Soudy nebudou přiznávat náhradu odměny advokáta?

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 19.2.2014   

Potřebujete podat žalobu? A dokážete ji sepsat sami, bez pomoci profesionála? Možná budete muset. Takový dopad by měla novela občanského soudního řádu, jejíž návrh předložila Poslanecké sněmovně skupina 14 poslanců. Náklady zastupování v soudním sporu o částky do 10 000 korun si podle návrhu novely ponese každý sám. Opatření by se dotklo většiny spotřebitelských sporů.

Každý, kdo se dnes pustí do soudního sporu, platí soudní poplatek a odměnu svého právního zástupce. Na náhradu těchto nákladů má právo ten z účastníků, který ve sporu uspěje. „Nově se navrhuje, aby žádný z účastníků soudního sporu neměl právo na náhradu odměny zastupujícího advokáta, půjde-li o tzv. bagatelní spor, tj. spor o peněžité plnění do výše 10 000 korun. Soud by mohl v odůvodněných případech právo na náhradu nákladů přiznat, dá se však předpokládat, že by k tomu docházelo pouze výjimečně.

Máte spotřebitelský problém? Volejte na číslo 299 149 009. Naši poradci a poradkyně jsou připraveni vám pomoci každý všední den mezi 9. a 17. hodinou.

Nová úprava se dotkne většiny spotřebitelských sporů a odradí spotřebitele od snahy domoci se svých práv soudní cestou. Porušování zákona v jednoduchých sporech o malé částky pak podnikatelům snadno projde. Spotřebitel si bude moci vybrat ze dvou špatných řešení. Buď využije profesionální právní pomoc s rizikem, že soud mu nepřizná náhradu nákladů a ve výsledku zaplatí vyšší částku, než je ta, o kterou se soudí. Nebo si bude muset sepsat žalobu sám a při soudním jednání se obejít bez advokáta. Složité právní termíny i fakt, že v případě bagatelních sporů není přípustné odvolání, běžného spotřebitele od soudního sporu spolehlivě odradí.

Novela má znemožnit inkasování náhrad nákladů právního zastoupení, které dnes soudy automaticky přiznávají bez ohledu na to, zda mají opodstatnění. Náhrady často výrazně převyšují žalovanou částku, např. v případě peněžitých pohledávek jako jsou pokuty za jízdu na černo či poplatky za pobyt v nemocnici. Z rozdílu skutečných a přisouzených nákladů profitují zejména společnosti obchodující s vymáháním pohledávek a externí právní zástupci.

Zamezit zneužívání náhrad nákladů soudního řízení však soudům umožňuje i stávající právní úprava. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně upozorňuje obecné soudy, že by měly zvažovat, zda jsou náklady soudního řízení přiměřené a účelně vynaložené. Pokud soudy již nyní mohou posuzovat opodstatněnost uplatněných nákladů, ale tuto možnost nevyužívají, existuje pochybnost, zda budou individuálně zohledňovat náklady uplatněné účastníky řízení. Novelizaci tedy nepovažujeme za prospěšnou.

Účinný nástroj ochrany před zbytečnými náklady soudního řízení již přinesla dřívější novela, která od 1. ledna 2013 uzákonila tzv. předžalobní výzvu. Pokud se věřitel před podáním žaloby nepřihlásí o svoji pohledávku a nedá tak dlužníkovi, který mnohdy o dluhu ani neví, prostor dobrovolně zaplatit, soud mu náhradu nákladů nepřizná. Předžalobní výzva tak pomáhá předcházet narůstání dluhu o úroky a další sankce. Předkládaná novela pozitivní efekt této výzvy ohrozí. Kdo by platil za vyhotovení předžalobní výzvy, když ví, že mu soud náhradu nákladů nepřizná?


Přihlásit