Polemika: Obchod se strachem, TEST 2/2007

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 5/2007

Polemika nad článkem Petra Havla z čísla TEST 2/2007 - Obchod se strachem.

Petr Havel se zabýval kauzami, které se v poslední době podepsaly na změnách stravovacích návyků. K neprospěchu spotřebitele. Pokles konzumace hovězího masa, zbytečné miliardové útraty za potravinové doplňky obsahující látky, které by v normální stravě byly pro organismus užitečnější, strach ze živočišných tuků, pokles konzumace drůbeže v souvislosti s ptačí chřipkou či obavy z jinak nejkvalitnějších zrajících sýrů kvůli listériím.

Martin Kos, spotřebitel

Považuji časopis TEST za velmi potřebný a věřím, že pomáhá spotřebitelům v orientaci na trhu a v případech ohrožení zdraví nebezpečnými výrobky. Musím ale polemizovat s článkem Petra Havla z čísla 2/2007 – Obchod se strachem. Argumenty, které autor používá, jsou zavádějící, nepřesné. Ptám se, proč autor vůbec článek psal?

Strach je dobrý byznys – to opravdu zavinily reklamní agentury, že spotřebitelé měli závažné zdravotní potíže a dokonce umírali po požití kontaminovaných potravin? Autor zdůrazňuje manipulaci s laickou veřejností. Co znamená výrok „odklon od přirozených zdrojů pro tělo potřebných látek“? Je tou „přirozenou potravou“ hovězí maso nebo mléko? To snad pouze v letech minulých se prokazovala „vyspělost“ společnosti v tom, kolik kilogramů masa a litrů mléka se spotřebovalo za rok. Nejsou to naopak potraviny, které patří mezi ty rizikovější z hlediska správné výživy? Pokud dostanu salmonelu či listerii z průmyslově špatně zpracovaného výrobku, mytí rukou a pohyb v přírodě mi nepomůže.

Zrající sýr v klatbě – existuje systém HACCP a v případě jeho dodržování nemůže dojít k mnohonásobného ohrožení spotřebitele. Tvrzení, že si za nákazu mohou sami spotřebitelé, je demagogie. Kde autor sebral tvrzení, že „zrající sýry jsou z dietetického hlediska nejkvalitnější“? Co to znamená?

Listerie běžně jíme, aniž o tom víme – listerie dle autora ničí teplota přesahující 72 °C – „takže v tepelně opracované potravině nejsou“, je zase zavádějící výrok. Pokud není hygiena dodržena v celém výrobní procesu, surovina se může znovu kontaminovat. Je výborné, že tajemník Českomoravského svazu mlékárenského obhajuje celé portfolio sýrů, ale otázkou je, zda si kapr vypustí rybník. Slova „zcela pod kontrolou“ znamená, že autor neviděl zblízka potravinářskou velkovýrobu.

Jak je to s limity listerií – o legislativních krocích, které vydala evropská legislativa, není třeba vůbec mluvit, viz zničení malovýrobců, kteří nemohli dostát někdy až nesmyslným požadavkům na hygienu. Zde by bylo vhodné hovořit o „zdravém selském rozumu“.

Pandemie ptačí chřipky – autor zaměňuje příčinu a následek. Jistě ptáci (drůbež) měli různé nemoci, ale nikdy nebyli chováni v klecích, pod antibiotiky. Takže možná než autorem doporučovaný šípkový čaj, by byla lepší prevence a osvěta, v jakých podmínkách drůbež žije a bojkot těchto průmyslových „výrobků“ – vajec, kalibrovaných brojlerů a výrobků z drůbežího separátu.

A co šílené krávy? – opravdu si autor myslí, že veterináři a hygienici ve Velké Británii jsou blázni, kteří nechávají pálit tisícihlavá stáda dobytka jen tak, pro nic za nic? A že u nás bylo zjištěno jenom 26 nakažených zvířat? Není to tak, že testování je drahé, a proto některá zvířata nebyla řádně testována? Kdo jsou „všichni dietologové, kteří se shodují, že hovězí je nejhodnotnější maso pro člověka“? Zase jedno z tvrzení, které právě zavání manipulací, na kterou autor u jiných upozorňuje.

Strach z GMO – tady autor článku přímo exceluje. Jak dlouho mohli trvat „mnoha tisícové výzkumy o neškodnosti GMO potravin“? Kdo je platil? Kdo si hraje na Boha, že ví, které jsou to „díky vloženým genům obohacené o zdraví prospěšné látky“? To autor neví, že většina pokusů s pěstováním geneticky upravených rostlin skončila fiaskem ve druhé či třetí generaci rostlin? Ať autor nechá spotřebitele, ať si vybere sám, jaké potraviny bude kupovat a nepodsouvá tvrzení, která zní jako public relations potravinářské lobby.

(Ne)vhodná pšenice – kapitola zaštiťující se časopisem Science. To američtí a izraelští vědci jsou panečku pašáci. Připomíná mi to doby, kdy jsme zaseli na Ukrajině a sklidili v Kanadě. Ono lze potraviny pěstovat bez použití genové manipulace, ale i chemie. Jedná se o bio potraviny. A právě tímto směrem by se měla zaměřovat osvěta, aby tyto přírodně pěstované rostliny (maso) bylo levnější a dostupnější „laické veřejnosti“ než propagace neprověřených technologií.

Reakce Petra Havla

Obecně se domnívám, že jedna z nejzákladnějších vlastností, které v české společnosti téměř neexistují, je schopnost tolerantní komunikace, smysluplné polemiky a umění neposuzovat problémy, informace a názory jednoznačně. Stádnost přejímání informací je totiž velmi nebezpečná – společnost je pak snadno manipulovatelná, neboť je pohodlné pasivně přejímat teze někoho jiného, kdo za ně nese kůži na trh. Ale nese také svůj vlastní byznys, což už se tak nezdůrazňuje. Základním smyslem všech mých článků je tomuto, v zásadě odkazu minulosti, čelit. Vyvolat nejednoznačnost, protože takový je sám život i také vlastnost celé řady účelových informací.
Dost ale filosofie, pojďme ke konkrétním bodů polemiky. Myslím si, možná naivně, že význam formulace „odklon od přirozených zdrojů pro tělo potřebných látek“ je zřejmý – prostě máme konzumovat normální potraviny a ne potravinové doplňky, pilulky, syntetické vitamíny a podobně. Všechny látky obsažené ve farmaceutických či jiných preparátech jsou v daleko přirozenější podobě obsaženy právě v onom mléku, masu, pečivu, ovoci a zelenině atd. Pokud se týká průmyslové výroby potravin, zdá se, že si pan Kos protiřečí – nejprve zmiňuje jejich rizika a poté konstatuje, že při dodržování systému kritických bodů HACCP se nemůže nic stát. Realita je ale taková, že s výrobou potravin byla vždy spojena nějaká rizika a vždy spojena budou a systém HACCP je pouze minimalizuje – ale v praxi zcela nevylučuje. Dietetická hodnota zrajících sýrů spočívá v tom, že v nich přítomné bakterie rozkládají bílkoviny a mléčný tuk, takže činí tyto sýry pro organismus stravitelnější. Pokud se týká rizika kontaminace v případě nedodržení hygieny v celém výrobním procesu – ano, to je pravda, avšak stejná, a ještě větší rizika hrozí v případě nedodržení hygieny mimo výrobní proces, tedy u spotřebitele. Limity listerií v evropské legislativě naše malé výrobce nezničily. Naopak, v rámci ČR jsme si zničili část těchto výrobců sami, neboť jsme jim ukládali stejné povinnosti jako velkým výrobním celkům, ačkoli to legislativa EU nevyžaduje a dokonce mezi podmínkami výroby malých a velkých zásadně rozlišuje. První, kdo tento rozdílný princip, právě v oblasti hygieny, alespoň v částečné podobě prosadil také do našich zákonů, byl, bohužel až v loňském roce, tehdejší místopředseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Pešán. Ačkoli uznávám, že průmyslové chovy slepic, kuřat a tedy i produkce vajec rozhodně nejsou v souladu s Animal welfare – zásadami pohody zvířat, z hlediska zdravotní bezpečnosti jsou dokladovatelně méně rizikové. S bojkotem drůbežího separátu – vlastně drceného masa s kostmi, souhlasím. K nemoci šílených krav (BSE) lze uvést snad jen to, že v EU i u nás existuje zákonná povinnost vyšetřovat všechen rizikový skot, konkrétně jde o veškerá zvířata starší 30 měsíců, veškerá nutně poražená zvířata a nutně poražené kusy nad 24 měsíců věku. Vyšetření přitom hradí stát, takže chovatelé nemají důvod se mu vyhýbat. Pokud se týká dietologů doporučujících hovězí, je jich opravdu nepřeberně, stačilo by projít internet, většinou jde o lidi působících na univerzitách s vysokoškolským odborným vzděláním. GMO potraviny by si zasloužily skoro samostatný článek. Každopádně ty výzkumy platil kdekdo, nejen firmy produkující GMO, což je asi směr, kam čtenář míří. Jinak ale autor těchto řádků právě usiluje o to, aby si spotřebitel vybral – a odpůrci GMO usilují o to, aby je spotřebitel odmítal a aby si tedy nevybral. Pokud se týká neúspěchů, které čtenář zmiňuje, je třeba konstatovat, že nad neúspěchy biotechnologií převažují úspěchy a v případě konvenčně šlechtěných rostlin bylo neúspěchů také požehnaně. Podstatné ale nejspíše je, že bezpečnost na trh uváděných GMO konstatovala nejen WTO (Světová obchodní federace), ale i WHO (Světová zdravotnická federace) a EU, která GMO vytrvale na základě iracionálních argumentů odmítá, prohrála veškeré spory týkající se pokusů o jejich zákaz…

Petr Havel: agrární analytik, novinář se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí. Předseda Klubu zemědělských novinářů a publicistů, člen světového klubu zemědělských novinářů IFAJ.

Přihlásit