Test repelentů

Na světě se vyskytují až tři tisíce druhů komárů, jejichž samičky nejen nepříjemně bodají, ale také přenášejí různé nemoci, třeba malárii nebo žlutou zimnici. S přicházejícím létem řada lidí řeší, jak se proti útokům tohoto obtížného hmyzu bránit. Jednou z možností je použít repelent. Stačí pár stříknutí a na několik hodin byste měli mít od komárů klid. Je to ale skutečně pravda? Test ukázal, že klasické repelenty fungují poměrně spolehlivě, byť po různě dlouhou dobu. Náramek slibující stejnou ochranu ovšem zcela propadl.

Naše babičky zasazovaly do truhlíků muškáty či afrikány a po domě rozvěšovaly česnek. Kromě zútulnění měly dekorace i praktickou funkci. Právě tyto rostliny jsou totiž přírodními odpuzovači komárů a dalšího obtížného hmyzu. Stejně působí třeba i levandule, máta nebo bazalka. V současné hektické době ale stále častěji saháme po repelentech chemických. Jejich výpary vytváří kolem člověka-oběti ochrannou bariéru, která maskuje jeho skutečný pach a hmyz ho tím pádem nemůže rozpoznat. V repelentech se za účelem ochrany proti hmyzu používá několik látek. Nejrozšířenější a nejznámější je DEET (diethyltoluamid), dalšími jsou například IR3535 (ethyl-butylacetylaminopropionát) nebo icaridin. Používají se také sloučeniny na přírodní bázi, například citronela (olej získaný z listů a stonků citrónové trávy) nebo citriodiol.

 

Přírodní repelenty

Před nechtěným útokem komárů se můžete bránit i přírodními produkty. Látek, které jsou k jejich výrobě doporučovány, je celá řada. Z rostlin odpuzují komáry zejména ty hodně aromatické, třeba máta, levandule, bazalka nebo muškát či afrikány. Repelentní účinky mají také některé oleje, jako třeba sójový nebo nimbový. Účinná je také citrónová tráva neboli citronela, která je známá z asijské kuchyně. Z ní vytvořený aromatický olej hmyz odpuzuje poměrně úspěšně. V Česku ji pořídíte pod názvem voňatka citronová. Jako ochranu proti komárům můžete využít také česnek. Není nutné se jím potírat, stačí, když několik stroužků nakrájíte a rozložíte kolem sebe, třeba při pobytu na zahradě na stůl. Přírodní repelent si můžete připravit také z limetky a hřebíčku. Citrus stačí rozříznout napůl a do obou částí zasunout několik hlaviček kuchyňského hřebíčku. Vyrobíte si tak přírodní odpuzovač komárů, který zároveň i hezky vypadá. Zajímavé je, že komáry odpuzují také listy a květy tabáku nebo vitamíny ze skupiny B, které jsou obsaženy třeba v pivovarských kvasnicích. Jejich odpudivá síla zatím není dostatečně vysvětlena, je ale pravděpodobné, že se tyto vitamíny vypařují potem a jejich pach komáry odpuzuje.

V hlavní roli účinnost

Účinnost těchto látek v odpuzování hmyzu je pro repelenty klíčová. V našem testu, který byl zaměřen výhradně na komáry, jsme jí také přikládali největší význam. Repelenty jsme testovali se dvěma druhy komárů (z rodu Aedes a Culex, které se u nás vyskytují nejčastěji) na dobrovolnících ve věku od 18 do 25 let. Test byl velmi náročný a často trval i několik hodin, během nichž byli dobrovolníci vystavováni ataku dvou set komářích samiček. Zkoušky probíhaly za přesně daných podmínek na základě doporučení Světové zdravotnické organizace. Každý repelent otestovali vždy dva muži a dvě ženy. Všem jsme na předloktí nanesli doporučované množství přípravku (1 g na 600 cm2), náramek navlékli na ruku. Po třiceti minutách od aplikace vsunuli dobrovolníci svou paži do testovacího boxu, kde na ně čekalo dvě stě hladových komárů. Boxy byly umístěny ve dvou typech místností, které simulovaly denní, respektive noční podmínky.

V rámci těchto praktických zkoušek jsme se zaměřili na účinnost přípravků, tedy čas, po který poskytnou ochranu proti komářímu bodnutí. Test probíhal vždy tři minuty, kdy byla ruka dobrovolníků vystavena komárům, a opakován byl každou půlhodinu. Maximální doba testování byla stanovena na osm hodin, této hranice však nedosáhl ani ten nejlépe hodnocený přípravek. Většina repelentů chránila testující zhruba čtyři hodiny, což lze vzhledem k velmi přísným podmínkám (velké množství komárů na velmi malém prostoru) považovat za dobrý výsledek. 

Propadákem byl jediný náramek v testu (Aptonia), který ve zkoušce ochrany před útokem komára rodu Aedes selhal již po 11 sekundách, u komára Culex po 17 sekundách. 

Nejlepší známky si přitom vysloužily repelenty, které poskytovaly ochranu v průměru pět hodin. Dobré hodnocení dostávaly přípravky chránící před komářím bodnutím zhruba od dvou a půl do čtyř hodin. 

Nejlepších výsledků dosáhly vítěz testu Autan Tropical spray (v současnosti je tentýž výrobek dostupný také pod značkou Off) a 3M Ultrathon repelent, které dobrovolníky ochránily před oběma typy komárů na dobu zhruba pěti hodin. Ultrathon, jinak velmi dobře hodnocený výrobek, dostal průměrnou známku jen za vyšší míru potenciálního rizika možných nežádoucích účinků. To mimo dalších faktorů souvisí s nejvyšším podílem účinné látky (DEET, 35 %), která stojí za dlouhou ochranou.

 



Fotografie z testování dokumentují průběh hlavní zkoušky, která ověřovala účinnost repelentů proti útoku komárů. Na první fotce je vidět testovací box, ve kterém byly dvě stovky komářích samiček a kam museli dobrovolníci dávat svou ruku. Na dalších je pak vidět možný výsledek nepříjemného testu.

 

Co říká legislativa?

Právě koncentrace jednotlivých účinných látek v repelentech je spolu s dodržením instrukcí na obalu pro jejich bezpečné používání klíčová. Složení těchto výrobků se věnuje i legislativa, konkrétně evropské nařízení č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání. Předpis repelenty zařazuje mezi pesticidy, konkrétně biocidní přípravky, které se používají pro ochranu člověka, zvířat, materiálů nebo předmětů před škodlivými organismy, jako jsou různí škůdci či bakterie. 

Mobily komáry nezaženou

Netradiční způsob, jak se ochránit proti komárům, nabízejí mobilní aplikace generující ultrazvukové frekvence v různém rozpětí. Slibují, že zvukové vlny, které vydávají, vyděsí komáry natolik, že je odradí od chuti nositele mobilu se spuštěnou aplikací bodnout. Pro zajímavost jsme proto v laboratoři na dobrovolnících otestovali i jejich účinnost. Jak aplikace Anti Mosquito Sonic Repellent od Zodinplexu pro operační systém Android, tak Anti Mosquito – Sonic Repeller od Pico Brothers pro iOS ale v testu selhaly. 

Obě jsme testovali na různých frekvencích, ze kterých má uživatel na výběr. První štípnutí následovalo zpravidla po několika sekundách od vystavení paže komárům obou druhů. Výsledkem tedy je, že tyto aplikace nemají žádný, nebo naprosto minimální repelentní účinek.

Před tím než jsou biocidní přípravky uvedeny na trh, musejí být schváleny. V Česku je hodnotí odborníci ze Státního zdravotního ústavu z hlediska chemické bezpečnosti a řídí se přitom pokyny vyplývajícími z příslušného evropského nařízení (Technical Notes for Guidance on Human Exposure to Biocidal Products, 2007). Podle Ministerstva zdravotnictví ČR zaručuje toto nařízení nejvyšší stupeň ochrany spotřebitele, protože se na každý přípravek pohlíží individuálně. „Při povolování biocidních přípravků se posuzuje každá žádost o povolení přípravku zvlášť, a to tak, že se nejdříve na základě úplného složení deklarovaného žadatelem hodnotí nebezpečnost přípravku a dále se na základě deklarovaného způsobu použití hodnotí pravděpodobná expozice a s tím i spojená rizika pro konečnou kategorii uživatelů, tj. například pro běžného spotřebitele nebo pro specifickou skupinu obyvatel. V neposlední řadě je hodnocena i dostatečná účinnost přípravku vůči cílovým organismům,“ vysvětlila pro dTest tisková mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Vzhledem k přísnému schvalovacímu procesu by se na evropský trh neměl dostat nebezpečný nebo zdraví ohrožující přípravek. Přesto je možné, že se u konkrétního člověka mohou při používání daného repelentu objevit zdravotní potíže. Právě na míru rizika jejich vzniku jsme se v souvislosti s deklarovaným složením a způsobem použití zaměřili v další části našeho testu.

 

Závažné obtíže nehrozí

Na základě složitých výpočtů zahrnujících krátkodobé i dlouhodobé používání jednotlivých přípravků u mužů, žen i dětí jsme o posouzení rizik požádali univerzitní vědce. Naším záměrem bylo vypočítat potenciální rizika i pro citlivé osoby, proto jsme stanovili velmi přísné limity. V rámci prověřování rizika možných nežádoucích účinků jsme se zaměřili na potíže akutní (například podráždění očí, nevolnost) i dlouhodobé (rozvoj alergie, rakoviny, možných hormonálních poruch a další), které by používání těchto přípravků teoreticky mohlo způsobit. Pokud má výrobek v této kategorii snížené hodnocení, neznamená to, že tyto potíže způsobuje, pouze ve srovnání s ostatními skýtá vyšší teoretickou možnost jejich výskytu.

Pozitivní zprávou je, že ani jeden z testovaných výrobků neskýtá riziko dlouhodobých zdravotních obtíží. Pro výpočet jsme operovali s používáním repelentu po dobu 21 dnů v roce. Předpokládáme totiž, že repelenty lidé užívají zejména na dovolené či při volnočasových aktivitách, nikoliv po dobu delší než tři týdny.  

Některé z testovaných výrobků mají ale snížené známky za vyšší riziko možných krátkodobých nežádoucích účinků. Jedná se o ty, které obsahují vysoký podíl účinné látky, jejíž obsah byl součástí tohoto hodnocení. Špatné známky si v této kategorii vysloužily již zmíněný 3M Ultrathon repelent a Diffusil Repellent Plus, které obsahují DEET (podíl 35, resp. 25 %). Tato látka je účinná, ale zároveň agresivní a její používání by citlivějším osobám mohlo v některých případech způsobit třeba krátkodobou bolest hlavy, nevolnost nebo podráždění kůže. Možná rizika by se dala srovnat s potenciálními nebezpečími při užívání celé řady léků; jsou účinné, ale podobné nežádoucí účinky u nich nelze vyloučit. 

Přípravky obsahující DEET je doporučeno používat pouze v nutných případech, zvláštní opatrnosti je pak třeba při jejich používání u dětí (více o této látce v boxu). Obezřetnost se vyplatí i u citridiolu, který je obsažen v jediném sticku v našem testu. Repelent Mosiguard si za vyšší riziko možných akutních potíží odnesl nejhorší známku, protože obsahuje vysoký podíl této látky na přírodní bázi, která by se na první pohled mohla jevit jako méně riziková než DEET. I u ní však může docházet k problémům, nejčastěji skloňovaným je podráždění pokožky. 

 

Co je DEET?

Látka s názvem diethyltoluamid, pro kterou se vžilo zkrácené pojmenování DEET, je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech proti hmyzu. Jde o nažloutlou olejovitou kapalinu, která byla původně používána jako pesticid v zemědělství. Látka byla vyvinuta na konci 2. světové války americkou armádou a od roku 1957 je registrovaná pro civilní použití. I když při dlouhodobém styku s pokožkou může mít při vysokých koncentracích toxické účinky, je při běžném a rozumném používání považována za relativně bezpečnou. V roce 1998 vydala americká agentura EPA (Environmental Protection Agency) příznivé hodnocení, které neuvádí žádné důvody pro omezování používání DEETu z hlediska rizik pro životní prostředí nebo pro člověka. Dříve se mělo za to, že DEET účinkuje na principu blokace čichových receptorů hmyzu vůči těkavé látce (1-okten-3-ol) obsažené v lidském potu a dechu. Současné teorie ale ukazují, že DEET je zřejmě účinný sám o sobě, hmyz totiž nesnáší přímo jeho pach. Vědci již identifikovali specifický typ neuronu čichového receptoru v tykadlových senzorech komárů, který aktivuje právě DEET. Obvykle se používá v koncentracích 5–35 %, pro tropické oblasti doporučuje například americké Centrum pro prevenci chorob použití přípravku s 30 až 50 %. Vyšší koncentrace se ale neprojevuje ani tak v silnější ochraně proti bodnutí, jako spíše v prodloužení působení ochranné doby. 

Americká akademie pediatrů zkoumala účinky používání přípravků obsahující DEET na lidské zdraví. Pokud byly používány podle návodu a obsahovaly zhruba 10 až 30 % látky, vědci nezaznamenali žádné zdravotní potíže. Přípravky se však nedoporučuje užívat u dětí do dvou měsíců věku. Kanadské ministerstvo zdravotnictví doporučuje užívání přípravků s až 30% podílem DEETu jen pro dospělé a děti od 12 let. Pro děti od dvou do dvanácti let by maximální koncentrace neměla překročit 10 % a tři aplikace denně. Děti od šesti měsíců do dvou let by přípravek s tímto podílem podle kanadského ministerstva zdravotnictví mohly také použít, ovšem pouze jednou denně. Na rozdíl od Američanů nedoporučují Kanaďané výrobky obsahující DEET používat až do šesti měsíců věku. 

 

Repelenty používejte, jen když je to nutné

Z hlediska možných akutních i dlouhodobých rizik není důležitý pouze charakter látky, ale také četnost jejího užívání a další aspekty, jako jsou citlivost organismu a podobně. Repelenty proto používejte jen v případě, kdy je to skutečně nutné. Jako alternativu můžete vyzkoušet i produkty na přírodní bázi (viz box na začátku článku). Před použitím jakéhokoliv syntetického repelentu si pečlivě pročtěte informace uvedené na obalu, z nějž vyčtete pokyny týkající se četnosti aplikace nebo věkové hranice použití. Některé výrobky vůbec nejsou vhodné pro malé děti, jiné pouze v omezené míře. 

Právě na informace uváděné na obalu jsme se zaměřili v poslední části testu. Zkoumali jsme jejich úplnost, informace o možných nežádoucích účincích, uvedení české jazykové mutace, instrukcí nebo adresy výrobce. Většina výrobků měla údaje kompletní, jen často chyběla informace týkající se omezení používání v případě těhotných žen. U náramku Aptonia navíc na obalu chyběly také údaje o první pomoci v případě, že v souvislosti s používáním výrobku nastanou zdravotní potíže, a také kontaktní informace na českého distributora. Tento náramek sice získal nejlepší hodnocení z hlediska možných potenciálních zdravotních rizik, kvůli nízkému podílu účinné látky se ale zároveň jeho používání ukázalo jako zbytečné. 

 

Ze života hmyzu

  • První prapředci dnešních komárů se na Zemi objevili již v jurském období, tedy před zhruba 210 milióny lety. Ve svých spisech o nich mluví kolem roku 300 před Kristem i Aristoteles.
  • Komáři jsou považováni za nejnebezpečnější zvíře světa, kvůli přenosu nebezpečných chorob jsou schopni nepřímo zabít milióny lidí ročně.
  • Komáří štípnutí bylo v roce 323 před Kristem pravděpodobnou příčinou smrti dobyvatele Alexandra Velikého, který podlehl malárii.
  • Slovo moskyt, které se ujalo jako mezinárodní označení pro komára, bylo poprvé použito v 16. století ve španělštině a v překladu znamená malá muška.
  • Jednotlivé druhy komárů se liší vzhledem i velikostí, obvykle váží 2 až 2,5 mg.
  • Za noc komár dokáže uletět až 10 kilometrů a vydrží létat 4 hodiny bez přestávky rychlostí 1–2 kilometry za hodinu.
  • Při letu komáři vydávají hvízdavý tón, který způsobuje chvění křídel a hlasivek.
  • Bodají pouze samičky, které jsou schopny vypít až třikrát větší množství krve než samy váží.
  • Samička komára může naklást až 300 vajíček najednou. Vajíčka jsou obvykle uložena na hladinách stojatých vod. Prvních 10 dnů života tráví komáři ve vodě, která je pro jejich přerod v dospělého komára nezbytná.
  • Samci komárů žijí jen zhruba 10 dnů, samičky 6–8 týdnů.

Testované produkty (porovnat)


Přihlásit