Srovnání 16 sirupů: Velmi drahé ovoce

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Při domácí výrobě ovocného sirupu si snadno vystačíte s ovocem a cukrem, případně s kyselinou citrónovou. Jde vám o poctivou a kvalitní domácí šťávu. Přicházíte-li jako spotřebitelé pro hotový sirup do obchodu, neměli byste ve svých nárocích polevovat. Stačí jen otočit lahev a prostudovat etiketu. Podívali jsme se na složení 16 různých malinových sirupů prodávaných v českých obchodech a provedli jsme za vás několik zajímavých výpočtů. Jeden litr čisté malinové (ovocné) šťávy vás při koupi některých sirupů může vyjít i na téměř 4700 Kč. Některé výrobky pak ovocnou šťávu vůbec neobsahují. 

Letní vedra zvyšují potřebu pít a s tím tradičně narůstá i prodej nápojů. V ideálním případě bychom měli zahánět žízeň obyčejnou vodou, do mnoha lidí však zkrátka „neteče“. Proto v parných dnech zažívají žně výrobci slazených a ovocných nápojů. Že nejde o zdravou variantu pitného režimu, netřeba příliš zdůrazňovat, ze široké nabídky sladkých nápojů však lze vybírat ty lepší. Vedle ředěných stoprocentních džusů to mohou být například ovocné sirupy.

 

Co je sirup?

Bylo by velkým zjednodušením hodit všechny sirupy do jednoho pytle, protože rozdíly mezi nimi jsou veliké. Liší se cenou, (ne)přítomností ovoce a případně jeho množstvím, použitými ingrediencemi či typem sladidla. Některé výrobky pak ani sirupy ve smyslu vyhlášky č. 335/1997 Sb. nejsou, přestože tak na první pohled vypadají.

Oficiálně patří ovocný sirup do kategorie nápojových koncentrátů a jeho hlavním rysem je, že obsahuje více než 50 procent přírodních sladidel. V případě ovocných sirupů, které jsou k dostání na našem trhu, jsou takovými sladidly buď cukr, nebo glukózo-fruktózový sirup. Ten se používá (nejen v ovocných sirupech) zejména z úsporných důvodů, je totiž levnější a přitom sladší než cukr. Navíc ho není třeba rozpouštět, je tekutý.

Glukózo-fruktózový sirup (nazývaný někdy jen glukózový či fruktózový) se vyrábí z obilného škrobu, zejména z kukuřice. V Česku bývá jeho hlavním zdrojem pšenice. Slovy vyhlášky jde o „vyčištěný koncentrovaný vodný roztok cukrů vhodných k výživě člověka, získaných ze škrobu nebo inulinu, nebo jejich kombinací“. Podle výživových odborníků však jeho konzumace není vhodná, protože obsahuje izolované molekuly fruktózy, která se ukládá v játrech a přeměňuje se na tuk. Glukózový sirup se navíc nachází ve většině průmyslově zpracovaných potravin a jeho příjem tak často bývá velmi vysoký, což může mít za následek zdravotní potíže. Mezi nejčastěji zmiňované patří obezita, rozvoj nemocí srdce a cév nebo cukrovky 2. typu.

 

sirupy-kolaz

Vypadá jako sirup, ale není to sirup

Vedle ovocných sirupů lze v obchodě narazit na produkty, které se jako sirupy tváří, ale legislativně jimi nejsou. Ani výrobci je jako sirupy nepojmenovávají a uchylují se k podivným názvům jako „Malina s příchutí“ či „Malinová chuť“. Důvodem, proč mezi sirupy nepatří, je, že obsahují umělá sladidla (nejčastěji sacharin a aspartam) nebo nedostatečné množství přírodních sladidel. Takové „sirupy“ mají na prvním místě ve složení pitnou vodu a už od pohledu bývají řidší. Často v nich není žádný ovocný podíl, zato na chemické konzervanty v jejich složení narazíte pokaždé. „Přirozeným konzervantem v ovocném sirupu je cukr, jeho množství ve výrobku by však mělo být vyšší než 60 procent, aby měl konzervační účinky,“ vysvětluje možnou přítomnost chemických konzervačních látek v „nesirupech“ i v některých sirupech doc. Ing. Helena Čížková z Ústavu konzervace potravin na VŠCHT.

 

S ovocem i bez něho

Vedle řepného cukru zvedá náklady na výrobu sirupu také množství použitého ovoce. Se vzrůstajícím podílem těchto dvou základních složek však přirozeně neroste jen cena za finální výrobek, ale také jeho kvalita, a ta je u průmyslově vyráběných sirupů velmi různorodá. V obchodech jsme narazili na sirupy s třetinovým podílem malinové šťávy (GrünHof), ale také na výrobky, které ji vůbec neobsahovaly (Bonny, Lidl/Solevita, Dobrá voda). K dodání chuti slouží v těchto případech malinové aroma. Není bez zajímavosti, že umělé aroma má ve výčtu použitých surovin drtivá většina malinových sirupů, tedy i ty, které obsahují také malinovou šťávu. Spolehlivým vodítkem pro výběr nejkvalitnějšího ovocného sirupu je proto už délka seznamu použitých ingrediencí: čím je kratší, tím lépe.

 

Kolik za co?

Jediným zdánlivě praktickým důvodem ke koupi sirupu bez ovoce, nebo s ovocem v minimálním množství, může být jeho nízká cena. Ta je však iluzorní. Protože se liší objemy lahví, ve kterých se sirupy prodávají, přepočítali jsme pro vás cenu na litr sirupu a také na množství šťávy, kterou z něj lze vyrobit při doporučeném naředění.

Ještě markantnější rozdíly lze pak vidět mezi cenou za litr sirupu a cenou za obsaženou ovocnou šťávu. Pokud zcela pomineme produkty, které o ovoce ani nezavadily a u kterých zákazník platí pouze za oslazenou, obarvenou a navoněnou vodu, stává se tímto přepočtem nejlevnějším Globus sirup malina (392 Kč za litr obsažené ovocné šťávy), byť jeho cena v obchodě (78,40 Kč za litr výrobku) patří k těm vyšším. Nejdražší malinovou šťávu obsahuje Jupí Sirup Malina (46,90 Kč za litr výrobku), za kterou při jednoprocentní koncentraci zaplatí zákazník v přepočtu 4686 Kč za litr. Podobně je na tom Tesco Sirup malina (39,90 Kč za litr výrobku), jehož nízký obsah ovoce vyšrouboval cenu za malinovou šťávu na 3989 Kč za litr.

Samostatnou kapitolou je pak malinový sirup Solevita z Lidlu, který sice ovocnou složku obsahuje a chlubí se jejím 10% podílem, ale zastupuje ji výhradně jablečný koncentrát. Po malinách jsme pátrali marně, nahrazuje je pouze malinové aroma.

Kompletní srovnání malinových sirupů najdete v přiloženém PDF souboru.

Ke stažení:

Jak chutná sirup

Přihlásit