Pojištění v novém občanském zákoníku

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 7.3.2014   

Nový občanský zákoník nepřináší do pojišťovacích smluv žádnou zásadní revoluci. Smlouvy, jejich podmínky a především pojmy, které používají, jsou docela složité a není na škodu připomenout si, kdo je kdo a na co má a nemá právo.

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník, který bude účinný od 1. ledna 2014, ovlivní mnoho oblastí našeho života, spotřebitelská práva nevyjímaje.
Abyste se snáze zorientovali v nové problematice, připravili jsme pro vás seriál článků, které vám pomohou poznat vaše práva a účinně je uplatňovat.

Vyberte si téma, které vás zajímá:

  1. NOZ - Nový občanský zákoník
  2. Co je a není věc?
  3. Informační povinnost
  4. Jak uzavřít smlouvu
  5. Záruka a její uplatnění
  6. Reklamace zboží
  7. Obchodní podmínky podle nového občanského zákoníku
  8. Nákup na internetu podle NOZ
  9. Sankce - těšte se na úroky z úroků a skryté smluvní pokuty
  10. Podomní prodej a předváděcí akce
  11. Smlouva o dílo
  12. Zájezd podle NOZ
  13. Kdo vloni koupil, neprohloupil
  14. Pojištění v novém občanském zákoníku

Pojištění je součástí každodenního života. Pojistnou smlouvou přenášíme nahodilá rizika našeho života na jiný subjekt – pojišťovnu. Zákoník ji řadí mezi smlouvy odvážné, ale k tomu, abychom ji uzavírali, rozhodně nemusíme být nějak zvlášť stateční. Pokud přemůžeme pojmy, zvolíme správná rizika a nezapomeneme prověřit výluky, můžeme pak být naopak víc v klidu.

Kdo je kdo?

Slovo pojišťovna byste v úpravě pojistné smlouvy v občanském zákoníku hledali marně. Úprava je obecná a používá pojmu pojistitel. Dle zákona o pojišťovnictví smí provozovat pojišťovací činnost jen registrovaná právnická osoba – pojišťovna. Pokud budete pojmy zaměňovat, nic se nestane.

Osoba, která smlouvu uzavírá, je pojistník. Ten zároveň platí pojistné a může svým jednáním smlouvu měnit nebo ukončit. Pojistník se může lišit od pojištěného – tím je ze zákona například ten, jehož život, zdraví či majetek pojistník pojistil. Ztratili jste se? Nemějte obavy, v praxi obě osoby často splývají. Pokud by vás teď napadlo, že pojistíte souseda chystajícího se k opravě střechy s vidinou, že když spadne, pojišťovna vám vyplatí tučnou životní pojistku, zpozorněte. S takovým pojištěním by musel souhlasit.

V dramatu jménem pojištění mohou vystupovat ještě další postavy – oprávněná osoba a obmyšlený. Ti sice nejsou pojištění, ale mají právo na příjem z plnění pojišťovny. Oprávněná osoba je ta, které vznikne škoda, obmyšlenému plní pojistitel v případě (pojištěné) smrti pojištěného.

Příklad: Pokud se rozhodnete uzavřít životní pojistku svého muže nebo své ženy, budete chtít, aby v případě smrti byly zajištěny především děti. Sjednáte-li smlouvu, jste pojistník, vaše žena nebo váš muž bude pojištěným a děti obmyšlenými.

Smlouva není jen papír

Pokud se smlouva uzavírá na dobu delší než jeden rok, měla by být písemná, tedy ideálně na papíře s podpisy obou stran. Nabídka pojišťovny se dá přijmout i jinak – stačí včas zaplatit a smlouva je platná. Při uzavírání máme povinnost sdělovat pravdivé údaje a naopak pojistitel nás musí upozornit, pokud se námi sdělené požadavky rozcházejí s nabízeným pojištěním.

Pojištění se dá sjednat i na dálku (přes telefon či internet), pro což platí zvláštní pravidla. Předně musí být spotřebitel poměrně podrobně informován jak o samotném pojistiteli, tak o službě samotné. Podobně jako v e-shopech lze od takovýchto smluv odstoupit do 14 dnů od uzavření, delší, a to 30denní lhůta platí pro životní pojištění a penzijní připojištění. I zde však existují výjimky. Zákon nám neumožní odstoupit od smluv o cestovním pojištění, pojištění zavazadel či podobných krátkodobých pojištění.

Podrobná pravidla pojištění, pojistnou událost či výluky (tedy situace, kdy pojišťovna nebude plnit) podrobně vymezují pojistné podmínky. Odkazuje-li na ně smlouva, musí nás s nimi pojistitel seznámit ještě před uzavřením smlouvy. Slovo pojistka má pak svůj zvláštní význam – je jím potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. I pojišťovna může jednostranně měnit podmínky, pokud se na tom s námi předem dohodne. Náš „souhlas“ bude většinou obsažený přímo v pojistných podmínkách. Pokud se změní výše pojistného, musíme to vědět alespoň dva měsíce předem.

Cena pojistky (pojistné) se vždy odvíjí od pojistného rizika – tedy od pravděpodobnosti, že dojde k pojistné události. Pokud se riziko podstatně mění, má to vliv i na smlouvu. Pojistné riziko nesmíme sami zvyšovat, a pokud se zvýší nezávisle na nás, musíme to pojistiteli oznámit. Ten má pak právo posoudit situaci a navrhnout novou výši pojistného, na což má jeden měsíc. Takový návrh nemusíme přijmout, ale pojistitel pak může smlouvu vypovědět. Vypovědět smlouvu může i v případě, že se riziko zvýší tak, že kdyby stejné riziko existovalo již při uzavírání smlouvy, neuzavřel by ji.

Vyšetřování

Neočekávané události jsou důvodem, proč se pojišťujeme. Nahodilé události, která je pojištěním krytá, se říká pojistná událost. Ta se však nemusí krýt s každou škodnou událostí, za kterou chce oprávněný zaplatit. Na otázku, zda pojistitel škodu zaplatí, musí odpovědět šetření. K tomu je třeba nejdříve pojistnou událost oznámit – stačí telefonem nebo mailem, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak – dále předložit příslušné doklady a hlavně postupovat tak, jak říká smlouva. Pokud máme pro stejnou událost více pojištění, musíme to rovněž oznámit.

Samotné šetření má pak být provedeno bez zbytečného odkladu a jeho výsledky se oznámí tomu, kdo uplatňuje právo na plnění. Pojistitel zaplatí tak, jak je domluveno ve smlouvě. Pokud v ní není splatnost uvedena, pak do patnácti dnů od skončení šetření. Jestliže by šetření mělo trvat déle než tři měsíce, musí to pojišťovna sdělit oznamovateli, který pak může požadovat alespoň přiměřenou zálohu, než se šetření uzavře.

Ani smrt nás nerozdělí

Pojištění zanikne uplynutím pojistné doby, ale nemusí tomu tak být vždy. Častou smluvní podmínkou je automatické prodlužování smluv na dobu určitou. Když taková podmínka ve smlouvě je, musíte alespoň šest týdnům před uplynutím pojistné doby oznámit, že o další pojištění nemáte zájem, jinak se prodlouží o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno. Smlouvy na dobu neurčitou mají stanovené pojistné období, většinou jeden rok. Vypovědět je lze ke konci tohoto období, ale výpověď musí dojít nejpozději šest týdnů předem. Takto snadná výpověď však není možná u životního pojištění.

Nový zákoník dává oběma stranám na začátku určitou dobu na rozmyšlenou i po uzavření smlouvy. S osmidenní výpovědní dobou lze smlouvu vypovědět do dvou měsíců od jejího uzavření. Pokud se nám nebude líbit, jak pojistitel vyřizuje pojistnou událost, můžeme smlouvu vypovědět do tří měsíců od jejího oznámení s měsíční výpovědní lhůtou.

Pojistná smlouva nemusí zaniknout smrtí pojistníka, automaticky do jeho pozice nastoupí pojištěný, pokud do třiceti dnů neoznámí, že na trvání smlouvy nemá zájem. Mlčení by zde znamenalo souhlas se změnou, pokud nesouhlasíme, musíme to dát pojišťovně vědět, a to do měsíce. 

Přihlásit