Sběr a recyklace baterií

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 3.9.2015    Publikováno v časopise 9/2015

Třídění odpadu se postupně stalo součástí životů většiny obyvatel České republiky. Podle posledních údajů se na něm aktivně podílí více než 70 % občanů. Primárně se však jedná pouze o třídění papíru, skla a plastů. Baterie, které jsou považovány za nebezpečný odpad, stále zůstávají opomíjeny a brzy už nebudeme schopni dodržet zpřísňující se limity Evropské unie.

S tříděním baterií se v České republice začalo před dvanácti lety, nedá se však říct, že bychom si v tomto ohledu vedli právě dobře. Za rok 2014 se sice v rámci sběru u nás podařilo nashromáždit 1195 tun použitých baterií, to však odpovídá pouze 31,5 % baterií dodaných na trh. Srovnáme-li to například se Švýcarskem, které odevzdalo k recyklaci 71 % baterií, nebo Švédskem s jeho 64 %, je to žalostně málo. K 1. lednu 2016 navíc dojde ke zpřísnění směrnic a navýšení limitů. Spodní hranice pro sběr baterií vzroste na 45 %, což je úroveň, jíž jsme ještě na hony vzdáleni.

 

Do nitra energetických článků

Baterie a akumulátory (dobíjecí baterie) jsou v podstatě malá zařízení, která pomocí chemických procesů vytvářejí elektrický proud. Zatímco v akumulátorech probíhají vratné chemické reakce a vložením do nabíječky je možné chemický proces obnovit, u baterií to možné není.

Kromě mnoha recyklovatelných kovů obsahují energetické články i škodlivé látky, jakými jsou například těžké kovy, které mají prokazatelný nepříznivý vliv na zdraví. Hlavními stavebními prvky článků jsou zinek, železo, mangan, nikl, kadmium, rtuť nebo olovo. Zejména poslední tři jsou pro životní prostředí obzvláště nebezpečné. Uniknou-li tyto látky do přírody, mohou znečistit půdu, kontaminovat povrchové nebo spodní vody a zvířatům způsobit nádory. Pokud se jich větší množství dostane do spalovny spolu s komunálním odpadem, mohou znečistit ovzduší. Také proto je na každé baterii symbol přeškrtnuté popelnice upozorňující, že nepatří do směsného odpadu.

 

Kam s nimi

baterie-k-clanku

Sběr baterií je řízen Zákonem o odpadech. Od roku 2009 nesmějí být v České republice použité baterie skládkovány ani spalovány, ale musejí být odevzdány k recyklaci. Všichni koneční uživatelé jsou povinni shromažďovat baterie odděleně od ostatního odpadu a následně je odevzdat na místě zpětného odběru nebo odděleného sběru. Výrobci a dovozci jsou povinni tento sběr zajistit po finanční, organizační i informační stránce.

Povinností koncových prodejců je pak zdarma odebírat použité baterie, a to bez ohledu na jejich značku nebo množství. Kromě toho lze použité baterie vhodit do červených kontejnerů na elektroodpad nebo do sběrných boxů umístěných v různých obchodních sítích, prodejnách, školách a sběrných dvorech.

Mimo běžných energetických článků, jako jsou tužkové, mikrotužkové, monočlánky, 9V hranaté nebo knoflíkové baterie, se můžeme běžně setkat také se speciálními typy, které se používají v mobilech, počítačích a jiných zařízeních. Patří sem například lithium-iontové (Li-ion), nikl-metal-hydridové (NiMH) nebo nikl-kadmiové (NiCd). I tyto baterie patří do elektroodpadu.

Na základě stanovených pravidel je zakázáno na místa zpětného odběru a do sběrných boxů či kontejnerů nosit autobaterie, poškozené baterie, které například vytékají, plně nabité baterie, baterie z průmyslových podniků a těžší než 1 kg. Pro tyto typy buď nejsou sběrná místa určena, nebo pro jejich skladování nemají dispozice. Nejbezpečnější a zároveň nejrychlejší je odevzdat tyto baterie ve sběrném dvoře.

 

Ecocheese

Ecocheese je jedním z projektů kolektivního systému Ecobat, který se v České republice zabývá sběrem a recyklací baterií. Cílem tohoto projektu je naučit rodiny i jednotlivce třídit použité baterie stejně samozřejmě jako papír, plasty a sklo. Ecocheese je zároveň název atraktivně zpracovaného sběrného boxu do vaší domácnosti. Jeho zaslání si můžete objednat zdarma na stránkách projektu www.ecocheese.cz

 

Jak probíhá recyklace

Z vyhozených energetických článků lze opětovně využít kolem 75 % použitých materiálů, a to například k výrobě nových baterií, popelnic nebo dokonce i v kosmetice při výrobě krémů proti akné, jejichž součástí je zinek. Recyklací kovů v bateriích lze dosáhnout nejen výrazných materiálních, ale i energetických úspor, protože zpracování surových kovů je energeticky mnohem náročnější než jejich získávání recyklací.

Jak už bylo řečeno, existují různé typy baterií. Z hlediska recyklace je nejefektivnější jejich třídění na základě chemického složení. Pro jednotlivé typy jsou určeny různé specializované technologie recyklačního procesu.

Přibližně 70 % všech nashromážděných baterií tvoří zinko-uhlíkové nebo alkalické. Tyto typy jsou významným zdrojem železa, zinku a manganu, proto je z hlediska ochrany životního prostředí a úspory primárních surovinových zdrojů tak důležité jejich opětovné získání recyklací. Primárně se k tomu využívají dvě základní metody.

V první řadě je to proces pyrometalurgie, během nějž dochází k hutnickému zpracování baterií za vysokých teplot. Z jedné tuny baterií je tímto způsobem možné získat až 237 kg prášku oxidu zinečnatého, 363 kg slitin železa, manganu a niklu a 57 kg koncentrátu manganu.

Dále se nabízí proces hydrometalurgie, při kterém dochází k loužení jemnozrnné hmoty vzniklé předchozím drcením a separací kovů, plastu a papíru. Vyznačuje se především nižšími finančními a energetickými náklady, menším množstvím produkovaných odpadů a dokonalejší separací jednotlivých složek. Z jedné tuny baterií se tímto postupem získá až 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu a 15 kg mědi a niklu.

 

Evropský den recyklace baterií

Na seznam environmentálně významných dnů letos přibude jeden nový - 9. září se uskuteční první Evropský den recyklace baterií. Jeho cílem je zvýšit povědomí o nutnosti třídění a recyklace baterií a za jeho vyhlášením stojí evropská asociace Eucobat, která v současnosti reprezentuje 15 kolektivních systémů pro zpětný odběr baterií ze 13 evropských zemí. Datum konání bylo zvoleno účelově, neboť právě 9. září 1737 se narodil italský lékař a fyzik Galvani, který se proslavil experimenty s „živočišnou elektřinou“. Allesandro Volta jeho poznatky následně využil k sestrojení prvního galvanického článku, jehož princip se stal základním prvkem konstrukce všech dalších baterií a akumulátorů.


Přihlásit