Kravské, nebo sójové mléko?

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 10.11.2015   

Někdo nedá dopustit na kravské mléko, jiný ho odmítá a místo něj si raději dá rostlinná „mléka“ ze sóji či ořechů. Na oba druhy nápoje se podívala americká spotřebitelská organizace Consumer Reports, která se a zaměřila na to, jaké mají přednosti či naopak co v kterém chybí.

Důvodů, proč někteří lidé odmítají kravské mléko, je mnoho, od problémů s trávením laktózy, přes etické zábrany až po slepé důvěřování mýtům o jeho škodlivosti. Ořechové či sójové mléko je však rozhodně vhodnou a zdravou alternativou.

Rostlinná mléka jsou podle CR většinou oproti těm živočišným méně kalorická, obsah tuku je obvykle 1 %, tedy stejný jako u nízkotučného mléka. Veganské výrobky také bývají často výrobcem doplněné o jiné prospěšné látky, hlavně vitamíny D a B12 a vápník.

V některých kategoriích však rostlinné výrobky prohrávají. V porovnání s kravským mlékem obsahují několikanásobně méně bílkovin. Zatímco dvou set mililitrová sklenice klasického nízkotučného mléka obsahuje osm gramů bílkovin, v sójovém se jich najde v průměru pět, v ořechovém dva a v mandlovém či kešu mléku pouze jeden gram.

Problém tkví také v tom, že většina mlék pro vegany na trhu je uměle doslazována. Týká se to zvláště těch vyráběných z mandlí a kešu. Do jedné skleničky bývají v průměru přidány dvě lžičky cukru či sladidel. Lepší je proto vybírat z těch neslazených.

Specifickým případem je pak kokosové mléko. CR bere v potaz ředěnou variantu určenou k pití, nikoli k vaření. Její obsah tuku je prakticky totožný s polotučným mlékem, mléko většinou také bývá obohacené o vitamíny a vápník. Na rozdíl od ostatních nápojů však neobsahuje žádné bílkoviny, zato se v jedné sklenici najde 4 až 5 gramů škodlivých nasycených mastných kyselin.

Pokud někdo ze zdravotních či etických důvodů odmítá živočišné mléko, neměl by se podle CR spoléhat jen na „náhražky“. Pro zajištění dostatku vápníku by měl do své stravy zahrnout i jeho přirozené přírodní zdroje, jakými jsou třeba špenát, zelí či lněná semínka.
 

Přihlásit