Šest mýtů o opalování

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Sluneční paprsky jsou pro náš život nezbytné, ale v přehnané míře mohou být nebezpečné. Proto k létu zodpovědného spotřebitele patří vedle slunce, vody a dalších radovánek také opalovací přípravky, které pro vás pravidelně testujeme. Protože naším posláním je hájit zájmy spotřebitelů, shrnujeme několik nejčastějších omylů a mýtů, jež se v souvislosti s opalováním tradují v "ústní lidové slovesnosti".  K jejich vymýcení nepomáhá přístup některých výrobců kosmetiky, kteří se logicky zaměřují hlavně na zisk z prodeje svých výrobků a s informováním spotřebitele si lámou hlavu jen do míry nejnutnějšího legislativou požadovaného minima.

Jaký fototyp má vaše kůže?

Podle množství kožních pigmentů se lidská kůže tradičně rozděluje na šest fototypů. Podle toho, jak světlá je vaše pokožka a jak reaguje na slunce lze určit, jak dlouho můžete zůstat na slunci a jakou míru ochrany by měl poskytovat váš ochranný sluneční přípravek. Dříve se tato doba určovala násobením ochranného faktoru a maximální doby pobytu na slunci. To je nepraktické a dnes se namísto číselných ochranných faktorů používají stupně ochrany od nízké po velmi vysokou, vzhledem k tomu, že číselné vyjádření faktoru je poněkud zavádějící a obtížně aplikovatelné v praxi.

Lidsky řečeno, mezi ochranným faktorem 30 a 50 je minimální rozdíl v míře ochrany, proto patří oba do kategorie vysoká ochrana a nad 50 se míra ochrany již výrazně nezvyšuje – proto je velmi vysoká ochrana faktor 50+.

Je výhodné použít zdravý rozum. Čím světlejší pokožka, tím kratší doba pobytu na slunci a tím vyšší míru ochrany potřebujete. Totéž platí pro opalování po zimě, tzn. začínat kratší expozicí a s vysokou ochranou. Pro děti by se měl vždy používat prostředek s vysokou či velmi vysokou ochranou, pro kojence a batolata je nezbytné oblečení a pokrývka hlavy. Vyhýbat se intenzivnímu polednímu slunci je další ze „zlatých“ pravidel.

Připravili jsme pro vás tzv. Fitzpatrickův test a přehled šesti fototypů, který si můžete stáhnout níže pod článkem.

Zdroj: Fitzpatrick, T.B. (1988) The validity and practicality of sun reactive skin types I through VI. Arch Dermatol 124; 869–871.

Když se nespálím, je vše v pořádku

Na poškození pokožky následkem vystavení slunečním paprskům se podle vědeckých poznatků podílejí především dvě části ultrafialového spektra slunečního záření. Známé a zjevné jsou účinky záření UVB. To způsobuje především samotné opálení, tedy zhnědnutí kůže a v případě „předávkování“ i její zarudnutí a viditelné spálení. V závislosti na typu pokožky je každý jedinec jinak citlivý na slunce. Opalovací přípravky pak v zásadě fungují tak, že filtrují ultrafialové záření, a tím omezují reakci pokožky na sluneční paprsky. Jinými slovy hnědnete pomaleji a méně intenzivně.

Druhou částí spektra, o níž se ví, že poškozuje pokožku, je záření UVA. Nebezpečí spočívá v tom, že jeho důsledky nejsou v krátkém časovém horizontu viditelné, jsou ovšem neméně výrazné. Počítá se mezi ně především stárnutí pokožky, tvorba vrásek a oxidativní stres. Působení UVA lze jednoduše shrnout do poučky „to, že se nespálíte, neznamená, že vám opalování neubližuje“. Obě složky slunečního záření se pak podílejí na zvýšení rizika vzniku rakovinného bujení kůže. Riziko vzniku zhoubného nádoru – melanomu narůstá s počtem spálení kůže sluncem v dětském věku, dále s počtem pigmentových mateřských znamének a se slabou tvorbou pigmentu.

Používání opalovacích přípravků by mělo být samozřejmé při jakémkoliv pobytu na slunci bez ohledu na oblečení, neboť ultrafialové záření proniká i textilními materiály. Odhaleným částem těla je třeba věnovat zvýšenou ochranu. Ochranná kosmetika se používá nejenom v letním, ale i v zimním období při pobytu na horách, kde může sluneční záření dosahovat vysoké intenzity. Opalovací přípravky nicméně nemohou poskytovat stoprocentní ochranu před ultrafialovým zářením a jejich používání nemůže zcela zabránit vzniku melanomu kůže.

 

Voděodolný odolá vodě

Spolu s přesvědčením, že spálení je jediným a spolehlivým ukazatelem poškození pokožky slunečními paprsky, je účinnost voděodolnosti jedním z největších omylů o opalovacích přípravcích kolujících mezi spotřebiteli, často bohužel přiživovaných samotnými výrobci. Možná je to nevhodným názvem této vlastnosti. Prostě a jednoduše, voděodolnost nám říká, že opalovací přípravek vás bude chránit i při koupání. Sluneční paprsky působí ve vodě stejně intenzivně jako na vzduchu a ochranná vrstva je vystavovaná působení vody a rychle se smývá. Míra ochrany pochopitelně při delším pobytu ve vodě klesá. Po každém koupání, bez ohledu na to, zda se otřete nebo jen necháte oschnout, je třeba ochrannou vrstvu obnovit. Vodě žádný přípravek bez výrazné ztráty účinnosti neodolá. Tento fakt někteří výrobci taktně zamlčují a spotřebitelé žijí s falešnou představou, že voděodolný přípravek je takový, který stačí namazat jednou bez ohledu na to, zda a jak často se koupou.

 

Padesát je dvakrát dvacet pět

Dalším velkým mýtem o opalovacích prostředcích je domněnka, že použití přípravku s vysokým ochranným faktorem prodlužuje bezpečnou dobu pobytu na slunci. Žádný opalovací prostředek nedokáže zajistit úplnou ochranu před slunečními paprsky. Samozřejmě platí, že míra ochrany by měla být tím vyšší, čím světlejší je vaše pokožka a čím intenzivnějšímu slunci se budete vystavovat. Rozhodně ale neplatí, že když se namažete „padesátkou“, můžete zůstat na slunci dvakrát déle, než když použijete „pětadvacítku“. Účinnost slunečních filtrů totiž není lineární.

 

Stačí maličko

Na většině obalů opalovacích přípravků najdete pouze obecné informace o tom, že se mají na pokožku nanášet v "dostatečném množství". Kolik to ale je? Mnohým spotřebitelům není aplikace vrstvy přípravku na kůži příjemná, proto se raději namažou menším množstvím. Abyste však získali míru ochrany deklarovanou na opalovacím přípravku, je třeba na tělo průměrné dospělé osoby použít 6 čajových lžiček neboli 36 gramů přípravku. Použijete-li jen polovinu doporučeného množství, sníží se úroveň ochrany o dvě třetiny.

 

Drahé přípravky jsou lepší

Je věcí svobodné vůle každého spotřebitele, jaký opalovací prostředek zakoupí. Svou roli zde určitě hrají zvyk, důvěra v určité konkrétní značky či "hmatatelné" kosmetické vlastnosti přípravku. Zodpovědný přístup však velí hledět hlavně na ochranu a bezpečnost. Naše nezávislé testy opakovaně ukazují, že drahé výrobky prodávané obvykle v lékárnách nejsou  z hlediska kvality a ochrany obvykle vždy sázkou na jistotu.

 

Když přípravek umí ochránit, na složení nezáleží

Všechny kosmetické výrobky procházejí před uvedením na trh přísnou kontrolou, a proto není pravděpodobné, že by se v oficiálně prodávaných opalovacích přípravcích mohly vyskytnout zakázané látky, které přímo ohrožují zdraví či život spotřebitele. Mezi povolenými látkami (ať už v kosmetice, či v potravinách) je však množství takových, jejichž rizikovost pro zdraví či životní prostředí není zatím dostatečně prozkoumána a jejich možné negativní dopady jsou předmětem probíhajících vědeckých výzkumů. Jako organizace hájící spotřebitele jsme toho názoru, že obezřetný spotřebitel se takovým látkám rád vyhne, a proto na ně upozorňujeme i v souvislosti s opalovacími přípravky.

Mezi potenciálně rizikové látky patří sloučeniny poškozující hormonální systém, takzvané endokrinní disruptory. Množství těchto látek, u nichž je riziko narušení hormonálního systému dostatečně prokázané, patří mezi konzervanty nebo sluneční filtry – látky bohatě obsažené právě v opalovacích přípravcích. Ty se navíc používají v relativně velkém množství a opakovaně. Mezi látky podezřelé z narušování hormonálního systému endokrinní patří například parabeny s dlouhým řetězcem (propyl- či butylparaben) či sluneční filtr ethylhexyl methoxycinnamát (OMC), za jehož přítomnost ve složení jsme v posledním testu opalovacích přípravků pro děti snižovali hodnocení, což vzbudilo nevolilo některých výrobců, kteří, stejně jako kontrolní orgány, argumentují tím, že použití této látky je povolené.

Přístup dTestu vychází z výsledků celoevropské studie a testu kosmetiky, na níž se podílely spotřebitelské organizace z Francie, Dánska, Švýcarska a Velké Británie ve spolupráci s Evropskou spotřebitelskou organizací BEUC, jejíž je dTest také členem. Závěry tohoto testu, ze kterého jsme čerpali při zpracování článku Chemické látky v kosmetice aneb koktejlový efekt, vedly organizace ze zmíněných zemí k zahájení kampaně za omezení používání látek podezřelých z vlivu na hormonální systém, a to především v kosmetice určené dětem.


Přihlásit