O slunci a zdraví

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2015

Pobytu na sluníčku se nelze vždy vyhnout, mnoho lidí ho dokonce vyhledává. Těla nejrůznějších barev od bílé přes červenou až po bronzovou leží v létě ve velkém rozložená kolem vodních ploch. Kolik z nich se právě natírá krémem? Kolik z nich má klobouk a kolik jich pobývá ve stínu? Co všechno je vlastně třeba udělat pro jejich ochranu?

Málokdo touží po létě zataženém černými mraky. Sluneční paprsky jsou tím, co láká člověka ven, do přírody, k vodě nebo daleko za hranice k moři. A to i přes to, že před sluncem a jeho následky varují lékaři, média i Evropská komise a kosmetické firmy. Sluneční záření totiž nezpůsobuje jen viditelné spálení kůže, ale také její předčasné stárnutí, vrásky nebo rakovinné bujení. Kůže si navíc všechna předchozí poškození slunečním zářením pamatuje a ta se potom sčítají. Slunění v dětském věku přitom patří mezi nejvýznamnější přispěvatele k výskytu rakoviny kůže v pozdějších letech. Ochraně pokožky před slunečním zářením je proto třeba věnovat velkou pozornost. Vyhnout se mu zcela sice nejde, ale snížit jeho negativní vliv na naše zdraví lze velmi výrazně. I díky opalovacím přípravkům.

 

Čím větší číslo, tím delší slunění?

Loňský průzkum americké spotřebitelské organizace Consumer Reports na tisícovce respondentů ukázal, že polovina lidí se rozhoduje o koupi opalovacího přípravku podle výše jeho ochranného faktoru (SPF). Co ale tato čísla říkají? Především neplatí, že krém „padesátka“ ochrání kůži dvakrát déle než „pětadvacítka“. Ochranná funkce výrobků na opalování totiž neroste ani neklesá spolu s číslem SPF lineárně, ale exponenciálně. To v praxi znamená, že přípravek s faktorem 15 ochrání před UVB zářením z 93 %, krém s ochranou 30 odfiltruje 97 % UVB záření, přípravek s faktorem 50 pak 98 %. Nad SPF 50 se míra ochrany významně nezvyšuje, takové výrobky se proto mohou nazývat jen jako 50+. Nejnižší míru ochrany před sluncem poskytují přípravky s faktorem 6. Mléka a krémy s nižšími hodnotami nelze již označovat jako ochranné proti slunečnímu záření. Je také třeba mít na paměti, že přípravek na opalování, který lidské kůži zajistí stoprocentní ochranu proti ultrafialovému záření, neexistuje.

Samotný fakt, že se s krémem s vysokým faktorem lidská kůže nespálí, pak ještě neznamená, že je dostatečně chráněná a nezaznamená žádnou újmu (viz box níže). UVA záření sice zarudnutí pokožky nezpůsobuje, má však na svědomí její předčasné stárnutí a jak naznačují studie, může mít za následek i změny v imunitním systému. Proto by měl být ochranný přípravek s vysokým ochranným faktorem nanesený na povrchu těla samozřejmostí. S jeho použitím můžete strávit na slunci delší dobu než bez něj. 

 

Ultrafialově

Ultrafialové (UV) záření je součástí slunečního záření, které je pro život na Zemi nezbytné. Při cestě na zemský povrch jeho značnou část, přibližně dvě třetiny, pohlcuje ozonová vrstva ve stratosféře. Vlnová délka ultrafialového záření, jemuž se připisuje počátek evoluce prvotních proteinů a enzymů schopných reprodukce, je kratší, než má viditelné světlo, a proto je pro člověka neviditelné. Na poškození pokožky se podle posledních vědeckých poznatků podílejí dvě složky ultrafialového záření – UVA a UVB. Opalovací přípravky ultrafialové záření filtrují a omezují tím reakci pokožky na sluneční paprsky.

UVA tvoří 99 % ultrafialového záření. Přestože není tím, které je odpovědné za viditelné a okamžité poškození pokožky, nezůstává bez negativního vlivu. Proniká hlouběji do kůže a v dlouhém časovém horizontu způsobuje její stárnutí, tvorbu vrásek a oxidativní stres. Proti UVA nemusí automaticky chránit všechny opalovací přípravky.

UVB záření způsobuje pigmentaci kůže, její zhnědnutí a v případě spálení také zarudnutí. Výši ochranného filtru před UVB zářením určuje číslo SPF.

Poslední výzkumy naznačují, že nadměrné vystavování pokožky záření UVA a UVB může mít neblahý dopad na imunitní systém. Kosmetické produkty určené k ochraně před slunečními paprsky by proto měly efektivně bránit proti oběma typům záření. Tato informace by měla být na obalu uvedena, někdy bývají opalovací přípravky chránící proti UVB i UVA označeny jako širokospektré.

 

Nad vodou i ve vodě?

Mezi spotřebiteli je hojně rozšířeno přesvědčení, že voděodolný přípravek na opalování stačí namazat jednou a mezi koupáními během dne není potřeba jej opakovaně aplikovat. Jenže tak to není. V případě, že je krém nebo mléko voděodolné, znamená to, že lidskou kůži chrání po omezenou dobu i při koupání ve vodě, kde také působí sluneční paprsky. Nikoli nutně po něm, a rozhodně ne ve stejné míře jako před pobytem ve vodě. Ochranná vrstva je totiž vystavována působení vody a rychle se smývá. Po každém koupání je proto vždy ochrannou vrstvu opalovacího přípravku třeba obnovovat, totéž pak platí i v případě, že se člověk vydatně zapotí.

Existují dvě úrovně voděodolnosti. Voděodolné přípravky musejí po dvakrát dvaceti minutách ve vodě vykazovat alespoň poloviční ochranný faktor než před koupáním. Vysoce voděodolné musejí tuto podmínku splnit i po čtyřikrát dvaceti minutách. V našem loňském testu opalovacích přípravků pro děti nedostála deklarované voděodolnosti více než třetina výrobků, a to i od velmi renomovaných značek. 

 

Potřebují děti svůj krém?

Opalovací přípravky se jako většina kosmetiky, která se nesmývá, vstřebává z velké části do pokožky, navíc je žádoucí aplikovat je několikrát denně. Proto je třeba dbát zvýšené opatrnosti při výběru těchto výrobků jak pro děti, tak pro dospělé. 

Vrátíme-li se k výsledkům průzkumu americké spotřebitelské organizace Consumer Reports, dozvíme se, že 30 procent uživatelů opalovacích krémů a zároveň rodičů kupuje pro své děti speciální dětské přípravky na opalování. Polovina z nich si myslí, že označení „pro děti“ na lahvičkách znamená v podstatě totéž co bezpečnější a jemnější. Pětina respondentů pak byla přesvědčena, že toto označení reguluje legislativa. 

Pravda je taková, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration, FDA) nerozlišuje mezi opalovacími přípravky pro děti a pro dospělé. Výrobci používají stejné suroviny k jejich výrobě, mnohdy i ve stejném poměru. Nejinak je tomu u nás. Hlavním rozdílem mezi opalovacími přípravky pro děti a pro dospělé jsou veselé obrázky zvířátek a rozesmátých opálených dětí na obalech dětské kosmetiky a mnohdy také vyšší cena. I u nás přitom platí, že kvalitní voděodolné opalovací mléko s vysokou či velmi vysokou voděodolností ochrání dospělého i dítě bez ohledu na to, komu je určeno.

Někdy výrobci uvádějí na obalech výrobků pro děti tvrzení o nepřítomnosti látek, které mohou být pro děti rizikové a v kosmetice být nemusí. Některá mohou být zavádějící, jiná užitečná. Na dětských kosmetických výrobcích bývá často uvedeno „hypoalergenní“, což mnozí chápou jako nepřítomnost alergenů. Alergenem však může být jakákoli složka produktu. Každý člověk je jiný a citlivý na něco jiného, proto i alergické reakce jsou ryze individuální a nelze je nikdy zcela vyloučit. Proto takové tvrzení berte s velkou rezervou. Na obalech některých dětských opalovacích přípravků z loňského testu pak byly vysloveně uvedeny i látky, které jsou známými alergeny. Je tedy vhodné sledovat složení i u kosmetických výrobků.

 

Jde to i bez podezřelých látek

Je opravdu lepší sprej?

Výhoda spreje je v tom, že jím můžete pokrýt najednou větší plochu pokožky a snáz jej rozmažete – pokud se použije správně. Jeho nevýhoda spočívá v problematickém odhadu množství, které je třeba použít. To pak může vést k tomu, že se opalovacího přípravku ve spreji použije méně a tím se jeho účinky snižují. Opalovací spreje v tlakových lahvích mívají široký rozstřik, takže velká část dávky se může rozptýlit do okolí, zvlášť pokud fouká vítr. Protože pro dostatečnou ochranu je správná dávka důležitá, je vždy lepší sprejovat víc (pro jistotu), popřípadě nastříkat nejdříve do ruky a pak krém rozetřít. Nebo si rovnou můžete do ruky správně nadávkovat jakýkoli jiný přípravek

Součástí opalovacích přípravků je koktejl chemických látek. U některých z nich se objevují otazníky, protože různé studie signalizují možné problémy, byť k jednoznačnému vyhodnocení jejich nebezpečnosti a následnému zákazu zatím nedošlo. Zde doporučujeme spíše princip předběžné opatrnosti, zvláště když existují vhodné alternativy v podobě přípravků bez těchto látek. Proto jsme například loni vyzvali výrobce k nepoužívání slunečního filtru OMC (ethylhexyl methoxycinnamát) v dětských opalovacích přípravcích, protože OMC podle některých studií může ovlivňovat hormonální systém. Na seznamu látek podezřelých z narušování hormonálního systému dále figurují i parabeny s dlouhým řetězcem (propyl- a butylparaben). Od dubna letošního roku mají výrobci nařízením Evropské komise za úkol redukovat koncentraci těchto dvou látek v kosmetických produktech obecně a zcela je eliminovat v kosmetice pro děti mladší tří let určené na partie, kde se používají plínky. 

Doporučujeme také sledovat kontroverzní konzervant fenoxyethanol, jehož užívání v kosmetice pro děti doporučil omezit například francouzský úřad pro kontrolu léčiv a zdravotních výrobků ANSM v roce 2012. Naproti tomu konzervanty methyl- a ethylparaben jsou nyní považovány za bezpečné, jak několikrát potvrdila vědecká komise pro bezpečnost spotřebitelů (SCCS). 

Samostatnou kapitolou je dopad koktejlu chemických látek z opalovacích krémů a další kosmetiky na člověka, protože jednotlivé chemické látky se navzájem mohou ovlivňovat a jejich účinky posilovat, zeslabovat či měnit. Této problematice jsme se věnovali detailně v článku o chemických narušitelích v koupelně.

 

Kolik a kdy?

Aby dokázal opalovací přípravek správně ochránit, je zapotřebí používat ho v dostatečném množství. Informace o správné dávce však na obalech často chybí, a tak je dobré si zapamatovat, že 6 čajových lžiček (nebo 36 gramů) by mělo pokrýt tělo dospělého člověka při každém namazání. U dětí pak postačí méně, úměrně jejich velikosti. Průzkum Consumer Reports přinesl informaci, že většina lidí užívá asi polovinu tohoto množství a třetina spotřebitelů se maže až přímo na slunci. Správné načasování je přitom pro ochranu pokožky důležité, ideální doba k nanesení je 30 až 15 minut před vystavením slunci a každé dvě hodiny je třeba jej opakovat. 

 

Jak se chránit?

Jedinou efektivní ochranou před neblahými dopady působení slunečního záření je vyhýbat se mu. Takovému kroku lze málokdy dostát, proto je třeba mít na paměti několik dalších pravidel, která mohou zdravotní riziko omezit:

  • Setrvávat ve stínu a redukovat tak čas, kdy dopadá sluneční záření na pokožku, na minimum.
  • Nosit oblečení kryjící nohy, ruce a hlavu. Fyzická bariéra zabrání poničení kůže.
  • Nosit sluneční brýle. Oči jsou na sluneční záření obzvlášť citlivé, slunce může způsobovat jejich zarudnutí a vést až k úplnému zničení zraku.
  • Používat opalovací přípravky. Části těla, které nejsou chráněny oděvem, je zapotřebí bránit alespoň krémy s vysokým SPF a ochranou před UVA.  
  • Vyhýbat se interiérovému opalování. Solária a horská slunce jsou také zdrojem škodlivého ultrafialového záření.

 

Co je vlastně přírodní?

Podobně jako tomu bývá u potravin, nálepka „přírodní“ na obalu opalovacích přípravků příliš nevypovídá o produktu v jeho útrobách. Tento termín se používá u výrobků, které obsahují oxid titaničitý nebo zinečnatý jako mnohdy jedinou aktivní složku, jež brání pokožku před sluncem. Tyto minerály ale nejsou jen extrahované z půdy, rozemleté na prášek a přidané do krému. Při zpracování se rafinují a někdy i potahují dalšími sloučeninami. Kdyby výrobci použili zinek nebo titan v jejich přírodní podobě, pracovali by s dehtově černou látkou s vysokým obsahem olova.  

Krémy a mléka s ochranou proti slunci pouze na bázi minerálů mohou vytvářet dojem, že jsou bezpečnější, protože zůstávají na pokožce a nevstřebávají se, jako je tomu u přípravků s chemickou ochranou. To ale nemusí být vždy pravda. Oxidy titaničitý a zinečnatý jsou často rozbíjeny na nanočástice, aby se s krémem dobře rozetřely a nezůstávaly v husté bílé vrstvě na kůži – a ty se vstřebat mohou. Některé odborníky dopady těchto částic na lidské zdraví znepokojují, i když jsou stále předmětem zkoumání. Od července roku 2013 platí povinnost označovat použití nanočástic na obalech kosmetiky.

Co se ochrany před slunečními paprsky týče, nelze říct, že by byly minerální filtry lepší. Ve skutečnosti mohou někdy mít menší účinnost. Jednotlivé částice mohou například vytvářet hrudky, což může ovlivnit zajišťovanou ochranu před sluncem. 


Přihlásit