cukru, kterým jedna tyčinka „ukusuje“ z denní doporučené dávky (tzv. GDA) a doporučení WHO. Uplatňovali jsme princip čím méně cukru, tím lépe. Cukr totiž obsahují i nesladké, průmyslově zpracované potraviny a polotovary. Západní člověk tak konzumuje cukrů víc, než je žádoucí a než si uvědomuje. Nutriční terapeutka Ing. Anna Jermářová na adresu müsli tyčinek dodává: „Do naší stravy další cukry přidávat nepotřebujeme, proto je tento typ výrobku naprosto zbytečný, lépe řečeno škodlivý.“

V případě müsli tyčinek s jogurtovou polevou, které jsme testovali, použili všichni výrobci vedle cukru glukózo-fruktózový (nebo také škrobový) sirup. Konzumace tohoto sladidla není podle výživových odborníků vhodná, protože obsahuje izolované molekuly fruktózy, která se ukládá v játrech a přeměňuje se na tuk. Spolu s vysokým příjmem cukru stojí tento sirup získávaný z obilného škrobu za zdravotními obtížemi, jakými jsou metabolický syndrom, obezita, cukrovka II. typu nebo onemocnění srdce a cév.

Mysli na palmy

Součástí našeho testování bylo i zjišťování složení mastných kyselin v použitém tuku. Všechny tyčinky obsahovaly tuky rostlinné, povětšinou palmový a palmojádrový tuk a jejich celkový obsah se pohyboval od 10 do 17,5 %. Platná doporučení WHO mluví jasně: tuky s vyšším podílem nasycených mastných kyselin se doporučuje nahrazovat tuky a oleji s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin v zájmu lidského zdraví. Ačkoliv se mezi odbornou veřejností stále častěji objevuje i odlišný názor na nasycené mastné kyseliny, jisté je, že jejich vysoký podíl svědčí o použití palmového a palmojádrového tuku. Čím větší tento podíl je, tím více tuků z palmy olejné na úkor jiných tuků výrobce použil. A jak je známo, těžba palmového oleje představuje obrovskou ekologickou zátěž v tropických oblastech, kde kvůli ní dochází k vybíjení původní flory i fauny. Doporučení WHO a neblahý dopad pěstování palmy olejné na životní prostředí byly důvodem, proč jsme při hodnocení kvality tuku postupovali podle klíče čím více nasycených mastných kyselin, tím horší známka. Testované výrobky obsahovaly od 70,5 % (Fit Fruitík jahoda v jogurtu) do 85 % nasycených mastných kyselin v tuku (Tekmar Musli v jogurtu jahodová). Tyčinky jsme porovnávali mezi sebou a žádná z nich si neodnesla horší než uspokojivou známku také z toho důvodu, že výrobci použití těchto tuků nijak netají.

Dobrou zprávou, kterou přinesla analýza zastoupení mastných kyselin, je, že v žádné testované tyčince se neobjevuje znepokojivé množství zdraví škodlivých transmastných kyselin, které mohou vznikat při průmyslovém zpracování tuků. Nejvyšší hodnoty, které jsme zaznamenali, se pohybovaly od 1 do 1,4 % (Fit Müsli meruňková v jogurtu). Vzhledem k možné přítomnosti přirozených transmastných kyselin z použitých mléčných surovin jsme těmto tyčinkám udělili jen o stupeň horší známku než všem ostatním, tedy dobrou. Velmi dobře hodnocené tyčinky obsahovaly transmastné kyseliny v řádech desetin procent. Limit 2 %, který pro obsah transmastných kyselin platí v Rakousku a Dánsku, tak v případě testovaných tyčinek s jogur­tovou polevou v našem testu zůstal nedotknut.

Tyčinky bez mykotoxinů

Další zkouškou bylo hledání plísňových jedů. Müsli tyčinka svým složením z nejrůznějších typů obilovin, případně ořechů a ovoce může vyvolávat opodstatněné podezření, že mykotoxiny obsahuje. Plísně mohou suroviny napadat již na poli nebo ve skladech a látkovou přeměnou vytvářet nebezpečné toxiny, které škodí zdraví. Zaměřili jsme se na 11 potenciálních mykotoxinů, které by se v tomto typu výrobků mohly objevit. Mez detekce přesáhl pouze jeden z nich – deoxynivalenol. Jeho maximální hodnota, kterou laboratoř naměřila, byla 37 mikrogramů na kilogram u výrobku First Nice Müsli bar apricot z Lidlu. Proto v tomto ohledu získal sice nejhorší hodnocení ze všech testovaných, avšak stále v rámci známky dobře. Maximální limit pro tento mykotoxin je podle nařízení (ES) č. 1881/2006 na úrovni 500 mikrogramů na kilogram.

Cereální svačinka

Při výběru vzorků do našeho testu jsme v obchodě mezi müsli tyčinkami narazili také na výrobek Nutrend Street-XL příchuť jahodová, který jsme nechali také projít laboratorními testy. Do tabulky jsme jej nezařadili, protože výrobce na obalu výslovně nespecifikuje, že jde o müsli tyčinku, byť by k tomu anglické „cereal snack“ mohlo svádět. Přesněji řečeno výrobce svůj produkt v češtině ani nedefinuje, pokud za definici nemá spotřebitel považovat popisek na zadní straně obalu „Street-XL. Příchuť jahoda s jogurtovou polevou“. Nutrend Street-XL se skládá výhradně z extrudovaných obilnin a neobsahuje žádné obilné vločky, které bychom u müsli tyčinky očekávali. Tento výrobek nakonec od hodnotitelů obdržel nejhorší známky za celkovou chuť a vůni, intenzitu ovocné chuti i za celkový dojem. V porovnání s klasickými müsli tyčinkami tak tento výrobek senzoricky nezaujal. Zkouškou na mykotoxiny a transmastné kyseliny sice prošel na výbornou, ovšem s obsahem vlákniny patřil k podprůměru a cukru obsahoval téměř třetinový podíl.

Meruňky se sírou

Požadavky spotřebitelů na vzhled a výdrž potravin nutí výrobce přistupovat k opatřením, která si v konečné podobě spotřebitel příliš nepřeje. Jedním z takových je ošetřování sušených meruněk oxidem siřičitým. Při sušení ovoce dochází k jeho oxidaci, která se projevuje mimo jiné změnou barvy. Aby sušené meruňky déle vydržely, nešířily se v nich plísně a bakterie a nebyly hnědé či nevzhledně svraštěné, přistupuje se k jejich síření – namáčejí se do roztoku siřičitanu nebo se síří v plynotěsných komorách plynným oxidem siřičitým. Problém je, že konzervant a antioxidant oxid siřičitý označovaný kódem E 220 patří mezi alergeny. Může způsobovat nevolnosti a žaludeční problémy, některé zdroje jej označují za nevhodný pro děti.

Obsah oxidu siřičitého (SO2) jsme hodnotili pouze u meruňkových výrobků, kde jsme jej naměřili ve všech případech. Naměřené množství se pohybovalo mezi 21,6 a 120,4 miligramu na kilogram. Nejmenší obsah SO2obsahovala tyčinka Tekmar, která si odnesla dobrou známku. Nejvíce této látky jsme naměřili u tyčinky First Nice z Lidlu, a udělili jí proto jen dostatečnou známku. Výrobku Albert/ah Basic jsme uplatněním limitu snížili známku o 10 procent, protože výrobce na obalu uvádí, že „může obsahovat stopy oxidu siřičitého“. Naměřené množství 49,3 mg/kg jsme vyhodnotili jako příliš vysoké na to, aby se dalo považovat za pouhou stopu. Velmi dobré hodnocení jsme v této kategorii neudělili žádnému výrobku, protože tyčinka, která evokuje zdravý životní styl, by se bez této látky mohla zcela obejít, byť za cenu zkrácení trvanlivosti a ztráty oranžové barvy u meruňkových kousků. V jahodových tyčinkách jsme SO2nedetekovali.

Jak chutná müsli tyčinka?

Posouzení působení müsli tyčinek na lidské smysly se ujalo deset hodnotitelů. Na přetřes přišla jak chuť a vůně, tak intenzita ovocné chuti, intenzita jogurtové chuti, vláčnost a textura, podíl ovocné složky a celkový dojem. Šest parametrů bylo u každého výrobku známkováno jako ve škole od jedné do pěti. Celkově o trochu lépe vyšly ze senzorického duelu meruňkové müsli tyčinky, které obsahovaly více meruněk než jahodové tyčinky jahod. V hodnocení celkové chuti a vůně dopadly nejhůř výrobky Corny a obě verze značky Rupa Fly. Nejhorší známku za intenzitu ovocné chuti, dostatečnou, si odnesla také tyčinka Corny, která obdržela stejně špatnou známku i v hodnocení podílu ovocné složky. Příliš vláčnosti ani jahod či meruněk nehledejte ve výrobcích Rupa.

Chuťový potenciál lze však částečně odhalit už při čtení složení na obalu. Většina „jahodových“ tyčinek totiž viděla jahody jen z rychlíku, výrobky nezřídka obsahují jiné ovoce, jako jsou papája, jablko, ananas nebo brusinky, popřípadě jahodový koncentrát, protlak či sirup. Samostatnou kapitolou mezi použitými surovinami jsou „jahodové kostky“, „jahodové kousky“, „jahodová směs“ či „ovocné kousky s jahodovou chutí“. Jde o produkty vyrobené primárně z jablek, jahody jsou v nich zastoupeny v podobě koncentrátu maximálně z jedné pětiny. Při 7,5% zastoupení jahodových kousků s 23% podílem jahodové dřeně se dostaneme k procentuálnímu zastoupení jahod 1,73 ve výrobku – což je příklad müsli tyčinky korrekt z Globusu. Naproti tomu v müsli tyčinkách s meruňkami můžete očekávat obsah meruněk okolo 10 %.


Přihlásit