CR píše, že čím dál více Američanů začíná svůj den šálkem kávy a končí ho skleničkou červeného vína. Stoupá i počet článků, ať vědeckých či populárně naučných, které vychvalují pozitivní zdravotní účinky obou nápojů. Ty se však týkají jen konzumace přiměřeného množství. Stejně jako u jiných potenciálně zdraví prospěšných látek totiž platí, že co v malém množství pomáhá, může při nadměrné konzumaci škodit.
CR cituje studie, které prokazují pozitivní vliv antioxidantů, obsažených ve víně i kávě. Oba nápoje tak podporují zdravý krevní oběh a pomáhají při depresivních stavech. Výzkum Harvardské univerzity prokázal, že přiměřená konzumace červeného vína snižuje riziko infarktu a mrtvice. Další citovaná studie pak prokazuje, že konzumace kávy s kofeinem má pozitivní vliv na mozkové buňky a funguje jako prevence před Alzheimerovou chorobou. Konzumenti kávy - s kofeinem i bez kofeinu - pak v průměru trpí méně diabetem než ti, kteří se konzumaci kávy vyhýbají.
Pozitivní účinky však nejsou univerzální a platí pouze při střídmé konzumaci. Tou jsou podle CR dva až čtyři šálky kávy denně a jedna sklenice vína. CR navíc upozorňuje na to, že se opravdu jedná o maximální denní dávku, nikoli průměrnou denní konzumaci.
Oba nápoje však mají i negativní účinky. Největší riziko ve víně představuje alkohol, který vysouší organizmus. Červené víno je také poměrně kalorické a povzbuzuje chuť k jídlu. Jeho konzumace tak může vést k obezitě. Nadměrná konzumace kávy zase může vést k nespavosti, nesoustředěnosti a k pálení žáhy. CR také cituje studii, podle níž jsou starší konzumentky kávy, které pijí tři až osm šálků denně, více náchylné k osteoporóze.
