Právo: Překvapení dle nového občanského zákoníku

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 1/2014

Od 1. ledna platí nový kodex soukromého práva. Občanský zákoník přinesl rozsáhlé změny ve smluvních vztazích a na stránkách dTestu vás budeme pravidelně informovat, jak se nová úprava ujímá v praxi. Leden teprve začíná, proto poznatky z terénu ještě nejsou. Vaši pozornost by ale už teď měla upoutat nová úprava obchodních podmínek a jejich změn.

Na (všeobecné) obchodní podmínky dnes odkazuje řada smluv. V bance nebo u mobilního operátora se asi nestane, že by pro vás něco udělali, aniž by se kryli několika stránkami nepříliš srozumitelného textu. Podmínky svým rozsahem často vydají za dlouhou povídku, jen se tak dobře nečtou a upřímně řečeno, málokdo je zvládne prostudovat na místě, natož aby jim hned porozuměl. Občanský zákoník chápe, jaká je realita a zakazuje, aby obchodní podmínky obsahovaly překvapivá ujednání, tedy takové pasáže, které by tam nikdo normální nečekal. Co konkrétně bude považováno za překvapivé ustanovení, musí vyplynout z okolností konkrétní situace a už dnes jsou všichni zvědaví, čím bude možné překvapit soudce, který bude rozhodovat spory.

Formulářové smlouvy

Formulářová, nebo také smlouva uzavíraná adhezním způsobem, je taková smlouva, kde silnější předkládá návrh, který ten slabší nemůže prakticky vůbec měnit a má vliv pouze na to, zda podepíše, nebo ne. V podobných smlouvách se objevují různé odkazy nebo doložky, které běžnému smrtelníkovi dávají asi stejný smysl jako haiku v kansaiském dialektu. Podmínky formulářových smluv budou nadále muset být napsány tak, aby byly bez obtíží čitelné a srozumitelné osobám průměrného rozumu. Nesrozumitelná nebo špatně čitelná doložka bude neplatná, pokud poškozuje slabšího (a to nemusí být vždy jen spotřebitel) a pokud mu nebyla dostatečně vysvětlena. Neplatné budou i zvláště nevýhodné doložky, které se bez dostatečného důvodu odchylují od obvyklých podmínek podobných smluv. Standard obvyklosti opět bude muset najít rozhodovací praxe.

Změna je život

Velkou a pro spotřebitele nevýhodnou novinkou je možnost jednostranné změny obchodních podmínek ze strany dodavatele. Dříve takovou možnost zvláštní zákony připouštěly u operátorů, dodavatelů energií, někdy u bank. Teď mohou takto jednostranně postupovat všichni, kdo opakovaně poskytují plnění velkému množství lidí a rozumně očekávají, že v budoucnu budou chtít v přiměřeném rozsahu měnit své obchodní podmínky. Nové ustanovení (§ 1752) nabízí bohužel více otázek než odpovědí. Co je rozumná potřeba? Co je změna v přiměřeném rozsahu? Jak známe naše banky (a nejen je), z jejich pohledu je rozumné a přiměřené vše, co je pro ně výhodné. Nezbývá tedy, než počkat, jak bude ustanovení vykládáno soudy.

Spotřebitel však nezůstane zcela bezmocný – ve smlouvě musí být domluveno, jak se bude změna podmínek oznamovat, a zákazník musí mít možnost změnu odmítnout a smlouvu zrušit. Zároveň musí mít spotřebitel také dostatek času, aby si obstaral nového dodavatele. Pokud by byly podmínky výpovědi takové, že by zákazníka zatěžovaly zvláštní povinností (např. že výpověď lze učinit jen každý první čtvrtek po úplňku a všichni zákazníci ji musí učinit na pobočce v Aši), pak se k takové podmínce nebude přihlížet.

Doposud byly jednostranné změny řady smluv přinejmenším právně sporné, nyní budou zcela legální a podnikatelé je budou jistě hojně využívat. Dotknou se ale až nových smluv uzavíraných podle nového občanského zákoníku v roce 2014. Se změnou u závazků, které jste již uzavřeli, byste museli souhlasit, k čemuž vás nikdo nemůže nijak nutit. Pozor tedy na nenápadné změny, o které mohou podnikatelé usilovat.

Smluvní pokuty

Ve staré právní úpravě musela být smluvní pokuta ujednána písemně, jinak byla neplatná. Smluvní pokutu tedy nešlo uzavřít například v e-shopech nebo po telefonu. Nový občanský zákoník již formu nespecifikuje, a tak výrazně zjednodušuje možnost smluvní pokutu kamsi schovat. Smluvní pokuty bývají často ukryty v obchodních podmínkách a nová úprava tuto praxi jistě rozšíří, zejména do smluv uzavíraných po telefonu. Pokud vám tedy po Novém roce zavolá operátor s neodolatelnou nabídkou změny paušálu, buďte si jisti, že vás nechá prohlásit větu ve smyslu: Souhlasím s obchodními podmínkami a seznámil jsem se s nimi. Samotný text podmínek si však budete muset dohledat sami na internetu a jistě nikdo nebude čekat, až si je přečtete. Můžete pak být velmi nemile překvapeni, když takové podmínky budou obsahovat smluvní pokutu, o které jste neměli tušení. Spotřebitelům ale na konci loňského roku svitla naděje.

Ústavní soud v listopadu vydal přelomový nález, ve kterém konstatoval, že smluvní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají obsahovat záležitosti technického a vysvětlujícího charakteru. Obchodník, který do nich schovává důležité informace, jako je třeba smluvní pokuta nebo rozhodčí doložka, jedná nepoctivě, protože spoléhá na to, že si jich zákazník prostě nevšimne. Ústavní soud říká, že takovou nepoctivost obchodníků nemají soudy chránit. Ústavní soud vždy posuzuje právo z hlediska ústavy a jejích principů. Ač tedy v této kauze neposuzoval spor podle nové úpravy, jeho závěry jsou natolik obecné, že z nich bude možné vycházet i do budoucna. Pro temnotu a nejistotu, se kterou jsou vždy spojeny revoluční změny práva, je to světélko naděje, které naznačuje, jak by měly soudy nově rozhodovat. 


Přihlásit