Němečtí spotřebitelé chtějí srozumitelnější označování potravin

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 6.11.2014   

V Německu se množí stížnosti na obaly potravin, které často klamou nebo jsou nejasné. Proto spotřebitelská organizace Stiftung Warentest spustila portál www.lebensmittelklarheit.de, který se problematikou obalů zabývá. Portál za tři roky fungování přijal osm tisíc stížností spotřebitelů na klamavě označené potraviny. U přibližně tisíce takových obalů se podařilo s výrobcem sjednat nápravu.

Obal by neměl lhát, tak zní přání německých spotřebitelů. Neměl by ani mást či vzbuzovat otázky o skutečném obsahu balení. Tak tomu bylo třeba v případě džusu, který byl podle velkého nápisu na obalu mangovo-broskvový, podle složení i fotografie však obsahoval i pomeranč. Poté, co spotřebitel fotografii tohoto obalu umístil na portál Lebensmittelklarheit.de, výrobce džusu Albi zareagoval a změnil jeho označení na mangovo-broskvovo-pomerančový.

Na portál zabývající se klamavě či nejasně označenými potravinami zaslali spotřebitelé více než osm tisíc podnětů. Čtyřicet procent z nich Stiftung Warentest vyhodnotil jako oprávněné stížnosti a postoupil je výrobcům k nápravě. K té došlo přibližně ve třetině případů. Například Braniborské mléko nově pochází pouze z Braniborska, tam se přestěhovala i celá výrobní linka. Obal pak změnila krevetová pizza výrobce Followfish. Ta původně byla na obale téměř celá pokrytá rukolou, která z nového obalu téměř zmizela. Barvu tak, aby odpovídala realitě, změnil i protlak.

Podle průzkumu, který si Stiftung Warentest zadala, si spotřebitelé přejí mít na obalu hlavně vizuální podobu výrobku, která má lákat, ovšem nesmí klamat. Označení by mělo být co nejsrozumitelnější a psané čitelným písmem. Spotřebitel by neměl mít problém najít množství, přesné složení a původ výrobku a veškeré údaje by měly být snadno čitelné. Výrobek by pak měl vypadat stejně jako na obale.
 

Přihlásit