Jak ušetřit na tisku

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Obchodní model výrobců tiskáren je dobře známý: Prodat samotné zařízení relativně levně a vydělat na náplních s tiskovými barvami. Navíc, jak popisuje náš nejnovější test, náplně inkoustových tiskáren se spotřebovávají i při čištění trysek a tiskárna často hlásí prázdnou náplň, i když v ní stále ještě nějaká barva je. A kupovat neustále nové zásobníky je jak neekologické, tak neekonomické. Je totiž dobře známo, že náplně do tiskáren jsou na měrnou jednotku dražší než parfémy Chanel či luxusní šampaňské.

Alternativa může být lepší než „originál“

Způsobů, jak ušetřit na tisku je několik. Spotřebitel si může pořídit levnější neoriginální náplně od třetích stran či si může ty své doplnit. Alternativní náplně se vyskytují ve dvou druzích. Část výrobců vyrábí zásobníky pod vlastní značkou, druhá pak prodává originální zásobníky naplněné neoriginálním inkoustem.

Při nákupu neoriginálních náplní není dobré řídit se jen cenou za jednotku. Někdy může tiskárna vzhledem k jiné konzistenci spotřebovat více alternativního inkoustu než originálního. Náplně od jiného než původního výrobce se také častěji ucpávají. Inkoust z nich rychleji bledne, zvláště u fotografií, pro domácí tisk však většinou bývá kvalita plně dostačující. Zde je na místě poznamenat, že na výsledné kvalitě fotografie se negativně podepíše, pokud se uživatel snaží „ušetřit“ tím, že do zásobníku na černou barvu určenou pro tisk fotografií nalije inkoust určený na tisk textu.

Testy britské spotřebitelské organizace Which? prokázaly, že alternativní či doplňované zásobníky mohou mít dosti odlišnou kvalitu – nejlepší tiskly levněji a lépe než originální, naopak jiné špinily či zasychaly a tisková kvalita byla přinejlepším průměrná. Vždy je tak lepší prohlédnout si recenze a zkušenosti ostatních uživatelů.

 

Doplň si sám

Nabídka v oblasti doplňování je široká. Spotřebiteli vyjde nejlevněji zakoupit si samostatně inkoust, se kterým doplnění zásobníku pořídí za zhruba třicet korun. Problém je v samotném procesu plnění, který vyžaduje jistou šikovnost. Je totiž třeba zásobník otevřít, výrobci však (s výjimkou značky Brother) kontejnery proti otevření zabezpečují.

Dalším řešením jsou sady pro doplňování inkoustu. Jedná se o speciální injekční stříkačku či lahev inkoustu s bodcem, jimiž se propíchne zásobník a doplní se do něj inkoust. Tento proces je snazší než otevírání zabezpečeného zásobníku, ale doplnění trvá delší dobu, přibližně 10 až 15 minut.

I výrobci alternativních náplní potřebují vydělávat, proto nabízejí inkoust především v obalech menšího objemu. Lze však sehnat i velké, například litrové láhve s inkoustem, které při běžném domácím provozu tiskárny vydrží i několik let. Náklady na tisk jdou pak ještě více dolů.

U sady s bodcem či stříkačkou je dobré se nejprve se podívat, pro jakou tiskárnu je tato určitá sada vhodná. Dobré je vyhnout se těm, které prodejce inzeruje jako zcela univerzální – každý výrobce využívá jiný druh inkoustu, univerzální inkoust často tiskne hůře a také více špiní.

Nejsnáze inkoust doplňuje takzvaný Systém průběžného doplňování inkoustu, známý také pod zkratkou CISS. Jedná se o externí nádržky, které přivádějí barvu do zásobníků silikonovými hadičkami. Výhodou tohoto systému jsou nízké provozní náklady a desetkrát vyšší kapacita nádržek. Nevýhodou je o něco vyšší pořizovací cena a to, že nejsou podporovány veškeré typy inkoustových tiskáren.

Pro spotřebitele, kteří si nechtějí zašpinit prsty, pak existuje možnost nechat si zásobník doplnit přímo u některé ze specializovaných firem.

 

Výrobci se brání

Výrobci se většinou snaží doplňování inkoustu či používání neoriginálních náplní zabránit. Často v jejich obchodních podmínkách najdete zmínku o tom, že při používání takovýchto náplní ztrácíte záruku. Taková podmínka je však podle amerického i evropského práva neplatná, pro ztrátu záruky by bylo nutné prokázat, že závada vznikla právě používáním neoriginálního příslušenství.

Potíže můžou u náplní způsobovat i čipy, které hlídají hladinu inkoustu. Většina z nich pouze tiskárně nahlásí, že náplň je prázdná a následně přestane hladinu sledovat. Tisknout s nimi jde ale i nadále, pro obnovení sledování množství inkoustu je pouze potřeba čip resetovat. Čipy výrobce Epson pak zásobník zcela deaktivují poté, co jím proteče určené množství inkoustu. I takový čip se však dá jednoduchým zařízením v ceně okolo pěti set korun znovu aktivovat a zásobník znovu zprovoznit.

Na trhu jsou i tiskárny s větším počtem barev než je klasických pět, například deset či dvanáct. Výrobci často inzerují, že tisk fotografií je s větším počtem barev kvalitnější. Změna barevného spektra ale také bývá brána jako pokus ztížit práci výrobcům alternativních náplní. Ti se však situaci na trhu přizpůsobili a méně tradiční druhy barev se v alternativním provedení sehnat dají, pouze nejsou na trhu tak rozšířené jako klasická pětibarevná kombinace.


Přihlásit