Dozvíme se více o potravinách, které kupujeme?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 10.1.2014   

Unijní předpisy, které nabydou účinnosti v letošním roce, si kladou za cíl usnadnit spotřebiteli informovaný výběr potravin. V Česku se navíc chystá i novela zákona o potravinách, která by mohla mimo jiné rozestřít mlhy kolem původu a složení nebalených výrobků jako jsou například párky a salámy v pultovém prodeji. 

Kdy vstoupí změny v platnost? 

Předkladatelé, tedy Rusnokova vláda, navrhují účinnost novely zákona o potravinách od 1. července 2014, přičemž některá ustanovení by vstoupila v účinnost až od 13. prosince 2014. Tuto pozdější platnost by měla ustanovení, která vyplývají z unijního nařízení 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a budou v členských zemích EU zavedena ve stejnou dobu, tedy od poloviny letošního prosince.

Zatímco účinnost unijního nařízení už nic nezastaví, předložený návrh novely zákona o potravinách a z ní vyplývající další změny pro spotřebitele musí napřed schválit poslanci sněmovny, po nich Senát a nakonec je podepsat prezident ČR. V jakém stavu z tohoto procesu novela vyjde, nelze v současnosti předjímat.

S tímto problémem se určitě setkal skoro každý: V řeznictví u pultu vybíráte z párků vystavených pod sklem vitríny, ale víc než název zboží a jeho cenu u nebalených výrobků nezjistíte. Který z nich obsahuje nejvíc masa, to je zahaleno tajemstvím. Přitom právě to je pro mnohé klíčová informace o kvalitě nabízeného zboží.

Tohle by se mohlo změnit, a to nejen u párků, ale i u dalšího nebaleného zboží, jak vyplývá z návrhu novely zákona o potravinách, kterou v polovině prosince 2013 schválil Rusnokův kabinet a nyní ji dostali k projednání poslanci Sněmovny Parlamentu ČR. V § 8 zmíněného návrhu novely se uvádí, že v obchodech s potravinami bude povinné „v těsné blízkosti“ nebaleného zboží umístit „čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech.“

Čitelně podle EU

Další chystané změny se dotknou spotřebitelů v celé Evropské unii. K nevelké radosti mnohých výrobců potravin v průběhu roku 2014 vstoupí v platnost unijní nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které reaguje na to, že obaly potravin jsou dnes pokryty celými romány, ba pohádkami a spotřebitelsky závažné informace se na nich ztrácejí v záplavě jiného textu, nebo tu ani nejsou.

Nařízení nově ukládá, aby povinné informace o potravině byly na viditelném místě a snadno čitelné, tedy nikoli skryté třeba v záhybu nebo pod obrázkem. Poprvé se také určuje, jak velké má být písmo, jímž jsou povinné údaje na etiketách vytištěny. Výška malého písmene „x“ musí být nejméně 1,2 milimetru, a z toho vychází i velikost ostatních písmen povinného textu.

Součástí informovaného výběru, který má posílit postavení spotřebitelů a lépe chránit jejich zdraví, se mají v budoucnu stát také údaje o výživové hodnotě potravin. To například znamená, kolik obsahují kalorií, cukru, tuku, bílkovin nebo soli. Přítomnost kuchyňské soli v potravině nebude možné obcházet údajem o množství sodíku. Unijní nařízení začne platit od 13. 12. 2014, výživové hodnoty se budou povinně uvádět až od 13. 12. 2016.

Mnozí potravináři naříkají, že se všechny povinné informace na obaly nevejdou, a v médiích se již objevily i informace, že by unijní nařízení mohlo vyústit v reakce v podobě zvětšování obalů potravin. To by byla špatná zpráva nejen pro spotřebitele, protože velký obal působí na lidskou psychiku jako klamavý spouštěč očekávání většího obsahu, ale hlavně pro životní prostředí.

Odtajnit původ i hlavní složku

Bude-li v Česku schválen výše zmíněný návrh novely zákona o potravinách, bude spotřebitel už při výběru mít informaci o množství masa v jednotlivých párcích, salámech a obdobných výrobcích (za předpokladu, že maso je hlavní složkou tohoto výrobku). Povinnost uvádět množství hlavní složky v procentech hmotnosti se samozřejmě bude vztahovat i na jiné než masné výrobky. Rusnokova vláda tak vyšla vstříc opakovaným steskům zákazníků na to, že nevědí, z čeho jsou vyrobeny nebalené potraviny, které si kupují při pultovém prodeji.

K nebaleným potravinám se vztahuje i další změna, o které budou poslanci ve sněmovně rozhodovat. Nově by se měla zavést povinnost informovat spotřebitele o tom, kdo potravinu vyrobil a o zemi či místu jejího původu. Konkrétně u již zmíněných párků bychom se tak měli dovědět, zda pocházejí z Polska či Německa, případně že jsou z Písku, Plzně, nebo Klatov.

Ač z ciziny, tak v češtině

Spotřebitelům vychází vstříc navrhovaná povinnost, aby obchodní řetězce s tržbami nad pět miliard korun ročně informovaly u vstupu do prodejny, ze kterých pěti zemí pochází zboží, které se nejvíc podílí na jejich nabídce. Pořadí dodavatelských států má být uvedeno sestupně, přičemž na prvním místě má být země s nejvyšším podílem na tržbách při prodeji.

V neposlední řadě prosazuje návrh novely povinnost uvádět na obalech potravin veškeré legislativně závazné údaje v českém jazyce. V současném zákoně o potravinách tento požadavek není, je obsažen pouze v zákoně na ochranu spotřebitele, a to pro veškeré zboží. Absence údajů v češtině má být posuzována jako správní delikt, za který se ukládá sankce. Ostatně zvýšit by se měly i samy sankce za nesplnění některých informačních povinností, a to z nynějších tří milionů korun na deset milionů Kč.

Přihlásit