Jak vybrat mošt a džus

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 2.10.2014   

Legislativa nezná pojmy mošt a džus, označuje je jako ovocnou šťávu a ovocnou šťávu z koncentrátu, což jsou názvy, které najdete na etiketách. Džus přitom musí splňovat stejné senzorické, chemické a fyzikální vlastnosti jako mošt. Z toho důvodu by neměl být ochuzen o přírodní aromatické látky, které jsou odpařovány při výrobě koncentrátu. Ani jeden z nápojů nesmí být naředěn vodou a šťáva musí být stoprocentní. Podle čeho se při výběru jablečných džusů a moštů orientovat?

Stoprocentní džusy a mošty musí informaci o 100% obsahu ovoce uvádět na viditelném místě a většinou tak i činí. Mnohé krabice se však jako džusy snaží vypadat, ale skutečný obsah ovocné složky je mizivý. Takové produkty obsahují hlavně vodu a cukr. Je proto třeba věnovat pozornost označení, které bývá uvedeno na etiketě malým písmem na boku.

  • Jedná-li se o ovocnou šťávu či ovocnou šťávu z koncentrátu, jde o mošty a 100% džusy.
  • Jde-li o nektar, podíl ovocné složky se pohybuje od 25 do 50 % podle toho, jaké bylo použito ovoce (ovocná šťáva je tedy naředěna vodou, případně jsou do ni přidány i cukry). V nektaru z jablek musí být 50 procent ovocné složky.
  • Je-li výrobek označený jako ovocný nápoj, jedná se pouze o ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z ovocných šťáv nebo jejich koncentrátu, obsah ovocné složky bývá minimální. My jsme například narazili na výrobek se šťavnatými jablky na obalu s velkým nápisem Jablko, ale podíl ovocné šťávy byl pouhé 4 %. Následoval dlouhý výčet složení, což je další důvod k ostražitosti - 100% džusy a mošty obsahují zpravidla jen ovocnou šťávu, která v případě džusů pochází z koncentrátu.

Zatímco u džusů vyráběných z koncentrátu existuje poměrně velká šance, že do něj výrobce nedodá zpět aromatické látky, které byly při jeho výrobě odstraněny (v našem testu chyběly tyto látky 6 z 11 džusů), mošty jsou z tohoto pohledu v pořádku. V jejich případě nedochází při výrobě k odpařování vody (koncentraci), nepřicházejí tedy ani o těkavé látky, které jsou přirozenou součástí jablečné šťávy.

Při zpracování jablek může dojít k jejich nedostatečnému vytřídění a ke spotřebiteli se pak dostane mošt či džus s patulinem, což je mykotoxin, který produkuje plíseň napadající jablka. Přestože náš test odhalil nejvyšší obsah patulinu v moštu, objevit se může také v džusech.

Čeho si všímat

Způsob balení - pro mošty i džusy platí, že přímé světlo a dlouhé skladování ubližuje jejich senzorickým vlastnostem. Výrobci proto nejčastěji balí džusy do krabic, někdy je však najdete jen v průhledných plastových lahvích. Mošty často míří do speciálních pytlů v krabicích, přímo do krabic nebo do tmavých lahví ze skla. 

Konzervanty - džusy a mošty se pasterizují, tedy zahřívají na teplotu zhruba 80 stupňů Celsia, aby se zabránilo šíření patogenních mikroorganismů. Tím se konzervují a prodlužuje se tak jejich trvanlivost. Proto se běžně obejdou bez chemických konzervačních látek. 

Zakalenost - mošty bývají kalnější než džusy, rozdíly mohou být patrné i mezi jednotlivými mošty - zakalení závisí na druhu jablek i zpracování a na kvalitu nápoje nemá vliv. Kal většinou sedimentuje, dobře vidět je jen u moštů ve skleněných lahvích.


Přihlásit