Smlouva o dílo - opravy, úpravy a další podle NOZ

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Nový občanský zákoník už nezná zákonnou záruku na dílo, tedy ani na opravy a úpravy věci. Kdo bude takovou záruku chtít, musí si ji se zhotovitelem předem domluvit. Pokud případné vady díla nevytknete při převzetí, nemusíte později uspět.

Smlouva o dílo versus zhotovení věci

Nový občanský zákoník definuje dílo tak trochu šalamounsky. Říká, že dílem je závazek zhotovitele provést něco na vlastní náklad a nebezpečí, ale je jím i zhotovení věci, pokud takové zhotovení nespadá pod režim kupní smlouvy. Smlouva o dílo má spočívat hlavně ve vykonané práci. Pokud dodáme zhotoviteli převážnou část materiálu, bude se jednat o dílo, pokud však bude zhotovitel věc vyrábět z materiálu, který nemá od objednatele, bude se většinou jednat o kupní smlouvu se všemi jejími výhodami, zejména širokou odpovědností za vady, ale k tomu se ještě dostaneme.
Dílem však bude bezpochyby vždy oprava, úprava nebo údržba věci. Pokud bude výsledkem práce zhotovení stavby, vždy půjde o smlouvu o dílo, stejně jako v případě oprav nebo úprav stavby.

 

Odpovědnost za vady

Zákoník říká, že dílo je provedeno, tedy hotovo, pokud je dokončeno a předáno. Dokončeno je tehdy, pokud zhotovitel objednateli předvede, že dílo funguje a je připraveno soužit ke svému účelu. Objednatel musí dokončené dílo převzít, ale může mít výhrady k případným vadám. Pokud své výhrady neprojeví při převzetí díla, pak mu zhotovitel později nemusí uznat reklamaci a nepomůže mu ani soud.

Pokud má zhotovitel koupit nějakou věc a tu do díla zapracovat (například namontovat náhradní součástku), má v takovém případě postavení prodávajícího a opět platí to, co pro kupní smlouvu. Součástku nebo věc k provedení díla může zhotoviteli dodat i objednatel, stejně tak může dávat zhotoviteli příkazy, jak má být dílo provedeno. Zhotovitel by měl jako profesionál posoudit, zda jsou dodané věci nebo příkazy k provedení díla vhodné. Na případnou nevhodnost musí objednatele bez zbytečného odkladu upozornit. Když to neudělá, ručí za vady, které použitím nevhodné součástky či materiálu, nebo následováním nevhodného příkazu vzniknou. Pokud objednatel na použití nevhodné věci nebo příkazu stále trvá, pak následně nemůže uplatnit práva z vad, které tímto vzniknou a s takovou reklamací opět neuspěje.

Příklad: Majitel chce omítnout před zimou dům, ale práce si objedná pozdě. Přes upozornění zedníka, že může v noci omítka kvůli mrazu popraskat, trvá na tom, aby se v pracích pokračovalo. V případě, že se tak opravdu stane a omítka popraská, zedník za vady neodpovídá. Kdyby ale majitele předem na takové riziko neupozornil, za vadu by odpovídal.

Dílo má vadu, pokud neodpovídá smlouvě, tedy dohodě mezi zhotovitelem a objednatelem. Smlouva nemusí být písemná, je však rozhodně lepší ji sepsat kvůli možným sporům o tom, co vlastně bylo dohodnuto. Zhotovitel odpovídá jen za vady, které jsou na díle v době převzetí objednatelem, dřívější zákonná šestiměsíční záruka už v novém zákoníku není, stejně jako tříměsíční záruka na opravu či úpravu věci. Pokud budeme záruku za jakost chtít, musíme si ji předem domluvit a zahrnout do smluvních podmínek.

Nový zákoník nevyjmenovává jednotlivá práva z vad, pouze odkazuje na ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se mají použít obdobně (to ovšem neznamená stejně). Na nepodstatná porušení smlouvy lze uplatnit nárok na opravu či slevu. Bude-li vada díla podstatným porušením smlouvy, nabízí se celá plejáda možných řešení od provedení náhradního díla, opravy či poskytnutí slevy, až po odstoupení od smlouvy. 

Pozor: Vady díla musíme uplatnit bez zbytečného odkladu poté, co je zjistíme, nejpozději pak do dvou let od převzetí díla, v případě staveb nejpozději do pěti let od předání. Jinak zhotovitel vadu nemusí uznat.

 

Rozpočet nerozpočet

Cena je důležitým aspektem smlouvy a smlouva o dílo je vždy úplatná, i když se na konkrétní ceně nedohodneme předem. Zaplatit je třeba, když je dílo hotové. Pokud se plní po částech, tak právo na zaplacení vzniká při provedení každé odpovídající části díla. Pokud jde o dílo značně nákladné, může zhotovitel požadovat část odměny již v průběhu jeho provádění, ale obvyklejší bude záloha předem, ze které se bude financovat průběh prací a nakonec se vyúčtuje.

Když se předem neví, kolik bude dílo stát, může se jeho cena určit odhadem. Vhodné je to v případě, kdy se například neví, co je rozbité, ale opravář tuší, co by to mohlo být a odhadne, kolik s tím pravděpodobně bude práce. Pokud se ukáže, že odhadovaná cena bude podstatně překročena, je třeba zvýšení ceny bez zbytečného odkladu oznámit objednateli, zvýšení odůvodnit a sdělit novou cenu. Zákazník může novou cenu odmítnout a odstoupit od smlouvy, přičemž v takovém případě zaplatí jen část ceny, pokud již zhotovitel udělal něco, z čeho má zákazník prospěch, tedy např. částečně opravu již provedl. Když zhotovitel oznámí zvýšení ceny pozdě, nebo když požaduje takto zvýšenou cenu až při předání díla, nemá právo na zaplacení rozdílu, který vznikl oproti původnímu odhadu. Také objednatel musí jednat rychle - pokud od smlouvy neodstoupí bez zbytečného odkladu po oznámení vyšší ceny, tak platí, že se zvýšenou cenou souhlasil. Co bude podstatným překročením odhadnuté ceny, je záležitostí konkrétního případu a nelze určit předem přesnou hranici.

Příklad: Odhad ceny za seřízení kola byl 150 Kč, opravář si ale nakonec řekl o 200 Kč. Ačkoliv se cena zvýšila o třetinu, zřejmě by se o podstatné zvýšení ceny nejednalo. Naopak pokud si necháme uklidit stavební pozemek za odhadovanou cenu 50.000 Kč a úklidová společnost si řekne o 60.000 Kč, aniž by o zvýšení dala předem vědět, protože musela kontejner vyvézt dvakrát, bude se jednat o podstatné zvýšení ceny.

U složitějších děl, zejména staveb či podobných úprav, je obvyklé domluvit se na rozpočtu. Pokud je rozpočet dohodnut předem, nelze zvyšovat cenu, i když si práce vyžádají zvýšené úsilí. Pouze v případě, že nastane mimořádná a zcela nepředvídatelná okolnost (začne mrznout v červenci), která podstatně ztěžuje dokončení, může se zhotovitel domáhat spravedlivého zvýšení ceny.

Zákoník ale umožňuje přísný rozpočet obejít a to tím, že k němu zhotovitel připojí výhradu neúplnosti nebo nezávaznosti. Pozor tedy na právní kličky, a zejména na obchodní podmínky dodavatele. Ač by v podmínkách neměla být žádná překvapivá ustanovení, buďte si jisti, že se v nich často bude skrývat větička podobná této: „Všechny zhotovitelem předložené rozpočty jsou neúplné/nezávazné.“ V takovém případě může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, a pokud s tím objednatel nesouhlasí, určí vyšší cenu soud, což jistě bude znamenat další náklady. Pro zvyšování ceny platí podobná pravidla jako pro cenu stanovenou odhadem, ovšem s tím rozdílem, že objednatel může odstoupit jen v případě, kdy zhotovitel chce nezávazný či neúplný rozpočet překročit o více než 10 % původní ceny.


Přihlásit