Čím svítit?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 10/2014

Ve věku klasických žárovek se při výběru světelného zdroje často rozlišovalo pouze mezi čirou a matnou úpravou a sledovaly se watty. Ty však vyjadřovaly jen jejich spotřebu, zatímco dnes je k dispozici mnohem více informací, které jsou při výběru vhodného osvětlení relevantnější. Při existenci více technologií se pak přidává ještě otázka, jaký typ zvolit. Který se nejlépe hodí do konkrétní místnosti? A kam je nejrozumnější umístit svítidlo? To jsou otázky, nad kterými je třeba se zamyslet.

V České republice byl v minulosti dlouho zavedený trend jednoho centrálního osvětlení. Obvykle se jednalo o lustr vybavený stowattovou žárovkou, který dokázal spolehlivě osvětlit celou místnost. Tento trend však postupně ustupuje mnohem praktičtějšímu schématu s centrálním svítidlem a několika šikovně rozmístěnými sekundárními svítidly. Ty zapínáme pouze na dobu činnosti, ke které jsou určeny – ať už se jedná o čtení, sledování televize či vaření. 

 

Kam s ním?

Podle statistik se v každé domácnosti nachází průměrně kolem dvaadvaceti světelných zdrojů. Klíčovou otázkou pro výběr vhodných typů je, kde budou využívány. Pokud jde o obývací pokoj, pracovnu nebo kuchyň, je výhodnější využít spíše úsporné kompaktní zářivky a LED zdroje, protože se jedná o místnosti, kde trávíme více času a světlo necháváme svítit déle. Nevadí tedy ani případný pomalejší náběh úsporných zářivek, důležitá je nízká spotřeba. Naopak na chodbu nebo toaletu, kde netrávíme tolik času, ale světlo zapínáme a vypínáme často, se může hodit i méně úsporná halogenová žárovka s nižší životností nebo LED zdroj s dostatečným počtem spínacích cyklů. 

Méně kvalitní kompaktní zářivky se spouštějí déle a hodí se spíše jako sekundární zdroj osvětlení v kuchyni nebo pro méně důležité prostory. V místech, kde je okamžitá potřeba světla, je však možné využít kompaktní zářivky s krátkou startovací dobou.

 

Každá místnost to má jinak

Kromě centrálního osvětlení, kterým by měla být vybavena každá místnost v domácnosti, se nabízí celá řada sekundárních svítidel. Lze využít nástěnná či bodová svítidla, stojací nebo stolní lampy, podhledová svítidla (downlighty) a mnoho dalších. I ty mají své místo pokaždé někde jinde. 

Třeba kuchyň lze pomyslně rozdělit na několik zón. K osvícení pracovní zóny je nejvýhodnější využít zářivky nebo bodové osvětlení. Pokud jsou horní skříňky v jedné linii, nejlepším řešením je zabudovat sekundární osvětlení pod ně. Světlo tak svítí přímo na pracovní plochu a nehrozí stínění vlastním tělem jako v případě jediného centrálního osvětlení. Nad jídelním stolem je pak nejpraktičtější použít závěsná svítidla.

Vybavit svítidly obývací pokoj je asi nejsložitější, protože v něm nejvíce dbáme na estetický dojem a je třeba zkombinovat více typů svítidel. K sekundárnímu osvětlení se nejčastěji využívají stojací, případně stolní lampy, které jsou nejvhodnější ke čtení či sledování televize. Běžné je ovšem i zabudování nástěnných nebo bodových osvětlení. Využitím více zdrojů lze dosáhnout optického rozčlenění místnosti, díky kterému jednotlivá světla získají i výraznější dekorativní funkci. 

V ložnici bohatě postačí slabší centrální osvětlení, je však třeba dát pozor na jeho umístění – pokud by bylo příliš nízko, může oslňovat. Je také možné místo něj využít jednu či více nástěnných lamp. Pro navození intimní atmosféry nebo volbu méně intenzivního světla se hodí stmívatelné světelné zdroje. Tuto funkci nabízejí halogenové žárovky i některé konkrétní typy úsporných kompaktních zářivek a LED svítidel, nikoliv však všechny. Větší ložnice jsou dnes již poměrně běžně vybaveny i velkými skříňovými systémy, do kterých je možné zabudovat jednoduché sekundární osvětlení vybavené spínačem či senzorem pohybu, který zajistí rozsvícení ihned po otevření dveří. Vedle postele se hodí na noční stolek umístit lampičku.

Vybavit světly dětský pokoj může být těžší, protože se v něm odehrává spousta různých činností, které se navíc s věkem dítěte mění, a také je třeba dohlédnout na bezpečnost. Jednak z pohledu rozbitnosti svítidel, ale i z hlediska zahřívání povrchů. Už sice neplatí, že by teploty dosahovaly 200 stupňů jako u klasických žárovek, přesto jsou světelné zdroje stále poměrně teplé a není vhodné se jich dotýkat. Na pracovním stole by neměla chybět lampička vybavená LED žárovkou nebo kompaktní zářivkou. Umístěná by měla být na opačné straně, než je ruka, kterou dítě píše. Pro dětskou lampičku, která svítí zpravidla celou noc, se nejlépe hodí LED světlo nebo kompaktní zářivka, které mají dlouhou životnost a jsou úsporné. Osvětlení hrací zóny je možné dodatečně rozšířit například nástěnným nebo bodovým svítidlem.

V koupelně je kvůli přítomnosti vody a vlhkosti potřeba klást důraz na bezpečnost. Elektrospotřebič, v tomto případě osvětlení, musí mít adekvátní stupeň krytí (označovaný písmeny IP a dvěma čísly). Druhé číslo v pořadí udává odolnost proti vniknutí vody. Čím vyšší číslo, tím vyšší ochrana. IPX0 značí nulovou ochranu, IPX8 ochranu proti ponoření do vody. V blízkosti vany je vyžadováno krytí IPX5 (ochrana proti tryskající vodě). Nejvhodnější umístění sekundárního osvětlení je nad zrcadlem, centrální bývá nejčastěji přisazené na stropě či na stěně. Nejvhodnější umístění je na protější straně místnosti vůči sprchovému koutu nebo vaně.

Pro osvětlení exteriéru, tedy při venkovním posezení na zahradě či terase, které většinou vyžaduje dlouhé svícení, je nejvhodnější volbou technologie LED či kompaktní zářivka v dostatečně krytém svítidle (alespoň IP44 – první číslo vyjadřuje stupeň ochrany před dotykem nebezpečných částí a před vniknutím cizích pevných těles). Pokud však chcete osvětlit pouze přístupovou cestu, je vhodnější halogenová žárovka či směrové LED svítidlo. Pro osvětlení venkovních prostor lze využít také svítidla se zabudovaným senzorem pohybu a intenzity osvětlení. Svítidlo svítí tedy pouze v případě, kdy je skutečně potřeba.

 

Pro naši peněženku a životní prostředí je také důležité hledisko účinnosti a kvality. U LED zdrojů se doporučuje hledat v energetické třídě A+ a kompaktní zářivky pak nejméně v energetické třídě A. U LED žárovek je vhodné pořizovat výrobky s minimálním počtem 25 tisíc spínacích cyklů, u kompaktních zářivek minimálně 10 tisíc. Průměrná doba života by měla být u LED žárovek minimálně 25 tisíc hodin, u kompaktních zářivek alespoň 10 tisíc hodin.

 

Co všechno rozhoduje?

Při výběru světelného zdroje je důležité myslet i na to, jaký bude plnit účel. Jestliže přemýšlíte o centrálním osvětlení, je vhodné zvolit spíše klasické teplé bílé světlo spadající do škály teplot 2700 K až 3200 K. Takové světlo je vynikající jak při relaxaci, tak i k běžnému svícení. Naopak k práci, vaření či náročnějším úkolům se více hodí chladnější světlo odpovídající škále mezi 3500 K až 4500 K. 

Důležité je také dobře vybrat dostatečné množství světla. Pro centrální osvětlení je vhodné volit světelné zdroje se světelným tokem alespoň 700 lumenů, který odpovídá přibližně 60W žárovce. Pro sekundární svítidla a intimnější osvětlení postačují světelné toky menší, například 200–400 lumenů, což odpovídá 25W až 40W žárovce.

Zpracováno ve spolupráci se SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie)


Přihlásit