Jak vybrat hlásič požáru

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 29.11.2013   

Povinnost vybavit domácnost autonomním detektorem kouře platí od roku 2008 pro nově postavené nebo nově zrekonstruované objekty. Hasiči však doporučují vybavit tímto zařízením každou domácnost. Poradíme vám, co by měl kvalitní požární hlásič obsahovat.

Na trhu můžete narazit na autonomní detektory kouře neboli požární hlásiče optické, ionizační, na detektory oxidu uhelnatého, tepla nebo plynu. V testu jsme se zaměřili na optické detektory kouře, které fungují na principu odrazu světelného paprsku a přítomnosti kouřových částic ve vzduchu.

Při nákupu detektoru kouře není rozhodující cena. V testu se nepotvrdila rovnice, že za více peněz dostanete vždy vyšší kvalitu. Je proto třeba dobře vybírat. Cenové rozpětí optických detektorů kouře se pohybuje od pár set korun až po více než jeden tisíc.

 

Výbava detektorů kouře

Každý hlásič požáru je vybaven červenou diodou, která ve spojení s akustickou sirénou upozorňuje na hrozící nebezpečí. Červená dioda však často slouží i jako signalizace poruchy hlásiče požáru, respektive jako upozornění na nutnost vyměnit baterii. Test baterie lze provést stisknutím označeného tlačítka na detektoru. Doporučuje se frekvence zkoušení jednou týdně nebo alespoň jednou měsíčně. Baterie by podle vyhlášky měla vydržet minimálně jeden rok.

Funkce dočasného vypnutí alarmu (zpravidla na dobu kolem 10 minut) je vhodná pro nečekané situace, kdy například omylem spálíte něco v kuchyni nebo jiným způsobem vytvoříte doma takový kouř, že se spustí alarm. Jednoduše tak zastavíte falešný poplach do chvíle, než se vám podaří kouř vyvětrat.

Čtěte návod k použití, protože v něm najdete nejen užitečné rady pro správnou instalaci detektoru, ale také pro jeho správné umístění vzhledem k dispozicím vašeho bytu či rodinného domu. Dále tu najdete poučení o požární bezpečnosti nebo co dělat v případě požáru.

Čtěte také:

Test autonomních detektorů kouře 2013     29.11.2013

 

Požární hlásič v bytě a v rodinném domě

Ideální situace je, aby byl v každé místnosti bytu nebo rodinného domu detektor (kromě koupelny) a navíc aby byly všechny navzájem propojeny. Funkcí vzájemného propojení byl však vybaven v testu požárních hlásičů pouze jediný model z dvanácti. Pro minimální úroveň ochrany by měl být umístěn jeden detektor v centrální části bytu, například v chodbě nebo hale, ze které vedou dveře do ložnice či obývacího pokoje. Pro patrový rodinný dům by pro minimální úroveň ochrany měl být umístěn jeden požární hlásič v každém patře u schodiště a potom poblíž obývací části a ložnic.

Instalaci detektoru kouře zvládne zručnější jedinec (součástí balení jsou většinou k tomu potřebné šrouby i hmoždinky), ale v návodu k použití některých modelů je doporučeno přenechat ji kvalifikovanému odborníkovi.

Přihlásit