Poradna: Nevyzvednutá oprava a další případy

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Co se může stát, když si ve stanovené lhůtě nevyzvednete věc z opravy? Má pravdu prodávající, který tvrdí, že s reklamací neuznanou výrobcem nic nenadělá? A co rozhodně (ne)udělat, když zjistíte, že nemáte dost peněz na zaplacení již objednané a provedené služby? 

Spotřebitelská poradna dTestu

Do nepříjemné situace se může dostat každý, proto vám přinášíme informace, jak se co nejefektivněji domoci svých práv s naší pomocí:

1) Uložte si do telefonu číslo poradenské linky dTestu 299 149 009. Každý všední den od 9 do 17 hodin jsou vám k dispozici naši poradci. Předplatitelé dTestu mohou využít přednostních služeb na čísle 272 272 273.

2) Setkáte-li se při nákupu, reklamaci či v jiné situaci s problémem, se kterým si nevíte rady, a je všední den mezi 9. a 17. hodinou, volejte hned.

3) Potřebujete-li vyřešit složitější problém, mějte po ruce všechny písemnosti (např. účtenku, smlouvu, záruční list), připravte si stručné shrnutí problému, aby se náš poradce mohl v dané věci rychle zorientovat a poradit vám, jak postupovat.

V září loňského roku jsem si dala ke klenotníkovi zlatý prsten na zvětšení a vyčištění. Na vystaveném potvrzení je odhadovaná cena opravy 450 korun a den jejího ukončení, dále moje jméno a identifikační údaje klenotnictví na razítku. Nedostala jsem se k vyzvednutí bohužel dříve než letos v dubnu. Oznámili mi, že můj prsten už nemají. Byla jsem v šoku. Je to vůbec možné?

Romana D.

Ano, je to možné. Dáním šperku do opravy jste uzavřela smlouvu o dílo s určením data ukončení opravy. Poté bylo vaší povinností si prsten do jednoho měsíce vyzvednout. Po půl roce je možné nevyzvednutou věc z opravy prodat a z utržené částky pokrýt náklady opravy a realizovaného prodeje. Provozovatel klenotnictví vás měl o zamýšleném prodeji vyrozumět, ale to by mu musela být známa vaše adresa či telefonní číslo. Pokud došlo k prodeji prstenu, máte v tuto chvíli právo na výtěžek z něho zkrácený o náklady provedené opravy a samotného prodeje. Jinak máte právo požadovat jeho vydání, a jestliže ho ztratili či jinak zužitkovali, tak nahrazení škody odpovídající jeho hodnotě.

 

Reklamovala jsem boty kvůli proděravění podrážky. Poslali to výrobci na posouzení. Když jsem se po měsíci v prodejně stavila, tak mi prodavačka jeho vyjádření sešívačkou připojila k reklamačnímu protokolu. Výrobce reklamaci neuznal a přivolaná majitelka prodejny tvrdila, že se jí to také nelíbí, ale ona s tím nic nezmůže. Má pravdu?

Helena S.

Nemá. Ze zákona odpovídá za vady spotřebního zboží prodávající, tedy ani jeho dodavatel a ani výrobce daného zboží. Při reklamačním řízení záleží pouze na rozhodnutí prodávajícího, jestli reklamaci uzná nebo zamítne. Pokud se opře o vyjádření kohokoliv jiného, který oprávněnost reklamace neuzná, jde o jeho svobodné rozhodnutí a přejímá ho za své. Pokud skutečně majitelka obchodu nesouhlasí se závěry výrobce, může navzdory jeho vyjádření reklamaci vyhovět, přestože nebude mít obdobný nárok z vad vůči svému dodavateli či výrobci.

 

Před půl rokem jsem si nechal vyrobit na zakázku plastová okna za 80 000 Kč. Zálohu ve výši 50 % jsem zaplatil při objednávce. Zbylá část ceny byla splatná do 15 dnů po jejich montáži. Po tomto termínu jsem společnosti, která mi okna dodala, napsal, že moje finanční situace mi neumožňuje doplatit vše najednou, a přislíbil jsem, že to budu postupně splácet. I když mi na dopis nereagovala, zasílal jsem měsíčně splátky podle toho, jak mi to vyšlo. O pár měsíců později mi přišla předžalobní výzva na zaplacení 40 000 Kč. Nerozumím tomu, vždyť svůj dluh splácím?

Václav N.

To sice ano, ale s hrazením dluhu formou splátek musí věřitel, v tomto případě společnost, od které máte okna, souhlasit. Možnost dluh rozložit do splátek musí být výsledkem dohody. Skutečnost, že od vašeho věřitele nepřišla žádná reakce na váš dopis a několik měsíců byl klid, neznamená, že na splácení přistoupil. V právu neplatí zásada, že ten, kdo mlčí, souhlasí, ale spíše naopak.

 

Musela jsem natankovat benzín na jiné čerpací stanici než obvykle. Když jsem vytahovala platební kartu, upozornil mě pracovník za pokladnou, že při platbě kartou účtují poplatek ve výši 1,3 % z placené částky. Nelíbilo se mi to, a proto jsem raději zaplatila hotově. Zajímalo by mě, jestli tím poplatkem neporušují zákon?

Sandra M.

O porušení zákona se nejedná, jestliže onen účtovaný poplatek nepřevyšuje skutečné náklady spojené s tímto způsobem platby. Už dříve Nejvyšší správní soud ČR vyslovil názor, že platba kartou není srovnatelnou formou k placení zákonným platidlem, jímž jsou jen bankovky a mince uvedené do oběhu Českou národní bankou. A tedy účtování poplatku, který má pokrýt zvýšené náklady podnikatele na uvedený způsob bezhotovostní platby, není diskriminační. Zákon nově koriguje výši poplatku, jež by měla odrážet skutečně vynaložené náklady podnikatelů.

Přihlásit