Smutné dětské nohy: Vysoká (lukovitá) noha (12.)

Obsah říjnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2019 Obsah říjnového vydání

Vydáno: 10.6.2005   

Vysoká noha je řazena mezi vrozené defekty nohou, které nelze diagnostikovat u novorozenců a zřídkakdy bývá diagnostikována u batolat a malých dětí. Stává se viditelnou až v časném školním věku (po involuci tukového polštáře) a vyskytuje se poměrně často; podle Maiera u čtyř až osmi procent dětí.

Projevuje se extrémním vyklenutím podélné klenby, přičemž přední příčná klenba je obvykle snížená. Její lehčí stupeň – vysoký nárt, je poměrně častou vadou v populaci a mnohdy znesnadňuje nákup běžné obuvi. Achillova šlacha bývá zkrácená, noha je málo pružná, někdy bolestivá. Příčiny jsou mnohé, hlavně se uplatňuje svalová nerovnováha vznikající při vrozených i získaných poruchách míchy, při svalových chorobách, u obrn, ale též nošením nevhodné, tj. příliš krátké obuvi nebo po zánětech. Podle Jaroše je výskyt této vady častější u chlapců než u dívek.

Vysoká noha se v našem souboru dětí vyskytla již ve třech letech věku (dva chlapci a jedna dívka). U sledovaného souboru dětí ve všech věkových kategoriích byl výrazně vyšší výskyt této nožní vady u dívek než u chlapců. U dívek přibližně od sedmi let dokonce počet vysokých nohou výrazně převyšuje počet plochých nohou. U souboru starších dětí, přibližně od 14 let, byl u obou pohlaví zaznamenán mírný nárůst této ortopedické vady nohou.


Přihlásit