Český strávník v proměnách času

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2020 Obsah červencového dTestu

Publikováno v časopise 1/2014

Třicet prasat, čtyři a půl kusu hovězího dobytka a 495 kusů drůbeže. Vypadá to jako objednávka pro opulentní hostinu na královském zámku, ale právě tolik sní obyčejný český smrtelník během 61 let svého života. K takovému výsledku dospěl Český statistický úřad na základě dlouhodobého sledování spotřeby potravin v naší zemi.

Toto množství masa zapil průměrný český strávník 87 stolitrovými sudy piva. K tomu spotřeboval 3786 kilogramů chleba a 16 460 vajec. Dále to například bylo 5,9 tuny brambor a 2,3 tuny cukru. Tato hromada jídla a záplava pití se ale rázem zmenší, když ji vydělíme zmíněným počtem 61 let a při dalším dělení 365 dny se změní v důvěrně známé porce. Preference a spotřeba jednotlivých druhů potravin se samozřejmě v průběhu let měnila a mění, jak dokládá uvedená tabulka.

 

Maso u nás a ve světě

Ve spotřebě masa jsme mírně pod průměrem Evropské unie. Je však třeba poznamenat, že Eurostat, odkud jsme data čerpali, do spotřeby masa zahrnul pouze hovězí, vepřové, drůbež a skopové včetně kozího. Tedy nikoli už třeba zvěřinu anebo králíky.

Poslední mezinárodní srovnávací údaje o spotřebě masa i dalších potravin jsou za rok 2009. Novější k dispozici nejsou, protože Eurostat tato srovnání přestal zpracovávat. Ovšem i tak je jisté, že v Evropské unii existují dramatické rozdíly ve spotřebě masa mezi jednotlivými státy.

Průměrná spotřeba masa na obyvatele EU-27 ve zmíněném roce 2009 činila 77 kilogramů, v Česku to bylo 75,6 kg (bez králíků a zvěřiny, jejichž spotřeba v té době u nás byla 3,1 kg na obyvatele a rok). Unijním rekordmanem byl Kypr se 138 kg masa na obyvatele, druhou nejvyšší spotřebu měli Dáni se 133 kg masa. Dánové jsou současně největšími konzumenty vepřového masa v unii s 81 kg na hlavu a rok. Naopak nejmenší spotřebu masa vykázalo Bulharsko (52 kg), druhou nejnižší spotřebu mělo Řecko (53 kg) a třetí Slovensko (55 kg).

 

Brambory, mouka, cukr

Pod průměrem Evropské unie jsou Češi i ve spotřebě brambor. Těch občané EU v průměru snědli 73 kg za rok, v Česku to bylo 64,9 kg. Bramborovými lídry jsou v Lotyšsku se 178 kg, druzí Poláci měli spotřebu 118 kg a třetí Řekové 103 kg. Nejméně brambor konzumovali Bulhaři s 37 kg na obyvatele; ti také snědli nejméně masa, jak již bylo uvedeno.

Pokud jde o mouku a výrobky z ní, jsou Češi co do jejich spotřeby se 113 kg lehce nad unijním průměrem, který činí 110 kg na obyvatele. Se 194 kg suverénně vedou Řekové, následovaní Maltou (165 kg) a Itálií (157 kg). Nejmenší spotřebu má Estonsko s 53 kg na obyvatele a rok.

Ve spotřebě cukru jsou Češi nadprůměrní svou roční spotřebou 36,7 kg, zatímco průměr EU činil 33 kg na obyvatele. Rekord v tomto směru drží Dánové a Švédové se shodnou spotřebou 46 kg na obyvatele. Nejmenší spotřebu cukru vykázali Rumuni (23 kg).

 

Finanční dostupnost potravin

Eurostat také zpracoval analýzu o tom, jak velký díl z celkových vydání domácností jde v jednotlivých zemích na potraviny. Analýza Household consumption expenditure – national accounts (Výdaje na spotřebu domácností – národní účty) zpracovaná v roce 2013 zachytila situaci v roce 2011. Vyplývá z ní, že čím více hodnotnějších potravin se v dané zemi spotřebuje, tím menší díl z celkových výdajů domácností na to stačí.

Nejnižší podíl z celkových výdajů jde na potraviny v domácnostech Lucemburska, následovaného Velkou Británií a Rakouskem. Česko je zase těsně za průměrem, na 14. místě. Na opačném konci žebříčku je Lotyšsko za předposledním Estonskem a Polskem.

Zatímco v Lucembursku, Velké Británii a Rakousku lidé za potraviny dali pod deset procent svých vydání, u nás to bylo necelých patnáct procent, v Lotyšsku, Estonsku a Polsku pak shodně dvacet procent. 

Přihlásit