Bezpečnost dětí v autech

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 26.2.2015    Publikováno v časopise 3/2015

Při jízdě v autě jsou děti proti dospělým v nevýhodě. Ochranné prvky jako bezpečnostní pásy nebo airbagy nejsou přizpůsobeny na jejich výšku. Do 150 centimetrů proto musejí sedět v dětské autosedačce, která jim poskytne ochranu při dopravní nehodě. Ovšem aby mohla dítě efektivně chránit, musí být používána správně. Na straně rodičů je často co zlepšovat. Snažit by se však mohli také výrobci, aby dětem zajistili stejné prvky ochrany jako dospělým, například airbag.

V Polsku proběhla v posledních třech letech kampaň, která byla zaměřena na bezpečnost převozu dětí v autě. Rodiče se v ní setkávali s odborníky a policií a v praxi si ověřovali, jestli autosedačku používali správně, tedy zda ji ve vozidle řádně upevnili a dítě v ní pevně připoutali. 

Výsledky ukázaly nelichotivou statistiku. Z 2030 případů byla pouze ve 105, tedy v necelých pěti procentech, autosedačka nainstalována správně a stejně tak i dítě v ní bezpečně připoutané. Mezi nejčastější chyby patřila nestabilní instalace, nesprávná montáž (v rozporu s manuálem nebo obecnými doporučeními), dále pak nedostatečné utažení integrovaných popruhů, špatně použitý pás vozidla při poutání dítěte (překřížený, špatně umístěný nebo vedený) a nekompatibilita sedačky s vozidlem.

 

Jak na to?

Abyste se těmto chybám vyhnuli, je potřeba si před koupí nechat autosedačku důkladně předvést, včetně názorné ukázky instalace. V případě rozměrnějších sedaček pro starší děti byste měli vyzkoušet, jestli se do vašeho vozu vejde. 

Doporučujeme do ní také usadit vaše dítě, abyste měli jistotu, že mu sedačka bude vyhovovat. Dobře si prostudujte návod k použití a seznamte se se všemi detaily montáže a vybavení. 

Některé autosedačky jsou například vybaveny systémy, které napomáhají správnému utažení integrovaných popruhů. Třeba systém Click and Safe u sedaček Britax informuje pomocí zvukového signálu o jejich dostatečném utažení. Podobně funguje nově vyvinutý systém automatického napínání popruhů pro autosedačky skupiny I, který v reálném čase měří napětí a dává zpětnou vazbu uživateli. Ten tak ví, že má utahovat popruhy do té doby, než se rozsvítí zelená kontrolka a zazní zvukový signál. Systém navíc sám dokáže pásy průběžně dotahovat, pokud dojde k jejich povolení.

Často se stává, že rodiče dělají chyby kvůli mylným obavám – například že příliš utažené popruhy způsobí dítěti nepohodlí v sedačce nebo dokonce dýchací problémy, že se mu z pozice proti směru jízdy bude dělat zle nebo nebude mít dostatek místa pro nožičky. Právě pozice proti směru jízdy je však pro převoz dětí do 15 měsíců tou nejbezpečnější, protože ještě nemají dostatečně vyvinutou krční páteř, která by při čelním nárazu mohla být poraněna. Pokud to tedy okolnosti dovolí, vozte své potomky v této pozici, co nejdéle to jde.

Dostatečné utažení integrovaných popruhů sedačky umístěné po směru jízdy zase při případné nehodě eliminuje nadměrný pohyb horní části těla, a tím se zabrání nechtěnému kontaktu s tvrdými částmi interiéru. Správně utažené pásy jsou takové, pod které se vejdou jen přední články vašich prstů.

 

Isofix a top tether pomáhají

Pro větší stabilitu dětské autosedačky a také usnadnění instalace slouží systém isofix. Jde o speciální kotevní body, díky kterým je sedačka v dolní části přímo spojena s rámem vozu. Ve srovnání s upevněním sedačky bezpečnostním pásem vozidla je tak její stabilita větší. U sedaček skupiny I, II a III pro děti od 1 do 12 let se na jejím zvýšení podílí také systém top tether – popruh vedoucí od horní části sedačky, který se uchycuje buď do bodů umístěných na zadní straně sedadla, nebo na dně kufru, případně na stropě v zavazadlovém prostoru. 

Pro jeho efektivní využití může existovat jedna překážka, a to konstrukce hlavové opěrky zadního sedadla. Ta může být buď součástí opěradla, nebo je samostatná a výškově nastavitelná. Jak ukázaly testy, lepší je druhá varianta, která umožňuje popruh protáhnout mezi sedadlem a opěrkou. Pokud je totiž veden přes hlavovou opěrku, s velkou pravděpodobností dojde při nárazu k jeho sklouznutí a horní část autosedačky tak nebude upevněna. V každém případě se snažte, aby tento popruh byl co nejvíce napnutý. Zajistíte tím jeho vysokou efektivitu.

 

Autosedačka se zádovou opěrkou, nebo bez?

Někteří experti na bezpečnost propagují myšlenku, že samotné podsedáky bez zádové opěrky zajišťují při dopravní nehodě dostatečnou ochranu, v některých situacích dokonce ještě lepší než klasická dětská autosedačka. O ochranu dítěte se prý postarají moderní bezpečnostní pásy a bohatá výbava airbagů chránících jeho bok i hlavu. 

V první řadě je však nutné, aby těmito prvky bylo vozidlo vybaveno, jinak je dítě, při bočním nárazu obzvlášť, vystaveno nárazu do tvrdých částí interiéru. Nesmíme zapomínat ani na to, že airbagy jsou konfigurovány na dospělou osobu, nikoliv dítě, přestože sedí na podsedáku. Děti v autě navíc často spí, a pokud nemají žádnou oporu těla, což není případ autosedačky se zádovou opěrkou a bočnicemi, jsou zkrouceny do všelijakých poloh, které jsou ve chvíli nárazu nebezpečné. Například pásy vozidla jsou pak v oblasti břicha příliš vysoko anebo vedou přes krk dítěte.

Hlavní evropští výrobci autosedaček proto v současnosti prodávají pouze klasický typ sedaček se zádovou opěrkou a propracovanými bezpečnostními prvky, nikoliv samostatné podsedáky. Na ty narazíte většinou v supermarketech a ne u autorizovaného prodejce. Autosedačky se zádovou opěrkou jsou také silně propagovány německým automotoklubem ADAC a všemi světovými spotřebitelskými organizacemi včetně dTestu. Mimochodem díky zavedení hodnocení ochrany sedaček při bočním nárazu v testech spotřebitelských organizací a také zásluhou ADACu, který požadoval, aby byly sedačky vybaveny oporou pro hlavu spícího dítěte, se podařilo dosáhnout toho, že sedačky pro děti od 4 do 12 let věku jsou nyní vybaveny speciálními bočnicemi, které jsou velmi účinné při nárazu z boku.

Organizace Euro NCAP navíc plánuje od roku 2016 hodnotit při nárazových zkouškách nových vozidel vedle ochrany osmnáctiměsíčního a tříletého dítěte také míru ochrany starších dětí, konkrétně šestiletých usazených v autosedačce s bočnicemi a desetiletých sedících pouze na podsedáku. Hlavním úmyslem zavedení těchto testů je stimulovat zlepšení standardní bezpečnostní výbavy nových vozidel pro pasažéry cestující na zadních sedadlech, kterými jsou hlavně děti.

 

Airbag pro dětskou autosedačku

Nejčastějším scénářem dopravní nehody, jejímž účastníkem je dítě usazené v autosedačce, je podle dat evropského projektu CASPER 2011 přední náraz. Nejlepší pro převoz dítěte je v takové chvíli pozice proti směru jízdy, kdy je energie nárazu absorbována do sedačky a krční páteř a hlava jsou dobře chráněny. Tento způsob umístění sedačky je však možný pouze pro takzvaná vajíčka, tedy skupinu 0+, nebo sedačky s integrálními pásy skupiny 0+/I, u těch ovšem pouze do určité velikosti dítěte. Starší děti už sedí po směru jízdy a v takovém případě je jejich hlava při čelním nárazu nechráněna a někdy i poraněna.

Moderní technologie vyvinuté pro zvýšení ochrany dospělé posádky, jako jsou airbagy nebo předpínače a omezovače bezpečnostních pásů, doposud nebyly pro dětské autosedačky navrženy. V rámci francouzského projektu ProETech byl však otestován speciální hlavový airbag umístěný do ramenních popruhů, který by při nárazu zmírnil pohyb hlavy a omezil tak zátěž krční páteře. Při detekci nárazu by byl airbag, respektive dva menší airbagy spojené páskou aktivovány a nafouknuty před hlavičkou dítěte. Na straně odvrácené od tváře by byly umístěny ventily, přes které by unikal vzduch, díky čemuž by airbagy byly schopny lépe absorbovat energii nárazu.

Jak se při testování prototypu ukázalo, nežádoucí pohyb hlavičky byl výrazně menší a zátěž krční páteře klesla až o 40 procent.

Pokud tento airbag bude zařazen do výbavy autosedaček, děti se snad dočkají stejných, nebo alespoň podobných bezpečnostních prvků, kterými jsou v moderních autech chráněni dospělí.


Přihlásit