dTest: Rajčatové protlaky a pyré – kolik rajčat obsahují?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 9.9.2015   

Sortiment výrobků z rajčat je poměrně široký. Vedle loupaných, krájených, sušených, pasírovaných rajčat a rajčatové šťávy jsou v oblibě také rajčatová pyré a protlaky. Právě na poslední dva jmenované produkty zaměřil svou pozornost spotřebitelský časopis dTest a nechal prověřit kvalitu deseti protlaků a deseti pyré zakoupených v českých obchodech.

„Pokud chcete vybrat co nejkvalitnější produkt, jeho složení by mělo sestávat ideálně z rajčatové složky a soli, popřípadě kyseliny citrónové. Z obalu sice podle našeho zjištění bohužel nezískáte informaci, kolik rajčat výrobek obsahuje, ale aspoň v něm nebude nic navíc. Přidaná voda, cukr ani škrob ve výrobku být nemusí,“ doporučuje Olga Šlesingrová, redaktorka časopisu dTest.

Rajčatové protlaky se prodávají v zahuštěné i nezahuštěné podobě. Rozdíl mezi nimi pouhým pohledem nepoznáme – spočívá ve způsobu výroby a v nárocích, které na tyto výrobky klade vyhláška. Liší se hlavně v povinném minimálním obsahu takzvané refraktometrické sušiny vnesené rajčatovou surovinou. Tento parametr ukazuje celkový obsah cukrů pocházejících z rajčat, vypovídá tedy o jejich množství a kvalitě. Zatímco klasický zahuštěný protlak jí musí mít nejméně 24 %, nezahuštěný jen 4,2 %.

Rajčata z jižních zemí, která dostávají více slunečního svitu a tepla, jsou sladší a mají proto vyšší obsah refraktometrické sušiny. Pokud výrobce použije opravdu vyzrálá rajčata, může jich tudíž dávkovat v celkovém množství méně. Někteří výrobci protlaky uměle doslazují, což se v laboratoři ukázalo naměřeným rozdílem mezi celkovým obsahem cukrů a obsahem cukrů pouze z rajčat. „Největší rozdíl jsme zjistili u výrobku Ady Paradajkový pretlak. Celkový obsah cukrů sice činil 25 %, ale jen 14,8 % pocházelo z rajčat. Zbytek připadá na přidaný glukózový sirup a škrob, které výrobce uvádí ve složení. I proto skončil tento výrobek v našem testu na posledním místě. Naopak nejvyšší podíl rajčat obsahoval vítěz testu Mikado Rajčatový protlak z Lidlu,“ uvádí Olga Šlesingrová.

Mezi pyré se "nejrajčatovějšími" ukázala být zahuštěná pyré Seliko, ah Basic Tomato Paste z Alberta a Otma, které získalo mezi hodnocenými pyré nejlepší celkovou známku. Z nezahuštěných pyré obsahovalo nejvíce rajčat pyré z Globusu Passierte Tomaten.

Test se zaměřil také na přítomnost škrobu. Ten váže vodu a slouží jako zahušťovadlo. Protlaky však přirozeně houstnou během procesu zakoncentrování, tedy odpařením vody, není je proto nutné zahušťovat škrobem. Přidaný škrob obsahovala polovina testovaných protlaků a tři testovaná pyré. Zbylé výrobky bez škrobu dokládají, že jeho použití rozhodně není nezbytné.

Rajčata jsou poměrně náchylná k napadení plísní. Laboratorní zkoušky proto zkoumaly i přítomnost mykotoxinů ve výrobcích. Plísňové jedy mohou být pro organismus ve větších dávkách škodlivé a zahřátím při výrobě rajčatové směsi je nelze odstranit. „Dobrou zprávou je, že většinu z hledaných mykotoxinů laboratoř vůbec nedetekovala. Ve výrobcích jsme objevili pouze kyselinu tenuazovou, což je mykotoxin, jehož toxicita je nízká. Maximální limit pro tuto látku v potravinách není stanoven,“ uvádí Šlesingrová.

Kontakty pro média:

Olga Šlesingrová, slesingrova@dtest.cz, tel.: +420 241 404 922
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110

 

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.
 

Přihlásit