Nejčastější omyly českých spotřebitelů

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 26.9.2013   

Přestože se povědomí českých spotřebitelů o jejich právech zvyšuje, poradci naší spotřebitelské poradny se stále setkávají s mnoha omyly a mýty, které spotřebitelům mohou velmi uškodit nebo jim přinejmenším zkomplikovat život.

Velmi často se setkáváme s omyly typu, jakou formu musí mít spotřebitelské smlouvy a jaké jsou možnosti jejich zrušení či odstoupení od nich. Přestože zákon spotřebitelům poskytuje ochranu jako slabší straně, ani obchodníci nezůstávají zcela nechráněni. Pokud se tedy spotřebitel rozhodne svůj závazek bezdůvodně nesplnit, může ho čekat nemilé překvapení například v podobě smluvní pokuty.

Spotřebitelský problém? Volejte naši spotřebitelskou poradnu na telefonním čísle 299 149 009 nebo využijte kontaktní formulář na www.dtest.cz/e-poradna. Naši právní poradci jsou připraveni vám s tímto problémem pomoci.

Opakovaně slýcháváme názor, že pokud není smlouva písemná, spotřebitel nemá povinnost zaplatit. Ne vždy je však k platnosti smlouvy písemná forma nezbytně nutná. Některé smlouvy, zejména kupní, jsou uzavřeny na základě jakéhokoliv projevu, z něhož je jasně patrná vůle obou stran. Písemná forma je vyžadována pouze v případě, že tak stanoví zákon.

S tímto přesvědčením souvisí také mýtus, který předpokládá, že se smlouva ruší ve chvíli, kdy si zákazník objednané zboží nepřevezme. I zde by taková situace musela být předem dohodnutá oběma stranami, jinak má spotřebitel povinnost zboží převzít. Pokud to neudělá, může ho čekat smluvní pokuta nebo povinnost nahradit obchodníkovi marně vynaložené náklady na dopravu.

Ohledně možností odstoupení od smlouvy panuje ještě více nejasností. Zatímco mnozí spotřebitelé se domnívají, že odstoupit lze v zásadě od každé smlouvy, pravdou je, že je to možné pouze v případech, které stanoví zákon či dohoda účastníků. Výjimku tvoří situace, kdy jeden z účastníků nesplní svoji povinnost (například dodat zboží či službu včas nebo bez vad) a druhá strana pak má možnost od smlouvy odstoupit.

V souvislosti s rozvojem nakupování na internetu a prostřednictvím telefonu je častěji na pořadu dne také 14denní lhůta k odstoupení od smlouvy stanovená zákonem. Začíná běžet okamžikem převzetí zboží zákazníkem. Ani ta však neplatí univerzálně. Čtrnáctidenní lhůtu nelze využít v případě, kdy bylo zboží individuálně upraveno dle přání zákazníka, dále v případě smluv na služby, jež jsou se souhlasem spotřebitele poskytovány okamžitě, a také neplatí pro dodávku novin a časopisů nebo audio a video nahrávek a počítačových programů s porušeným originálním obalem. Rovněž nelze takto odstoupit v případě cestovní smlouvy nebo smlouvy o letecké přepravě.

Přihlásit