Online nákup u H&M – koupíte se slevou, vrátíte s poplatkem

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 3.9.2015   

Jestliže nám oblečení objednané po internetu nesedí nebo to prostě jen není ono, stačí ho poslat zpět. Zákon stanovuje jednotná pravidla pro odstupování od smluv do 14 dnů, obchodníci si ale podmínky různě přizpůsobují. Někdy nepřípustným způsobem, jako v případě poplatku za vrácení zboží, který si účtuje e-shop H&M.

Výhodnějšími podmínkami nad rámec zákona mohou obchodníci vyjít vstříc spotřebitelům. Naopak zhoršení postavení zákazníků je v rozporu se zákonem. Společnost H & M Hennes & Mauritz CZ, s.r.o. požaduje po zákaznících povinný poplatek za zpětnou dopravu nevyhovujícího zboží, na což nemá právo.

Spotřebitelský problém? Volejte poradnu dTestu na telefonním čísle 299 149 009. Naši poradci jsou připraveni vám pomoci každý všední den od 9 do 17 hodin.

Oděvní řetězec H&M spustil svůj český e-shop před několika měsíci. Při objednávce platí zákazník jednotný poplatek za dodání zboží ve výši 129 korun. Svojí podstatou jde o náklady spojené s cestou objednaného zboží od obchodníka k zákazníkovi. Poplatek se v případě odstoupení od smlouvy celý vrací. Potud je vše v pořádku. Zákazník se ovšem na internetových stránkách e-shopu může také dočíst, že z vracené kupní ceny a nákladů na dodání mu bude stržen poplatek za vrácení zboží, který činí 109 korun. Co se jím rozumí, osvětlují obchodní podmínky. Poplatkem se hradí služba poskytovaná smluvním přepravcem společnosti H&M spočívající ve vyzvednutí zboží doma u spotřebitele, hodlá-li zboží vrátit. Zákon ovšem úhradu nákladů na dopravu zboží od spotřebitele zpět k obchodníkovi ponechává na zákazníkovi. Ten musí mít možnost vybrat si takový způsob přepravy, který je pro něj cenově nejvýhodnější.

Mnohé zákazníky může potěšit zajištěný systém vracení zboží, kdy nemusí chodit na poštu a nechtěné zboží si obchodník zase vyzvedne. Podmínky společnosti H&M však nedávají zákazníkům na výběr, jak zboží vrátí a jak vysoké náklady nakonec ponesou. Z možnosti se stala povinnost, kdy lze zboží vrátit pouze jedním způsobem.

Nabídka obchodníka, že si zboží osobně vyzvedne, by měla být pro spotřebitele závazná pouze v případě, že obchodník současně převezme i náklady na tuto dopravu. Má-li hradit dopravu spotřebitel, musí mít alternativu pro vrácení zboží. A najde-li cenově či jinak výhodnější nabídku přepravy, nesmí být nucen k využití služby vyzvednutí zboží doma, ani k povinné platbě za ni.


Přihlásit