dTest: Kdy musí nájemce strpět úpravy bytu prováděné pronajímatelem?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Vydáno: 3.11.2015   

Pronajatý byt čas od času vyžaduje různé stavební či jiné úpravy. V jakých případech zákon nájemci neumožňuje tyto úpravy odmítnout? Může se stát i to, že nájemce nebude kvůli prováděným pracím dočasně moci byt vůbec užívat. Jaká má v takové situaci práva?

Pronajímatel a nájemce se mohou na podmínkách provádění stavebních úprav nebo změn bytu dohodnout. „Vždy si podrobně vymezte vzájemná práva a povinnosti. Tedy zejména předmět a rozsah změn a finanční vypořádání,“ doporučuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Pokud se nájemce a pronajímatel na úpravách nedohodnou, je nájemce povinen strpět úpravu pronajatého bytu pouze ve třech zákonem stanovených případech:

  1. Úprava nesnižuje hodnotu bydlení a její provádění nepředstavuje pro nájemce větší nepohodlí (například výměna kuchyňské linky nebo starých oken).
  2. Pronajímatel je povinen úpravu provést na základě příkazu orgánu veřejné moci, například na základě rozhodnutí stavebního úřadu.
  3. Pokud někomu přímo hrozí zvlášť závažná újma. Příkladem může být potřeba dočasného statického zajištění bytu po výbuchu plynu v sousedním bytě.

V případě náročnějších úprav může dojít i k tomu, že nájemce nebude dočasně moci byt vůbec užívat. Jeho práva se v takové situaci liší podle toho, zda je k provedení úpravy potřeba jeho souhlas či nikoli. Pokud se souhlas nevyžaduje, má nájemce dvě základní práva.

Má právo být informován alespoň tři měsíce předem o povaze zamýšlených prací, času jejich zahájení a trvání a době, po kterou musí být byt vyklizen. Pronajímatel jej také musí poučit o následcích, pokud odmítne byt vyklidit. Pokud však má být byt vyklizen na dobu nejdéle jednoho týdne, postačí, aby pronajímatel informoval nájemce alespoň deset dnů před zahájením prací. „Druhým právem nájemce je právo požadovat po pronajímateli přiměřenou náhradu účelných nákladů, které mu v souvislosti s vyklizením bytu vzniknou. Může se jednat například o úhradu stěhování do jiného dočasného bydliště nebo zvýšené náklady na nájemné a služby v jiném dočasném bydlišti,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Pokud nájemce odmítne byt vyklidit nebo se nevyjádří ani do 10 dnů od doručení oznámení, může pronajímatel podat proti nájemci žalobu a domáhat se, aby o vyklizení bytu (na dobu provádění úprav) rozhodl soud. Vyklizení bytu však musí být opravdu nezbytné, nemůže se jednat pouze o nedůvodné svévolné rozhodnutí pronajímatele.

Poradenství v oblasti nájemních vztahů a vztahů souvisejících s bydlením poskytuje dTest díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu dTest pomáhá nájemníkům.

Kontakty pro média:

Lukáš Zelený, zeleny@dtest.cz, tel.: +420 734 710 617
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
 

Přihlásit