Právo: Převzít, či nepřevzít? Toť otázka…

Obsah srpnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 8/2020 Obsah srpnového dTestu

Publikováno v časopise 10/2013

Nezdá se vám důvod neuznané reklamace nebo nesouhlasíte s jejím řešením a přemýšlíte, zda zboží vůbec převzít, aby to nebylo bráno jako souhlas. Rozmysleli jste si koupi zboží a odmítnutím jeho převzetí doufáte ve zrušení uzavřené smlouvy. Také jste už o takových věcech přemýšleli? Co z vašeho jednání vlastně plyne? Aby nebyla odpověď na velmi časté spotřebitelské dilema jasná, je převzetí jednou právem a jindy povinností. Čert aby se v tom vyznal! Pojďme tedy vnést trochu světla do spleti všech dopadů převzetí a rozptýlit obavy těch, kteří podobné otázky zrovna řeší.

Právo nebo povinnost?

Kéž by existovalo jednoduché pravidlo, které by dalo spotřebiteli jasný návod, kdy převzít a kdy ne. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsme ho našli v rozlišování mezi právem převzít a povinností tak učinit, ale zdání klame. V právu totiž možnost (oprávnění) něco dostat v sobě pojmově zahrnuje i povinnost nabídnutou věc odebrat. Typickým příkladem je nákup zboží. Jednak máte právo se kupované věci po prodejci dožadovat, jednak musíte být připraveni ji převzít. 

O tom, jak se zachovat, vždy nejvíce napoví samotná smlouva. Nenechte se přitom zmást tím, že dohoda není na papíře spolu s podpisy, i tak může jít o smlouvu. Nedá-li vám smlouva uspokojivou odpověď, nahlédněte do zákona. Se znalostí smlouvy i zákonných ustanovení snáze odhalíte, zda výzva prodejce k převzetí věci vám zakládá povinnost nebo jen právo, zda v případě nesplnění čelíte odpovědnosti, a zda je výzva vůbec na místě vzhledem k okolnostem. Pokud existuje pádný důvod k odepření splnění povinnosti, který bude schopen obstát před soudem, je toto hledisko mnohem důležitější pro určení správného postupu. 

Uveďme si pro lepší představu jeden příklad. Je povinností objednatele si masivní dřevěné dveře po dokončení převzít, ale neodpovídá-li výsledné dílo zadaným parametrům v písemné objednávce, je tu legitimní důvod k odmítnutí i důkaz o rozporu. A ten, nepřesvědčí-li truhláře, bude jistě zajímat soud.

 

Co situace, to jiný význam

Převzetí může mít mnoho významů. Některé předpokládá přímo zákon, na některých (třeba i zcela odlišných) se můžete s prodávajícím dohodnout. Je nutné vždy rozlišovat převzetí na začátku, například při koupi zboží v obchodě, nebo již v průběhu smluvního vztahu, typicky při vyřízení reklamace. V následujícím textu jsou přiblíženy nejčastější případy, kdy převzetí sehrává důležitou roli v životě spotřebitelů. Můžou být tedy cenným vodítkem při řešení otázek, se kterými se často obracíte na naši telefonickou poradnu. 

 

Uzavírání smlouvy

Nejčastějším důvodem, který vás zavazuje konkrétní věc či dílo převzít, je smlouva – ať už kupní, nájemní, smlouva o zhotovení nebo jiné. Zaměříme se však pouze na smlouvy, které zákon označuje za spotřebitelské. Některé se obejdou bez písemné podoby, pak samotným aktem převzetí nabízené věci dochází k uzavření kupní smlouvy a následovat by mělo předání peněz. V obchodech k dokončení procesu uzavírání kupní smlouvy dochází právě až okamžikem uhrazení kupní ceny a proběhlý obchod potvrzuje účtenka z pokladny, kterou máte právo požadovat. Samotná skutečnost, že zboží vložíte do košíku, ještě neznamená, že se stáváte jeho vlastníkem. 

S rozvojem internetového obchodování nabyly na významu smlouvy uzavírané na dálku, tj. přes objednávkové formuláře e-shopů, e-mailovou komunikaci, ale i během telefonního hovoru. Zboží objednané na dálku jste povinni převzít, pokud jste zvolili jako způsob dodání doručení, či v případě osobního odběru vyzvednout, a to na základě platně uzavřené kupní smlouvy. Vlastníkem dodaného zboží se stáváte právě oním aktem převzetí. Kromě nabytí vlastnického práva se začíná počítat zákonná či smluvní záruční doba. Tyto účinky nastávají, i když dodanou zásilku za vás převezme třeba spolubydlící či soused odvedle. U manželů a nově i u registrovaných partnerů je zcela běžné se v těchto věcech zastupovat. 

A ještě jedna rada – zkontrolovat obsah zásilky vám sice zákon neukládá, ale doporučujeme tak učinit co nejdříve. Dodáním poškozeného zboží je porušena povinnost prodávajícího dodat zboží funkční a bez vad. Aktivuje se tak jeho odpovědnost za rozpor s kupní smlouvou existující už v době převzetí. 

 

Převzetí díla

Určitá specifika oproti klasické kupní smlouvě má převzetí díla zhotoveného na zakázku. Řemeslník, kterému bylo zhotovení zadáno, musí při provedení díla postupovat podle smlouvy a dodržovat závazné technické normy. Dílo musí být v dohodnuté době připraveno k předání a nesmí vykazovat žádné vady. Jedině v takovém případě máte povinnost jej převzít a zaplatit či doplatit jeho dohodnutou cenu. Vlastníkem se stanete právě jeho převzetím. 

Pokud však dílo nebylo řádně provedeno i přes vaše prokazatelné upozorňování, povinnost k převzetí nemáte. Odmítnutí vadného díla a ponechání přiměřené lhůty k nápravě je totiž vaším právem. Vyjdou-li najevo vady až po převzetí, je nutné jejich odstranění řešit s řemeslníkem cestou reklamace v rámci záruky. 

Nemáte-li se na druhou stranu k převzetí řádně zhotovené nebo třeba opravené věci vy, může řemeslník jednak vymáhat předem sjednanou částku za uskladnění, jednak po uplynutí šesti měsíců se zhotovenou věcí libovolně nakládat nebo zpeněžit vaši věc danou do opravy, aby tak pokryl své náklady.

 

Záruka a reklamace 

Výskyt vad během dvouleté či prodloužené záruky máte právo reklamovat u toho, kdo vám zboží prodal. Dáním věci do reklamace se běh záruční doby přeruší probíhajícím řízením ke zjištění vady a jejímu odstranění. Prodávající je povinen vás o vyřízení reklamace vyrozumět, a jakmile se tak stane, reklamační řízení je ukončeno. Pro vás to znamená povinnost zboží vyzvednout nejen za situace, že vada byla odstraněna nebo byla vadná věc vyměněna za novou, ale i v případě, kdy je reklamace zamítnuta. Nevyhovění vašemu požadavku je jednou z variant, kterou lze toto řízení uzavřít. 

Povinnost zboží převzít však nemáte, pokud na místo vámi požadované výměny prodávající věc opravil. Tím, že nerespektoval vaši volbu, nepostupoval správně, a vy tak můžete trvat na původním požadavku. Tuto volbu však zákon umožňuje jen během prvních šesti měsíců od koupě. V dalším roce a půl záruční doby je možné si zvolit mezi dvěma právy jen u vad neodstranitelných. První půlrok se vyznačuje i další zvláštností, a to předpokladem, že vada či jiný rozpor s kupní smlouvou již existovaly v době převzetí při koupi, pokud vyšly najevo během uvedené šestiměsíční doby. Prodávající, hodlá-li neuznat reklamaci, musí tuto zákonnou domněnku existujícího rozporu vyvrátit například znaleckým posudkem. Neprokáže-li, že o vadu nejde, není vaší povinností od něho věc přebírat. Pokud i přes znalost zákona a vaše poučení o zákonném postupu tvrdošíjně setrvává na svém, obraťte se na soud. 

Je-li reklamace zamítnuta ve zbývající části záruční doby, nelze zboží u prodávajícího ponechat s tím, že s vyřízením nesouhlasíte. Rozhodně se neobávejte toho, že převzetí věci při zamítnuté reklamaci by bez dalšího znamenalo, že se závěrem prodávajícího souhlasíte. K účinné obraně je naopak nezbytností si věc převzít a seznámit se s důvody zamítnutí. Pro jistotu můžete dát při přebírání věci z reklamace nevyřízené ve váš prospěch prodávajícímu písemně na vědomí, že nesouhlasíte a vrátíte se s důkazem. 

Převzetí by bylo možné považovat za projev souhlasu v momentě, kdy reklamace dopadla dobře, ale jinak, než jste žádali. Místo vrácení peněz dostanete nové zboží, místo nové věci původní věc opravenou. Pokud tedy převezmete věc bez výhrad, přistupujete tak dodatečně na pozměněný výsledek reklamace.

 

Odpovědnost za škodu

Převezmete-li cizí věc v rámci plnění smlouvy, ze zákona nesete odpovědnost za to, že se neztratí, nezničí nebo na ní nevznikne škoda. Příkladem je vypůjčení lyží, které zlomíte. Pro úplnost musíme dodat, že okamžikem, kdy naopak vy svoji věc předáváte jinému, a tak na jeho straně dochází k převzetí, se situace obrací. Představte si například autoservis, kde si zadáváte mimozáruční opravu osobního vozu. Tím, že ztrácíte možnost s věcí disponovat a dávat na ni pozor, přechází spolu s vaší věcí na opraváře povinnost ji chránit před zničením, poškozením, ale i ztrátou. Nesplnění této povinnosti má za následek vznik práva na náhradu škody.

 

Odpovědnost za prodlení

Prodlením není nic jiného než stav, kdy nenastane to, co má podle zákona nebo smlouvy nastat. A to i v případě, kdy přebírající odmítl spolupracovat a věc řádně převzít. Odmítnutí, neboli slovy zákona „neposkytnutí potřebné součinnosti“, vede k tomu, že prodávajícímu bylo zabráněno splnit svůj závazek. V uvedeném případě je prodávající oprávněn požadovat náhradu nákladů, které v souvislosti s nepodařeným dodáním vznikly.


Přihlásit