Test kávovarů na kapsle

Máte rádi kávu, respektive espresso? Jednou z možností, jak si podle libosti pochutnat na šálku tohoto nápoje, aniž byste za něj museli platit desítky korun v restauracích, je pořídit si vlastní kávovar. Na trhu je široký výběr přístrojů, nás zajímaly kapslové modely. Základní koupíte za pár tisíc korun, za vybavenější zaplatíte i více než deset tisíc. Obsluhu těchto kávovarů zvládne hravě každý, o údržbě nemluvě. Otestovali jsme 16 modelů s automatickou přípravou mléčné pěny i bez.

Než si koupíte kapslový kávovar, je důležité se rozhodnout, jakou kávu budete chtít pít a jak obtížná by měla být její příprava. Existují tři skupiny „kapslovarů“. První umí připravit automaticky z kapslí jen espresso a lungo (na lungo je použito stejné množství kávy jako na espresso, ale větší množství vody). Kapsle s obsahem mléka do nich neseženete a nemají ani trysku s horkou párou pro napěnění mléka, takže příprava variací espressa s mlékem (cappuccino, caffé latte nebo latte macchiato) přichází v úvahu pouze v případě, že si pořídíte samostatný přístroj na přípravu mléčné pěny. Můžete sáhnout například po Aeroccinu od Nespressa nebo napěňovače od Cremessa, což jsou nádoby s elektrickým šlehačem na dně, které mléko samy našlehají.

Další skupinou jsou takzvané multidrinky, které dokážou připravit všechny typy espressa, jeho mléčné variace nebo kakaové nápoje pouze z vložených kapslí.

Do poslední skupiny patří plně automatické kávovary na kapsle, jejichž součástí je i automatický napěňovač čerstvého nebo krabicového mléka. Díky němu dokážou připravit cappuccino a další variace espressa s mlékem stisknutím jednoho tlačítka. Můžete použít nejen kravské mléko, ale také sójové nebo rýžové, která jsou vhodná pro lidi s alergií na laktózu.

 

Espresso třikrát jinak

K přípravě espressa je třeba vysokého tlaku, tím se liší od klasické či překapané kávy. Dnes už není problém espresso či jeho variace připravit doma, na výběr je z mnoha přístrojů, které lze rozdělit do třech hlavních skupin – kapslové, automatické a pákové.

Obsluha kapslových a automatických kávovarů je snadná, stačí dodat kapsli, respektive zrnkovou či mletou kávu a přístroj se o vše postará. U pákových kávovarů je příprava složitější – musíte vždy páku naplnit kávou, upěchovat, zasunout a až pak přístroj spustit. Na druhou stranu dávají více prostoru pro ovlivnění chuti výsledného nápoje, což ocení zejména znalci kávy, kteří si tak mohou užít i její přípravu.

 

Kapsle – dobrý sluha, zlý pán

Výhodou kapslí je snadná příprava kávy. Vložíte je do kávovaru a ten se o zbytek postará – sám upraví množství vody, potřebný tlak, optimální teplotu a další parametry. Naopak nevýhodou kapslí je jejich neuniverzálnost. V ideálním světě by všechny „kapslovary“ využívaly identický systém, aby bylo možné vybírat z rozmanitých druhů kávy od více výrobců. Jenže ve skutečnosti je téměř každá značka kompatibilní jen s určitým typem kapslí, které se navzájem liší vnitřní konstrukcí. Kdybyste je rozdělali, viděli byste, že pod víčkem je uspořádání jiné. Jsou tam různá sítka, která fungují v každém systému jinak.

Pro spotřebitele jsou v tomto ohledu nejlepší kávovary se systémem Nespresso, protože do nich lze zakoupit i jiné kapsle, než které nabízí Nespresso – například od společností Impresso, Douwe Egberts nebo kapsle UBC (Unique Brands/Blends of coffee). Také do kávovarů Tchibo Caffisimo využívajících systém Caffitaly existuje alternativa v podobě značek Ecaffé, Dallmayr nebo Julius Meinl. Výběr druhů kávy je tak mnohem rozmanitější. Naopak do kávovarů Bosch nelze zakoupit jiné kapsle než Tassimo T Disc, alternativa neexistuje ani pro Francis Francis a Cremesso.

Dalším aspektem kávovarů na kapsle je poměrně vysoká ekologická zátěž, protože kapsle jsou jen na jedno použití a některé (Nespresso) jsou navíc vyráběny z hliníku. Společnost Nespresso proto nabízí možnost vrácení použitých kapslí v recyklačním pytli, který zašle společně s objednávkou. Z hlediska co nejmenšího dopadu na životní prostředí jsou však největším přínosem plnitelné kapsle, které můžete využívat opakovaně. Díky tomu se navíc stáváte zcela nezávislými na nabízeném druhu kávy. Můžete si zakoupit jakoukoliv chcete a kapsle jí naplnit. Tento typ kapslí však můžete pořídit pouze do systémů Nespresso a Dolce Gusto.

 

Čtěte také: Test kávových kapslí 2014

 



Na prvních dvou fotografiích je vidět rozdílný způsob vkládání kapsle do kávovaru (vlevo přístroj Krups se systémem Nespresso, vpravo Bosch Tassimo) i odlišná velikost kapslí. Z toho důvodu je nutné používat kapsle pouze pro určený typ přístrojů. Na třetí fotografii je zachycena skupina takzvaných panelistů, jak ochutnávají espresso ve specializované laboratoři. Na poslední fotografii dostává jedna z panelistek čerstvě připravené esrepsso a je připravena zaznamenávat výsledky do počítače, jehož monitor má před sebou.
 

Chutná jako z kavárny?

Pokud bychom srovnali otestované kávovary podle toho, jak dobré espresso umějí připravit, mezi nejlepší stroje by patřily ty využívající systém kapslí Nespresso – DeLonghi CitiZ&Milk, DeLonghi Lattissima Pro a Krups Innisia. Jejich espresso ze stoprocentní arabiky i ze směsi arabiky a robusty chutná dobře. Chuťově nejhorší je Bosch Tassimo řady T40 (TAS4011). Jeho espresso ze stoprocentní arabiky dostalo dostatečnou známku, espresso z mixu arabiky a robusty průměrnou. Ostatní přístroje Bosch s kapslemi T Disc, Tchibo Cafissimo Classic i Cremesso Compact One si odnesly celkově průměrné hodnocení za senzoriku.

O kvalitě kávy rozhoduje také servis. Šálek by se měl před plněním ohřát, aby v něm espresso rychle nevychladlo a vy jste si ho mohli déle vychutnat při správné teplotě. Některé kávovary mají vyhřívanou desku na šálky, v našem testu je to pouze Francis Francis, ale pro svůj účel dobře poslouží i obyčejné propláchnutí šálku horkou vodou.

Kávovary DeLonghi řady Lattissima mají ve výbavě užitečné nastavení tvrdosti vody. Tvrdá voda negativně ovlivňuje výslednou chuť kávy a zároveň nedělá dobře přístrojům, protože se v nich usazuje vodní kámen.

Ristretto, espresso a lungo. Tři velikosti kávy se od sebe liší jak intenzitou chuti, tak obsahem kofeinu. V nejmenším ristrettu je nejméně kofeinu, ale má velice intenzivní chuť. V největším lungu je naopak nejvíce kofeinu a méně chuti.

Přestože Bosch na svých internetových stránkách píše, že „kvalita nápoje se již nerovná výši tlaku v přístroji. Dnes veškeré dění probíhá v kapslích T Disc“, ve srovnávacích testech se ukazuje, že přístroje s tlakem 15 nebo 19 barů dokážou připravit chutnější espresso než modely od Bosche s tlakem 3,3 baru. Navíc pro přípravu pravého espressa je zapotřebí tlak minimálně 9 barů, proto káva od Bosche je po technické stránce spíš překapávaná. Je to vidět i na době přípravy. 

Zatímco první šálek ještě zvládne připravit poměrně rychle (dobré hodnocení znamená do 75 sekund, průměrné do 120 sekund), druhý šálek trvá dlouho, kolem jedné minuty (voda už je ohřátá z prvního šálku, takže příprava by měla být mnohem rychlejší). Ostatní systémy nemají s rychlostí problémy.

Svoji roli při požitku z pití kávy hraje také její teplota. Asi byste nebyli spokojeni, kdyby vám v kavárně přinesli ne horkou, ale vlažnou kávu. Optimální teplota by podle odborníků měla být 67 °C s tolerancí tří stupňů. V této zkoušce většina kávovarů obstála na jedničku, některé si odnesly dvojku, když rozdíl teploty od ideálu byl větší než zmiňované tři stupně. Hodnotili jsme také rozdíl teploty mezi dvěma šálky, tedy schopnost přístrojů připravit opravdu shodné kávy.

Napěnění mléka jsme známkovali pouze v případě, že byl kávovar vybaven buď tryskou na horkou páru pro manuální přípravu, nebo automatickým systémem. Pokud se napěněné mléko vyrábí přímo z kapsle, výsledek jsme nehodnotili. V případě vítěze testu DeLonghi Nespresso CitiZ&Milk jsme u napěnění mléka známkovali pouze shodu s optimální teplotou, protože nádoba, ve které proces probíhá, je neprůhledná, a proto nelze pozorovat nárůst nebo pokles objemu pěny.

 

Vypnout a ušetřit

Vzhledem k tomu, že domácnosti jsou plné přístrojů, je důležité, aby ve chvíli, kdy nejsou používány, nespotřebovávaly žádnou energii. Nejlépe by se měly po určité době klidu samy vypnout nebo alespoň přejít do úsporného režimu. Kávovary se systémem kapslí Nespresso se vypínají po 9 minutách, přístroj od Tchiba po 7 minutách a Krups se systémem Dolce Gusto po 5 minutách. Bosch se automaticky nevypne, lze to udělat pouze manuálně, ale 20 sekund po ukončení přípravy nápoje přejde do úsporného režimu. Cremesso přechází do úsporného režimu po 60 sekundách.

Ze srovnání spotřeby energie při přípravě jednoho šálku vychází jako nejúspornější přístroje značky Bosch, které si i s ohřevem vody vezmou necelých 9 wattů. Kávovaru od Cremessa jsme naměřili 9,5 wattu. Nejvíce energie spotřebuje Tchibo Cafissimo Classic, konkrétně 25,3 wattu. Pokud připravujete dva šálky kávy po sobě, spotřeba není dvojnásobná, protože voda už nemusí být ohřívána.

Testované kávovary (porovnat)


Přihlásit