Velikonoční téma: Co je dobré vědět o vejcích

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Velikonoce bez vajec jsou jako Vánoce bez stromečku. Někteří spotřebitelé mají vejce od vlastních slepic nebo alespoň možnost zakoupit vejce z domácích chovů třeba od souseda. Mnozí jsou však odkázáni na vejce z obchodu. Co je dobré o vejcích vědět, než se vypravíte na předvelikonoční nákup?

V maloobchodní síti se smějí prodávat pouze čerstvá vejce jakostní třídy A; třída B je určena pro průmyslové zpracování. Prodávaná vejce se liší hmotností, způsobem chovu a výživovou hodnotou krmiva. Tyto informace najdete na obalu. Přímo na skořápce je pak uveden kód, z něhož zjistíte zemi původu vajec a identifikační číslo drůbežárny


Luštím, luštíš, luštíme

Vejce jsou zařazena do čtyř hmotnostních skupin, která se označují písmeny S až XL, tedy jako je tomu například u oblečení. Hmotnostní skupina XL (velmi velká) jsou vejce o hmotnosti 73 gramy a více; L (velká) o hmotnosti 63 g až 73 g. M (střední) - 53 g až 63 g a S (malá) pro vejce pod 53 gramy.

Kód na skořápce je něco jako rodné číslo nosnic, od nichž konkrétní vejce pochází. První číslice – může to být nula až tři -  označuje způsob chovu nosnic. Nula je vyhrazena biovejcím z ekologického zemědělství, jednička znamená vejce nosnic ve volném výběhu a dvojka je pro vejce od nosnic v halách na podestýlce. Trojku mají vejce od nosnic v klecovém chovu v halách. Více o životních podmínkách nosnic v jednotlivých typech chovů viz box na konci tohoto článku. Poté následuje země původu vajec, Česko má zkratku CZ, Německo DE, Polsko Pl apod. Kód uzavírá identifikační číslo chovatele, jinak řečeno drůbežárny. Pro vejce vyprodukovaná v Česku existuje na internetu užitečný nástroj, díky kterému z kódu na skořápce zjistíte, od kterého konkrétního producenta vejce pochází. Najdete ho zde.

 

Jódová, selenová, třízrnná

Je-li na obalu uvedeno, že vejce jsou obohacená, znamená to, že pro výkrm nosnic bylo použito speciální krmivo, které zvyšuje výživovou hodnotu vajec oproti běžným. Například jódová vejce znamenají, že byl do krmiva přidán zdroj jódu, selenová byla obohacena minerálem s obsahem selenu, třízrnná jsou vejce od nosnic, krmených kromě pšenice také kukuřicí a ječmenem. Označení omega vejce znamená, že vaječné žloutky obsahují o třicet procent více zdravotně prospěšných omega-3 mastných kyselin.

Minimální trvanlivost prodávaných vajec je 28 dní, týden před jejím vypršením však musí být stažena z prodeje, aby měl spotřebitel dost času je doma spotřebovat. Před prodejem spotřebiteli se vejce nesmí mýt ani čistit, aby se nepoškodila skořápka. Silně znečištěná vejce svědčí o málo důkladném třídění. Skořápka musí být neporušená a čistá, bez zbytků trusu, peří, vaječného obsahu, vajíček hmyzu a plísní - tyto vady představují zvýšené mikrobiální riziko. Jestliže nečistoty přesáhnou osminu povrchu, nesmějí se vejce prodávat jako jakostní třída A. To znamená, že taková vejce by se ani neměla dostat na pulty prodejen, protože jakostní třída B je určena pouze pro průmyslové zpracování.

 

Co v obchodě nezjistíte

Schopnost dešifrovat informace na obalu a skořápce a vlastní průzkum skořápky jsou vše, nač se můžete v obchodě spolehnout. Až doma po rozklepnutí vajíčka můžete zjistit, že jeho kvalita je zhoršena krvavými skvrnami ve žloutku či masovými skvrnami v bílku, což jsou projevy zhoršeného zdravotního stavu nosnic. Vejce s těmito vadami také představují zvýšené mikrobiální riziko a rovněž by se neměla prodávat jako vejce jakostní třídy A.

Po rozklepnutí vejce můžete také sami odhadnout, zda je čerstvé. Rozklepnete-li čerstvé vejce na rovnou podložku, bílek se neroztéká a žloutek je hodně vypouklý. Některá námi testovaná vejce z českých obchodů vloni v čerstvosti pokulhávala.

Pokud považujete za známku kvalitního vejce sytě žlutý žloutek, pak vězte, že tohoto efektu lze dosáhnout i přidáním barviva do krmiva nosnic. Analýzou absorbčního spektra bylo v našem loňském testu ve žloutcích vajec šesti značek zjištěno barvivo kanthaxanthin, což je éčko (přídatná látka s označením E 161g). V Evropské unii je její užití v potravinách omezeno na jediný výrobek, tradiční štrasburské párečky, a povolena je do přípravků pro zvláštní výživu. Zdaleka ne tak přísně se na její využívání pohlíží ve výživě zvířat. Její přídavek v krmivech propůjčuje oranžovější barvu lososímu masu, zlatavý odstín kuřecí kůži a již zmíněným slepičím žloutkům.

Množství kanthaxanthinu v krmivech nesmí překročit Unií stanovené limity, konkrétně pro nosnice je to 8 miligramů na kilogram krmiva. V biochovech není kanthaxanthin povolen a dobrou zprávou je, že jsme ho v testovaných biovejcích nenašli. Stejně tak se bez něj obešla i některá vejce, která nebyla označena jako „bio“.

 

Šifra mistra drůbežáře

Zajímáte se o to, v jakých podmínkách žijí slepice, které snesly vejce pro vaši omeletu k snídani? Způsob chovu nosnic je označen číslicí 0 až 3, která je uvedena na prvním místě v identifikačním kódu na vaječné skořápce. Prostudovali jsme unijní i české předpisy, abychom zjistili, jak číslice dešifrovat. Pro každý ze způsobu chovu je stanoveno, kolik plochy mají nosnice k dispozici i to, zda se během dne mohou proběhnout na čerstvém vzduchu, nebo žijí trvale pod střechou. Čím je číslice v kódu vyšší, tím méně komfortu slepice mají.

Číslice 0 je přidělena biovejcím. Pod střechou drůbežárny lze chovat maximálně šest nosnic na metr čtvereční plochy, délka hřadu pro každou z nich má činit alespoň 18 centimetrů. Nosnice musí mít snadný přístup do venkovního výběhu, kde má mít každá z nich k dispozici čtyři čtvereční metry plochy. Devadesát procent krmiva musí pocházet z ekologického zemědělství. Léčit lze pouze homeopatickými přípravky.

Číslice 1 je vyhrazena vejcím od nosnic ve volném výběhu. Ty musejí mít během dne neomezený přístup do venkovního výběhového prostoru, kde na každou z nich musí připadat nejméně čtyři čtvereční metry. Venkovní výběh musí být převážně pokryt vegetací, která nesmí sloužit jiným účelům s výjimkou sadu, zalesněné plochy nebo pastviny, pokud to schválí příslušné orgány.

Číslice 2 označuje, že vejce pocházejí od nosnic, které žijí v halách volně na podestýlce tvořené slámou, hoblinami nebo pískem. Na metr čtvereční připadá nejvýš devět nosnic.

Číslice 3 přísluší vejcím od nosnic z halového chovu v drátěných klecích. Unijní předpisy nařizují, že od 1. 1. 2012 musí mít každá nosnice k dispozici 750 centimetrů čtverečních využitelné plochy, zatímco před tímto datem stačilo 550 cm2. Pro ilustraci: list běžného kancelářského papíru formátu A4 má plochu 623,7 cm2. Nové, takzvaně obohacené klece, jsou o dvacet centimetrů vyšší, než byly původní, nyní zakázané. Nově mají nosnice k dispozici popeliště, hnízdo pro snášení vajec a hřad s patnácti centimetry pro každou z nich.

Zdroj: Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 o obchodních normách pro vejce; Nařízení 889/2008 Komise (ES) o ekologické produkci; Vyhláška 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu zvířat

Přihlásit