Nabídka projektorů je opravdu pestrá a při výběru je třeba zvážit hned několik důležitých parametrů, jako je například rozlišení, projekční vzdálenost, úhlopříčka či světelný tok. V tomto nákupním průvodci vám je podrobněji vysvětlíme.
Rozlišení
Full HD projektory nabízejí vysoké rozlišení 1920 × 1080 pixelů, tedy stejně jako současné ploché televizory. Po přístroji s tímto označením sáhněte, pokud si chcete užít v plné kvalitě filmy na blu-ray discích či z internetu nebo aktuální videohry.
Ultra HD/4K projektory jsou stále častější a poskytují nejvyšší rozlišení, tedy 3840 × 2160 pixelů. Většina běžně dostupných modelů však Ultra HD pouze simuluje a ve skutečnosti takto vysokého rozlišení dosahuje pomocí tzv. upscalingu. Existují i projektory, které promítají obraz ve skutečném Ultra HD, přímo tak vyzařují osm miliónů obrazových bodu. Jde však zatím spíše o okrajovou část trhu a až na výjimky o velice drahá zařízení.
HD ready projektory mají rozlišení 1280 × 720 nebo 1280 × 800 pixelů. Jsou levnější, a ačkoliv jejich obraz není tak jemný jako u Full HD modelů, méně náročným postačí. Jejich pozice na trhu postupně oslabuje.
Přístroje s nižším rozlišením (800 × 600, 1024 × 768 pixelů) již seženete jen s obtížemi a pravděpodobně z druhé ruky. Filmové nadšence však pravděpodobně neuspokojí a lze je doporučit spíše pro méně náročné prezentace.
Technologie projekce
Projektory můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin podle technologie projekce.
DLP – Jde o široce používanou projekční technologii, která vytváří obraz pomocí čipu s mikroskopickými zrcadly a rotujícího kolečka složeného ze segmentů tří primárních barev. Jednotlivé barevné složky tedy nejsou zobrazovány najednou, ale v rychle se opakující sekvenci. Obraz se jeví jako plnobarevný díky vysoké rychlosti střídání barevných složek a nedokonalosti lidského vnímání.
Duhový efekt
Je sice negativním jevem, ovšem vnímá jej pouze určité procento populace. V zásadě existují tři skupiny lidí. Někteří jsou vůči tomuto jevu velice citliví, jiní jej mohou vidět, ale výrazně je neruší, zatímco ti ostatní si ho po většinu času vůbec nevšimnou. Pokud duhový efekt nevidíte, nepátrejte po něm. Mohlo by se stát, že se jej naučíte vnímat. Stejně tak je možné, že si vaše oči na obraz projektoru časem zvyknou a po nějaké době duhy přestanete vidět. Efekt je spojen převážně s videem. U statického obrazu jej můžete zahlédnout a v případě videa zesílit při pohybu hlavy nebo očí. Citlivost vůči duhám se může zvýšit rovněž v případě celkového vyčerpání nebo únavy zraku. Každopádně platí, že efekt je viditelný jen v některých částech určitých typů záběrů, není to tedy tak, že by byl přítomen neustále.
Možným negativním jevem DLP projekce může být rušivý záblesk barev na okraji obrazu, známý jako duhový efekt. Projevuje se převážně při rychlejších pohybech na ostrých kontrastních předělech obrazu. Citlivost vůči tomuto jevu je značně individuální (více se dozvíte v boxu).
LCD – Podobně jako mnoho televizorů mohou i projektory využívat tekuté krystaly. Všechny barevné složky se v tomto případě zobrazují najednou. Nedochází tedy ke zmíněnému duhovému efektu. Jejich určitou nevýhodou může být fakt, že optická jednotka není neprodyšně uzavřena jako v případě DLP modelů a může docházet k zanesení prachem a negativnímu ovlivnění kvality obrazu. O LCD projektory je proto dobré více pečovat a nepořizovat je do prašného či zakouřeného prostředí. Obraz z LCD projektorů rychleji bledne.
Nelze zcela jednoznačně říci, který z uvedených typů projektorů nabízí lepší obraz. Jak ukázal náš test, obě technologie mohou přinést přesvědčivé výsledky. Kvalita příslušného modelu je důležitější než typ zobrazovače.
Projektor také potřebuje určitý zdroj světla. Opět je na výběr několik možností.
HQL – Pod touto zkratkou se skrývají vysokotlaké rtuťové výbojky neboli lampy. Jde o široce používaný zdroj světla pro projektory. Mají vysokou svítivost, ale vyžadují značné množství energie a vydávají hodně tepla.
LED – Novější technologií jsou elektroluminiscenční diody neboli LED (Light Emiting Diode). K jejich výhodám patří nižší spotřeba, dlouhá životnost, absence rtuti či malé rozměry. V současné době však LED projektory nabízejí v porovnání s ostatními typy nižší světelný tok, což může omezit jejich použití ve světlejším prostředí.
Laser – Třetí nabízenou technologií jsou laserové diody. Lasery v základních barvách produkují paprsky, které jsou vedeny optickou soustavou k zobrazovacímu čipu. Tento zdroj světla zatím není v projektorech tak rozšířený. Výhodami laserových projektorů jsou delší životnost zdroje světla, vysoký světelný tok a menší problémy s přehříváním.
Projekční vzdálenost
Projektory se běžně dělí podle projekční vzdálenosti, tedy odstupu přístroje od promítací plochy. Rozsah doporučených projekčních vzdáleností ovlivňuje velikost obrazu (úhlopříčku) a také umístění projektoru v prostoru. Klasické modely s běžnou projekční vzdáleností se umisťují dále od zdi (či plátna). Projektory s deklarovanou krátkou projekční vzdáleností lze pro srovnatelnou velikost obrazu postavit o poznání blíž projekční ploše.
K dostání jsou také přístroje s ultrakrátkou projekční vzdáleností, které nepromítají obraz klasicky před sebe, nýbrž směrem vzhůru. Díky tomu je lze postavit takřka přímo ke zdi či plátnu (blíže než půl metru), například na komodu nebo jiné podobné místo, což je velmi praktické. Odpadají tak mnohé starosti, jako je vedení kabelu po podlaze a stropě nebo nutnost přemisťovat vybavení obývacího pokoje tak, aby projektoru nestálo v cestě. Rovněž nemusíte řešit neduh v podobě stínu osob procházejících před projektorem.
S ultrakrátkou vzdáleností se však pojí jedna slabina – promítání pod úhlem klade vysoké nároky na projekční plochu. Měla by být opravdu dokonale rovná a hladká, v opačném případě může být obraz pokřivený a geometricky zkreslený (viz schéma). Zvlněné plátno či křivé zdi ve starších budovách mohou způsobit méně příjemný vizuální zážitek, ačkoliv samotný přístroj poskytuje kvalitní obraz. Řešením mohou být speciální plátna vypnutá v rámu, v takovém případě ale počítejte s dalšími výdaji navíc. Obecně platí, že vhodně zvolená promítací plocha přispívá k lepší kvalitě obrazu.
Světelný tok
Světelný tok udávaný v lumenech (nepřesně též označovaný jako svítivost) ovlivňuje výsledný jas promítaného obrazu. Hodnoty uváděné výrobci je však třeba brát s jistou rezervou. Málokdy je zmíněno, pro jaké podmínky a nastavení obrazu platí. V praxi při projekci v běžném režimu jsou reálné hodnoty zpravidla o něco nižší. Světlost projekce ovšem úzce závisí také na projekční vzdálenosti, respektive velikosti obrazu a samozřejmě na hladině okolního světla. V našem testu jsme zjistili, že změřený světelný tok se mezi jednotlivými projektory může značně lišit.
Při výběru rozhoduje také plánované použití. V dostatečně zatemněné místnosti mohou i méně výkonné projektory zprostředkovat dobrý obraz. Stejně tak platí, že ani sebevýkonnější modely nepředvedou skvělou filmovou projekci ve více osvětlených prostorách, natož pak při denním světle. V tomto ohledu mají navrch televize, které mají vysokou světelnost a kontrast, díky nimž je můžete bez významného poklesu kvality obrazu sledovat i za denního světla.
Čistě orientačně lze říci, že pro zatemněnou místnost může stačit 1000 lumenů, pro promítání ve dne jsou vhodnější 2000 až 3000 lumenů.
Kontrastní poměr
Tato hodnota vyjadřuje poměr mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem obrazu. V teorii platí: čím vyšší, tím lepší. Vyšší kontrastní poměr alespoň teoreticky znamená živější barvy a lepší vykreslení detailů v tmavých scénách. Výrobci se však leckdy ohánějí astronomickými hodnotami, které lidské oko ani nedokáže rozpoznat. V praxi navíc celkovou kvalitu obrazu ovlivňuje řada dalších parametrů. Řídit se tedy čistě jen kontrastním poměrem nemá valného smyslu. V tabulce u našeho testu najdete u všech modelů laboratorně změřený kontrastní poměr.
Výbava
Pro snazší instalaci a větší volnost při volbě vhodného místa pro projektor přijdou vhod funkce zoom a posun objektivu.
Zoom umožňuje měnit velikost obrazu bez nutnosti hýbat s projektorem, byť často pouze ve značně omezeném rozsahu (ten je určen tzv. zoomfaktorem). Funkce posun objektivu (lens shift) pak dovoluje hýbat s promítaným obrazem, opět aniž by bylo nutno měnit pozici samotného projektoru. Některé modely nabízejí posun objektivu ve velkém rozpětí a obou osách, jiné například pouze v omezeném rozsahu a jen například ve vertikální ose.
Užitečná je také korekce lichoběžníkovitého zkreslení (keystone). Využijete ji při zkosené projekci, tedy v situacích, kdy není možné umístit přístroj kolmo ke středu plátna, ale promítá se pod úhlem. Zde se uplatní i zmíněný posun objektivu.
Jako u všech audiovizuálních přístrojů je důležité před nákupem zkontrolovat přítomné konektory pro připojení vašich dalších zařízení. Oproti televizorům je u projektorů počet konektorů obvykle poněkud omezený a například není pravidlem možnost přehrávat multimédia z USB či přes wi-fi z domácí sítě.
Skloňovaným pojmem v oblasti audiovizuální techniky je HDR neboli vysoký dynamický rozsah (anglicky high dynamic range). Zajišťovat by měl vysoký kontrast a obzvlášť jemné barevné přechody. U testovaných projektorů, které tuto funkci podporovaly, jsme zkoušeli promítání filmů v běžném i HDR režimu. Zajímavé je, že v několika případech byla kvalita videa s použitím HDR o něco horší než v SDR. Hodnotitelé si na obraze všímali některých zkreslení či horšího barevného podání. Pokud je pro vás funkce HDR důležitá, doporučujeme přečíst náš test.
Projektor versus televizor
Uvažujete-li nad nahrazením televizoru projektorem, ještě na chvíli zadržte. Přestože má digitální promítačka své neoddiskutovatelné přednosti, je třeba zvážit rovněž úskalí s ní spojená. V následujícím textu proto nabízíme srovnání hlavních specifik obou typů přístrojů.
Obraz
Nelze jednoznačně říci, zda lepší kvalitu obrazu nabízejí projektory, nebo televize. U každého typu přístroje je zkrátka jiná. Hlavní předností projektorů je samozřejmě velký obraz a s ním spojený „filmový“ zážitek, který nezprostředkuje ani sebevětší televize. Sejde-li se větší skupina, všichni diváci také uvidí lépe, než kdyby sledovali malou obrazovku s omezenými pozorovacími úhly.
Pro opravdu dobrý a pohlcující obraz projekce je však zapotřebí tmavšího prostředí (proto je také vhodnější dálkové ovládání s podsvícenými či světélkujícími tlačítky). Projekce ve dne vyžaduje adekvátní zatemnění, zatímco televizor lze bez zásadních problémů sledovat i za světla.
Výbava
Projektor není na rozdíl od televizoru zcela soběstačný. Obvykle sám nepřijímá televizní signál a ne vždy přehraje video z domácí sítě či USB. Ideální je kombinace s počítačem, blu-ray přehrávačem nebo herní konzolí. Tato zařízení zpravidla zapojíte bez problémů, celkový počet konektorů však bývá omezený. Pokud budete chtít připojit více digitálních zdrojů najednou a jednoduše mezi nimi přepínat, bude třeba investovat také do AV receiveru s více HDMI vstupy. Možné je také propojení s chytrým telefonem či počítačem přes funkce Chromecast nebo Airplay, ale opět ne běžně u většiny modelů.
U televizoru je zabudovaný tuner samozřejmostí, běžná je rovněž přítomnost několik HDMI vstupů, stejně jako možnost přehrávat multimédia z USB zařízení či přístrojů v domácí síti. Mnoho televizorů lze také připojit k internetu nebo mobilním zařízením, což ne všechny projektory umějí.
Zvuk
Kvalita zvukové reprodukce některých televizorů je poměrně vysoká, u jiných průměrná nebo dokonce podprůměrná. Bez samostatného ozvučení se však obvykle bez vážných problémů obejdete. Kvalita reproduktorů zabudovaných v projektorech je obvykle nízká a při projekcích se používá spíše externí audio systém. Zejména pro filmové projekce je prakticky nezbytný.
Další náklady
Nákupem samotného projektoru to tedy obvykle nekončí. Kromě audio systému, případně dalších zařízení jako set-top box či blu-ray přehrávač, může pořizovací náklady navýšit i koupě stropního držáku a dostatečně dlouhých kabelů. Za zvážení stojí také pořízení projekčního plátna. Promítat lze samozřejmě i na obyčejnou zeď, nejlepších výsledků však dosáhnete při projekci na speciální hladký povrch s dobrou odrazivostí. Kromě různých typů pláten můžete sáhnout i po projekčním nátěru.
Dále počítejte s vyšší spotřebou elektrické energie. Průměrná spotřeba je u projektorů zhruba třikrát vyšší než v případě novějších větších plochých televizorů.
Levnou záležitostí pak není výměna projekční lampy. Udávaná životnost lamp se pohybuje v řádech několika tisíců hodin, negativně ji však mohou ovlivnit například otřesy při častém přenášení. Světelný tok lampy se navíc v průběhu času postupně snižuje. Výdrž lampy lze do jisté míry prodloužit používáním ekonomického režimu – obraz je v něm sice o něco méně jasný, ale v temném prostředí je pokles jasu leckdy zanedbatelný.
Zahřívání a hluk
Jistou nevýhodou projektorů může být vyšší hlučnost, v největší míře způsobená větráčkem chladícím promítací lampu. Při hlasitých scénách to nepředstavuje problém, ale v klidných a tichých pasážích může případný hluk rušit. Měřitelný akustický tlak i subjektivně vnímaná nepříjemnost hluku se u jednotlivých modelů značně liší. Tichosti chodu televizoru projektor v žádném případě nedosáhne.
Dalším neduhem je teplo generované světelným zdrojem. Nejenže povrch projektorů v některých případech dosahuje i více než 70 °C, teplo je navíc vyfukováno do okolí. Pokud přístroj umístíte na stolek u gauče, okolo sedící diváci se mohou pěkně zapotit.
Přenositelnost
Výhodou řady projektorů jsou relativně malé rozměry a nízká hmotnost. Můžete je tedy snadno vzít na pracovní setkání, k přátelům nebo zorganizovat soukromou venkovní projekci. Na trhu jsou k dostání i přímo k tomu určené malé přenosné projektory.
Na druhou stranu, pokud plánujete projektor umístit napevno, budete muset vše pečlivě promyslet – vzít v úvahu pozici projektoru, velikost požadovaného obrazu či potřebnou vzdálenost od promítací plochy. Mnoho projektorů má sice zoom a funkci posunu objektivu, ale jejich rozsah často není tak velký, aby vás před přesnějším plánováním zachránil. Jako pomůcku můžete použít některou z online kalkulaček projekční vzdálenosti, do kterých stačí zadat model projektoru a požadovanou úhlopříčku.
Resumé
Každý typ přístroje má své klady i zápory. Zda je pro vás lepší televize, nebo projektor, rozhodnou hlavně osobní preference. Záleží na řadě faktorů – nakolik považujete za důležitou velikost obrazu, použitelnost ve světlém prostředí, spotřebu elektrické energie či kolik máte k dispozici prostoru. Naše doporučení zní: televizor si nechte pro běžné každodenní sledování televizní produkce a použití za světla, projektor pak vyhraďte pro významné sportovní přenosy, filmy, výpravné seriály nebo videohry.
