Návrh na vydání platebního rozkazu

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 3.1.2014   

Požadujete-li neúspěšně po obchodníkovi vrácení peněžité částky a dosavadní pokusy o mimosoudní řešení spotřebitelského sporu nebyly úspěšné, lze přistoupit k vymáhání nároků soudní cestou – prostřednictvím návrhu na vydání platebního rozkazu. S každou žalobou, tedy i s návrhem na vydání platebního rozkazu, jsou spojena určitá rizika, se kterými je vhodné se před samotným podáním seznámit a vzít je v úvahu. 

Kdy je tento vzor vhodný?

Soudní řízení ve sporných věcech se zahajuje podáním k soudu, které se nazývá žalobou. Je krokem, který zpravidla následuje poté, co mimosoudní řešení sporu nebylo úspěšné. 

Zvláštním druhem žaloby je návrh na vydání platebního rozkazu. Platební rozkaz je rozhodnutí soudu, které může být vydáno jen v případě, kdy žalobce nárokuje zaplacení peněžité částky a právo na její zaplacení vyplývá již z žalobcem doložených skutečností. Pro platební rozkaz je charakteristické, že k jeho vydání obvykle dojde bez nařízení soudního jednání a bez vyjádření druhé strany, a to v horizontu několika týdnů od doručení návrhu na jeho vydání k soudu. Procesní obranou žalovaného proti již vydanému a řádně doručenému platebnímu rozkazu (do jeho vlastních rukou) je odpor, jehož doručením soudu v zákonné lhůtě (15 dnů od doručení platebního rozkazu) se platební rozkaz ruší a soudní řízení dále směřuje k ústnímu projednání žaloby (viz vzor „Odpor proti platebnímu rozkazu“). Pokud žalovaný i přes doručení platebního rozkazu této obrany nevyužije, stává se rozhodnutí soudu pravomocným. Pravomocné rozhodnutí soudu je tzv. exekučním titulem, na základě kterého může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce nebo soudního výkonu, a to v případě, že žalovaný v uvedené lhůtě neplnil.

 

Jak tento vzor použít?

Návrh na vydání platebního rozkazu podává žalobce k příslušnému soudu, tj. zpravidla k okresnímu soudu (v Praze k příslušnému obvodnímu soudu, v Brně k Městskému soudu), v němž se nachází místo podnikání obchodníka (žalovaného), je-li fyzickou osobou, či sídlo, je-li právnickou osobou. Návrh se zasílá písemně ve dvojím vyhotovení na podatelnu soudu. Podmínkou zahájení řízení je zaplacení soudního poplatku, a to zpravidla vylepením kolku na jeden stejnopis návrhu v minimální hodnotě 1000 Kč (bližší představu o nákladech soudního řízení včetně nákladů právního zastoupení si můžete udělat pomocí kalkulačky na www.dtest.cz/kalkulacka/soudni). Je-li žalobce držitelem zaručeného elektronického podpisu, může žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podat prostřednictvím internetových stránek www.justice.cz. V takovém případě platí soudní poplatek ve výši 800 Kč. Pokud soudní poplatek nebude při podání žaloby uhrazen, soud žalobce k jeho zaplacení vyzve a stanoví mu k tomu lhůtu.

Náležitostmi žaloby jsou v obecné rovině označení soudu, kterému je podání určeno, označení žalobce a žalovaného (jméno, příjmení, datum narození, bydliště, u obchodníka místo podnikání či sídlo, nejlépe s uvedením identifikačního čísla podnikatele), které věci se podání týká, vylíčení všech rozhodujících skutečností, čeho se žalobce domáhá, to vše spolu s označením a připojením listinných důkazů, kterých se žalobce dovolává. Samozřejmostí je dále datum a podpis žalobce.



Přihlásit