Není mouka jako mouka

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 27.8.2014    Publikováno v časopise 9/2014

Bez mouky se sice při pečení obejdete, ale s jejím použitím to jde daleko snáz. Zejména použijete-li správnou mouku, značně tím můžete vylepšit upečený výsledek. Většina z nás si vystačí s hladkou, polohrubou a hrubou, ale na trhu jsou i další druhy.

Podíl mouky mezi použitými surovinami při pečení může činit až 70 procent, a tak její kvalita zásadně přispívá k pekařskému zdaru či nezdaru. Pro běžného spotřebitele bez citlivosti na lepek má největší význam mouka pšeničná a žitná. Použití správného typu mouky se odvíjí od toho, jaké vlastnosti od konečného produktu požadujete.

 

Do supermarketů se dostávají mouky pojmenované podle takzvaného stupně granulace, tedy podle toho, na jak velké částice je mouka semleta. Výrobci podle vyhlášky č. 333/1997 o potravinách a tabákových výrobcích rozlišují mouku hladkou, polohrubou, hrubou a celozrnnou. Hladká mouka se pak dále člení na pšeničnou světlou, pšeničnou polosvětlou, pšeničnou chlebovou, žitnou výražkovou a tmavou žitnou (chlebovou). Rozdíly jsou v původu obiloviny, ze které jsou mouky vymlety (pšenice a žito), a v maximálním podílu minerálních látek v sušině (obsah popela).

 

O čem svědčí popel a která mouka se jak chová při pečení domácího chleba? Jaká dnes nese označení a v čem jsou rozdíly? Na otázky odpoví náš článek, který doplňuje test domácích pekáren.



Přihlásit