Nejčastěji zdviháme obočí nad kvalitou potravin

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Na to, jak vypadá proces domlouvání testů, které testy jsou nejnáročnější, jak zvládáme zohlednit přání čtenářů či proč se nedá objektivní a nezávislý test udělat za pár týdnů, jsme se v rozhovoru zeptali manažera testování dTestu Jana Hroudy.

Co všechno obnáší práce manažera testování?

Jan Hrouda (*1982) 

Vystudoval Vyšší odbornou školu publicistiky a Fakultu sociálních věd UK, obor sociologie a sociální politika. V dTestu pracuje od roku 2010, v současné době jako manažer testování a redaktor. Ve volném čase se zajímá o kulturu, zejména elektronickou hudbu a počítačové hry, fotografování, sci-fi nebo současnou vědu, zejména společenskovědní obory, fyziku, kosmologii, filosofii, religionistiku a výzkum vědomí.

Hlavní náplní je organizační a plánovací činnost. Hodně času strávím komunikací se zahraničními partnery a vedoucími jednotlivých testů, spoluprací s průzkumníky trhu a redaktory, kteří připravují články do časopisu. Zároveň společně se šéfredaktorem řešíme, do kterých testů půjdeme a který měsíc je budeme publikovat.

Musím mít tedy přehled o tom, jaké testy se mezi zahraničními partnery plánují nebo právě probíhají a v jakém jsou stádiu. Také sleduji rozpočet, od kterého se mimo jiné odvíjí počet výrobků z lokálního trhu, které budeme moci do testování zařadit. Kromě plánování a organizace testů se však v dTestu stíhám věnovat i dalším činnostem.

Zvládáme plnit přání našich čtenářů ohledně toho, co po nás chtějí otestovat?

Rozhodně, pravidelně děláme průzkumy preferencí mezi našimi předplatiteli i fanoušky. Máme tedy poměrně dobrou představu, jaký je zájem o jednotlivá témata, a snažíme se tím řídit. Samozřejmě se nemůžeme zavděčit všem. Obvykle se také nezaměřujeme na úplně okrajové segmenty, někdy ale jdeme i po tématech, která zdánlivě moc lidí nezajímají. Například pokud máme podezření na nějaký nešvar nebo chceme-li upozornit na problém, o kterém zatím spotřebitelé nemají velké povědomí.

Jak probíhá domlouvání testu? Jaká je domluva se zahraničními partnery?

Hodně záleží na konkrétním projektu. Řada velkých testů je dobře zavedená, probíhají v podstatě kontinuálně a účastní se jich většina evropských spotřebitelských organizací. To jsou testy autosedaček, bílé techniky a většiny elektroniky jako třeba mobilů, fotoaparátů či navigací. U těch je to celkem jednoduché. Obvykle se jednou ročně sejde pracovní skupina daného testu, probere nové trendy v oblasti, reakce čtenářů či výrobců a na základě toho případně dojde k aktualizaci testovacího programu. Pak už jen stačí dohodnout data publikace výsledků a počty výrobků, které jednotlivé země do testu zařadí.

Je ale také spousta jednorázových a menších testů, na kterých se podílí méně organizací. V takových případech je často třeba začít od začátku. K vzájemné komunikaci, plánování a výměně informací o chystaných testech i námětech využíváme vlastní interní systém. Se zahraničními partnery se také čtyřikrát ročně scházíme a nad návrhy testů diskutujeme. Projekty, o které projeví zájem více organizací, se pak naplánují a zrealizují. Některé, zejména potravinové, testy však děláme čistě ve vlastní režii, bez jakékoliv zahraniční spolupráce.
Každopádně ale nejde jen tak říct: chceme otestovat tohle a tohle a za měsíc mít výsledky v časopise. Celý proces od návrhu přes naplánování a realizaci až po publikaci nějakou chvíli trvá…

Kolik času přibližně?

Opět záleží na konkrétním testu. Pro představu bude nejlepší vyjmenovat jednotlivé fáze procesu. V první řadě je třeba interně i s odborníky prodiskutovat, na co konkrétně se v testu soustředit, a připravit návrh testovacího programu. Musí se vybrat laboratoř, obvykle formou tendru, s dostatečným odborným zázemím a kapacitou, která by byla schopna test realizovat za přijatelnou cenu a v rozumném čase.

Následně probíhá průzkum trhu a selekce výrobků do testu, kterou je třeba koordinovat se zahraničními partnery. Často to obnáší také komunikaci s výrobci či dovozci, abychom měli alespoň nějakou záruku, že v době publikace výsledků budou výrobky stále k dostání. Nějaký čas zabere i samotný nákup výrobků a jejich zaslání do laboratoře, která může být klidně na druhé straně kontinentu.

Samotné testování pak v závislosti na složitosti testu a počtu výrobků trvá od pár týdnů do několika měsíců. Výstupem je zpravidla rozsáhlá laboratorní zpráva a soubor dat, který je třeba zpracovat do podrobné hodnotící tabulky. Pak přichází na řadu redaktoři, kteří tabulku přetaví do podoby, ve které se zorientuje i laik a připraví doprovodný text. Zapomínat nelze ani na proces samotné publikace, tedy grafického zpracování, vytištění a distribuce časopisu. Tohle všechno zkrátka nejde udělat lusknutím prstu a za pár týdnů od nápadu mít hotovo.

Jaké výrobky bývají na testování nejnáročnější?

Záleží na úhlu pohledu. Předností našeho přístupu je, že samotné testování přenecháváme specializovaným laboratořím, které mají bohaté zkušenosti a know-how. Některé testy jsou samozřejmě náročnější časově, což se týká hlavně výrobků, u kterých se provádí zátěžové zkoušky a testy životnosti jako třeba u úsporných žárovek nebo žehliček. Jiné testy jsou zase náročnější finančně nebo z hlediska metodologie.

Obecně asi nejnáročnější jsou testy výrobků pro děti. Třeba při testování autosedaček je nutné drahé laboratorní vybavení, test musí odpovídat nejpřísnějším bezpečnostním kritériím a zároveň citlivě reagovat na vývoj trhu. Vedení testu musí bedlivě sledovat aktuální vědecké poznatky, provádějí se pilotní testy, při kterých se ověřuje spolehlivost jednotlivých metod a tak dále.

Jiným způsobem náročnější jsou třeba testy mobilních telefonů. Zatímco dříve se testovala zejména citlivost antény, kvalita hovoru nebo snadnost telefonování či psaní SMS, chytré telefony jsou zároveň fotoaparáty, videokamery, navigace nebo internetové prohlížeče. Jedná se tak vlastně o několik testů v jednom.

Jak se mění testování a trendy v něm?

U velkých mezinárodních projektů je trendem snaha o otestování co největšího počtu výrobků a zefektivnění celého procesu testování - abychom byli schopni co nejrychleji reagovat na nové modely, které výrobci uvádějí na trh v podstatě neustále. Vzhledem k časové náročnosti testování samozřejmě nemůžeme výsledky publikovat v den oficiálního začátku prodeje, už jenom proto, že testované výrobky nejprve sami musíme v běžném prodeji koupit. Situace se ale oproti minulosti zlepšuje, stejně jako pokrytí nabídky na trhu.

Co se zaměření týče, v poslední době se testy více zaměřují na různé nebezpečné či potenciálně nebezpečné látky a na bezpečnostní aspekty výrobků. Také roste zájem o testy potravin. My je sice pravidelně testujeme každý měsíc už několik let, některé zahraniční organizace však teprve naskakují na vlak.

Jaký test či jeho výsledky tě nejvíc překvapil nebo zaujal?

Po nějaké době v téhle oblasti člověka už jen tak něco nepřekvapí. Ale zase je pravda, že poměrně často zdviháme obočí nad výsledky testů potravin. V minulosti mě asi nejvíc překvapil test mykotoxinů v pivu, který ukázal, že nemalé množství výrobků nebylo úplně v pořádku, a to včetně mé oblíbené značky. Nebo opakované zjištění, že potraviny „pro děti“, které vzbuzují dojem kvalitnějšího výrobku, jsou na tom leckdy hůře než ostatní.

Překvapivé jsou občas také reakce výrobců. Zatímco velké zahraniční společnosti se mnohdy k našim výsledkům staví korektně a ví, že lepší je příliš nečeřit svými přehnanými reakcemi mediální vody, někteří jiní či lokální výrobci se občas chovají poněkud hystericky, což jim ale ve finále může spíše uškodit. K tradici patří také občasné obviňování z toho, že jsme placeni konkurencí.

Jaký test by sis ty nejvíc přál vidět v našem časopise?

Jak už bylo řečeno, jako časopis se snažíme plnit přání našich předplatitelů. Z taktických důvodů bych zároveň nerad něco předem prozrazoval. Každopádně se i letos mohou čtenáři těšit na řadu zajímavých a netradičních testů.

A jaký test by se líbil mě? Z těch, na kterých momentálně nepracujeme, mě napadá třeba test toaletního papíru, který už v minulosti dělali Britové. To by myslím mohla být celkem legrace. V budoucnu by se mi líbilo zopakovat test piv a balených vod nebo se zaměřit na bílá či červená vína. Uvidíme. A zajímavé by mi přišlo také otestovat politiky podle objektivních kritérií, ale to už je přece jen trochu mimo záběr dTestu.
 

Přihlásit