Celozrnné těstoviny? Jen módní potravina, říká Altroconsumo

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 24.2.2015   

Italská spotřebitelská organizace Altroconsumo se v únorovém vydání časopisu ve svém testu zaměřila na celozrnné a bezlepkové těstoviny. Podívala se i na to, zda opravdu mají takové pozitivní zdravotní účinky, jaké jim bývají připisovány. Laboratorní i senzorické testy však nepotvrdily, že by se jednalo o vybranou lahůdku či novou superpotravinu.

Altroconsumo v první řadě podotýká, že jakékoliv těstoviny mají vysoký glykemický index, kvůli kterému strávníka moc nezasytí a vzbuzují chuť k další konzumaci. Nejsou proto obecně vhodné jako součást dietní stravy. Celozrnné těstoviny bývají obohacené o vitamíny a beta-glukany, které jsou samy o sobě prospěšnými látkami. Altroconsumo však upozorňuje, že pokud spotřebitel přijímá vyváženou stravu, nehrozí, že by kterékoliv z těchto látek měl nedostatek.

Veškeré testované celozrnné a bezlepkové těstoviny obsahovaly stejný objem emulgátorů a stabilizátorů jako klasické těstoviny. Nedá se tak říct, že by se jednalo o přírodní stravu.

Těstoviny nevyšly lichotivě ani ze senzorického hodnocení. Bezlepkové těstoviny byly tuhé a gumovité, kukuřičné příliš lepily. Celozrnné těstoviny pak někdy konzistencí připomínaly písek, některým hodnotitelům přišly příliš hrubé.

Za nejkřiklavější aspekt módy celozrnných těstovin považuje italská spotřebitelská organizace dezinformace o tradičních surovinách, jejichž pěstování je v souladu s přírodou. Například kamut, jehož popularita podle Altroconsumo v současné době stoupá, byl vždy zcela okrajovou plodinou, jeho pěstování bylo ekonomicky i ekologicky zcela neefektivní. Ačkoli je tento druh tvrdé pšenice propagován jako zdravá alternativa té klasické, má s ní zcela shodné nutriční hodnoty. Intenzivní pěstování další populární plodiny quinoy zase v Jižní Americe dlouhodobě vyčerpává a znehodnocuje půdu. Navíc se výrazně změnil její status. Z jídla dostupného nejchudším vrstvám se stala exportní potravina pro evropskou střední třídu, v její vlasti však hrozí nedostatek.

Altroconsumo tak doporučuje bezlepkové či celozrnné těstoviny pouze celiakům a spotřebitelům, kteří mají problémy s trávením pšenice. Nutriční rozdíly sice existují, pro většinovou populaci jsou však zcela zanedbatelné, navíc neplatí, že celozrnné těstoviny by byly chutnější než klasické.

Italská spotřebitelská organizace se vyvracení zázračných účinků superpotravin věnovala již v minulosti, když se zaměřila na kustovnici goji či na obsah antioxidantů v „zázračném ovoci“. V USA pak profesor Gibson aktualizoval svoji studii, která způsobila vlnu zájmu o bezlepkové potraviny i mezi neceliaky. Podle nové verze žaludeční obtíže nezpůsobuje lepek, ale takzvané FODMAP, sacharidy s krátkým řetězcem.
 

Přihlásit