Jak vybrat AV receiver

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 29.1.2014   

Nízkou kvalitu zvuku televizoru můžete vylepšit soundbarem či sestavou domácího kina, nejlepších výsledků však dosáhnete s AV receiverem a kvalitními reproduktory. AV receiver slouží jako centrální přípojné místo pro všechny audio/video přístroje, a nahradí tak i domácí hi-fi systém. Na co se při výběru zaměřit?

AV receiver přijímá audio a video signál z CD, DVD či blu-ray přehrávačů, set-top boxů, videokamer i herních konzolí a v neposlední řadě také z mobilních telefonů - a posílá jej do televizoru a vámi zvolených reproduktorů. Rovněž na něm naladíte analogové a často také internetové rádio. Při výběru AV receiveru se zaměřte zejména na počet prostorových kanálů, počet a druh přípojných míst a přítomnost síťových a dalších funkcí. Rozdíly ve výkonu receiverů nejsou z hlediska běžného použití v domácnosti podstatně a kvalita zvuku zpravidla nepředstavuje problém.

Počet kanálů

Pětikanálové receivery podporují nejen klasické stereo, ale také prostorový zvuk systému 5.1. To znamená, že k nim lze připojit celkem pět regulérních reproduktorů (přední levý, střední a pravý, zadní levý a pravý) a reproduktor hlubokých tónů neboli subwoofer (reprezentovaný číslicí 1 za tečkou).

Sedmikanálové receivery dovolují připojit ještě další dva reproduktory pro nepatrně kvalitnější prostorový efekt (systém 7.1). Ovšem zatímco rozdíl mezi dvoukanálovým stereem a pětikanálovým prostorovým zvukem je markantní, další dva kanály už tak výrazný přínos nepředstavují. Nehledě na to, že filmů obsahujících zvukovou stopu ve formátu 7.1 není tolik jako těch s tradičním prostorovým zvukem 5.1 (což platí hlavně, ale nejen pro DVD). Výhodou sedmikanálových receiverů je tak spíše jejich obvykle lepší výbava.

Konektory

Čím více konektorů, tím více zařízení dokáže receiver obsloužit. Vybírejte takový model, který má nejen dostatek konektorů pro připojení všech vašich přístrojů, ale ideálně i nějaké navíc pro případ, že si v budoucnu pořídíte další.

Nejde jen o počet přípojných míst, důležitý je také jejich typ. Digitální audio vstupy využijete pro připojení zařízení s digitálním výstupem. Existují dva druhy: optický a elektrický (koaxiální), na což je dobré dávat při výběru pozor. Mnoho zejména starších přístrojů však lze připojit jedině pomocí analogových audio vstupů (například starší CD přehrávače, MP3 přehrávače atd.). Vlastníte-li gramofon, zbystřete – gramofon vyžaduje speciální analogový vstup a zdaleka ne každý receiver je jím vybaven.

Vzhledem k tomu, že většina současných audio/video zařízení používá rozhraní HDMI, lze počet HDMI vstupů považovat za asi nejdůležitější parametr. Pokud máte bohatě vybavenou domácnost, možná vám bude horko těžko stačit šest, zatímco jiní si vystačí se třemi. Každopádně doporučujeme počítat minimálně s jedním HDMI vstupem navíc. Praktické je, pokud se jeden z konektorů nachází na předním panelu receiveru, například pro připojení videokamery.

Pro připojení starších videorekordérů či videokamer jsou třeba analogové video vstupy, a to buď kompozitní (jediný žlutě označený kabel) nebo komponentní (červený, zelený a modrý kabel pro každou barevnou složku obrazu zvlášť, díky čemuž je obraz kvalitnější než u kompozitního videa).

HDMI ARC (Audio Return Channel): Pokud použijete HDMI výstup bez podpory ARC, bude receiver pouze posílat audio a video signál do televizoru. Chcete-li také posílat zvuk z televizoru zpět do receiveru, musíte v takovém případě použít samostatný audio kabel. HDMI s podporou ARC umožňuje posílat nejen signál do televizoru, ale také audio z televize zpět do receiveru bez nutnosti použití dalšího kabelu.

Průchozí HDMI: Receivery s funkcí HDMI stand-by pass-through posílají audio a video z připojených HDMI zařízení do televizoru, i když nejsou zapnuté.

Video konverze

Mnoho receiverů nabízí funkci převodu digitálního videa ve standardním rozlišení (například z DVD) do vysokého rozlišení (Full HD). Tuto funkci má nicméně i řada DVD či blu-ray přehrávačů a prakticky každý televizor. Zajímavější je tak možnost převodu analogového videa (například z VHS rekordéru nebo staré videokamery) do digitálního Full HD formátu. Pokud k receiveru připojíte starší video přístroj, do televizoru pak stačí vést jediný HDMI kabel, zatímco u modelů bez zmíněné funkce bude třeba k televizi natáhnout ještě analogový kabel. Analogové video po převodu do vyššího rozlišení může vypadat o trochu lépe než původní signál, celkově však od této funkce nečekejte zázraky. Ani sebelepší digitální algoritmus nenahradí chybějící obrazové informace méně kvalitního analogového zdroje. Jak ukázal náš test, kvalita konverze se navíc mezi jednotlivými modely liší.

Síťové rozhraní

Současné receivery jsou často vybaveny kabelovým či bezdrátovým síťovým rozhraním. Díky tomu lze přehrávat hudbu ze zařízení v domácí síti (standard DLNA), přijímat internetová rádia nebo aktualizovat firmware (vnitřní software receiveru). Další výhodou je například možnost ovládat receivery pomocí speciální aplikace v chytrém telefonu nebo tabletu a poslouchat hudbu z podporovaných streamovacích služeb (například Spotify). Ne každá mobilní aplikace je však přínosem, ačkoliv ty dobře zpracované mohou obsluhu usnadnit, zejména pokud jde o práci s pokročilejšími síťovými funkcemi.

Je na místě zvážit také přítomnost technologií bluetooth či Apple AirPlay, díky kterým můžete snadno bezdrátově pouštět hudbu z mobilních zařízení. Bluetooth funguje s téměř jakýmkoliv mobilem či tabletem, vede však k určitému snížení kvality zvuku. AirPlay funguje pouze se zařízeními Apple a jeho výhodou je bezztrátový přenos zvuku.

Zabudované rozhraní wi-fi je praktické, ale není až tak důležité - receiver lze stejně dobře připojit do domácí sítě a k internetu LAN kabelem.

Zvuk ve více místnostech

Pro někoho užitečná může být schopnost posílat zvuk (a někdy i video) z různých zdrojů do dvou místností. Jeden člen domácnosti tak může sledovat film v obývacím pokoji, zatímco druhý poslouchat hudbu z CD přehrávače v kuchyni. Ačkoliv to zní lákavě, tato funkce může mít řadu úskalí, například z hlediska obsluhy. Různé receivery rovněž mohou mít různá omezení, co se týče podporovaných zdrojů zvuku. Pokud o tuto možnost stojíte, pečlivě se seznamte s vlastnostmi a limity vámi zvoleného modelu.

Automatické kalibrace reproduktorů

Tuto funkci dnes nabízí většina receiverů a je velice praktická. Pomocí přibaleného mikrofonu umožňuje snadné automatické nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorů a úpravu ekvalizéru vzhledem k dispozicím místnosti. Často ovšem nefunguje dokonale, je tedy vhodné výsledky ručně „doladit“, zejména pokud jde o hlasitost subwooferu.

Kvalita zvuku

Jak ukázaly naše testy, rozdíly v kvalitě zvuku mezi jednotlivými modely jsou zanedbatelné. Odlišnosti v kvalitě zvuku jsme sice zaznamenali, ale vždy souvisely s automatickou kalibrací reproduktorů, kterou jsme provedli před poslechovými testy. Když jsme automatické nastavení vynechali a veškeré funkce upravující zvuk vypnuli, byly rozdíly v kvalitě reprodukce téměř nepostřehnutelné.

Výkon

Pokud chcete receiver pro ozvučení domácnosti, na výkon příliš hledět nemusíte. Pro obvyklé účely nabízejí receivery více než dostatečný výkon - přestože v našem testu jsme mezi jednotlivými modely odhalily velké rozdíly, zejména ve výkonu v prostorovém režimu. Každopádně počty wattů udávané výrobci mohou být zavádějící a vzhledem k neexistujícímu standardu pro uvádění výkonu vám srovnání různých modelů příliš přesnou představu neposkytne.


Přihlásit