Finance: Spoření s horším úrokem i možným rizikem

Sdílejte

Publikováno v časopise 9/2013

Kdo nemá peníze, mívá na čele vrásky. Jenomže svraštěný obličej můžete mít i tehdy, pokud vám z výplaty něco zbývá. Spořicí účty, kde by se přebytky daly zhodnotit, totiž za poslední půlrok polevily ve své výkonnosti a dvě družstevní záložny mají problémy.

Srovnávač spořicích účtů

Podrobnou kalkulačku vč. možnosti nastavení požadované doby úložky naleznete na www.dtest.cz/kalkulacka/sporeni. Data jsou pravidelně aktualizována a kalkulačka jako jedna z mála na internetu počítá skutečné zhodnocení, tj. ponížené o poplatky, odlišuje způsob úročení atd.

Co znamená pád úroků? Mají banky a záložny už peněz dost? Faktem je, že soutěž o nejlepší úrok poněkud ochladla. Zhodnocení, které nabízely nejlepší spořicí účty, vám dnes nenabídnou ani nejlepší termínované vklady, jež bývají lépe úročené.

Možná se nekoná očekávané oživení ekonomiky, takže uložené peníze není komu půjčovat. Nebo v horším případě jsou půjčky rizikovější a rozpětí mezi úročením vkladů a půjček musí nebezpečí nesplácených úvěrů zaplatit. Ať je to jak chce, život na úvěr je dnes ekonomicky výhodnější, než snaha něco uspořit (ne že bychom to doporučovali!).

 

Úrokový pád napříč spořicím světem

Bankéři obyčejně vyplácejí lepší úroky na termínovaných vkladech. Platí tak za možnost volného nakládaní s penězi po předem stanovenou dobu. Ani v uplynulém pololetí tomu nebylo jinak, jenže pozornost zasluhuje vývoj úrokových sazeb celkově.

Pokud jste před půl rokem uložili 100 000 Kč na nejlepší spořicí účet podle naší tabulky (dTest č. 2/2013), mohli jste očekávat roční zhodnocení o 2406 Kč. A nejvýhodnější termínovaný vklad nabízel dokonce 3188 Kč. Ten samý roční „termíňák“, opět vítěz srovnání, už dnes vydělá jen 2295 Kč a nejlepší spořicí účet 1541 Kč. Spoření se tak vyplácí zhruba o třetinu méně.

 

Česká krize družstevnictví?

S posledním půlrokem není spjato jenom zhoršené úročení. Znovu se také začalo mluvit o nesplácených úvěrech. Zatímco banky prošly zátěžovými testy České národní banky relativně bez potíží, sektor družstevních záložen už podle strážců finančního trhu tak bezpečný není.

Konkrétně to platí pro WPB Capital a Metropolitní spořitelní družstvo. Obě záložny mají (zatím dočasně) zakázáno přijímat nové členy a vklady a kontrola prověřuje jejich hospodaření. U Metropolitního spořitelního družstva potom do hry vstoupila i policie, která vyšetřuje pochybné úvěrové aktivity.

Sektor družstevních záložen si přitom prošel svou krizí už v roce 1999. Tehdy jich bylo 127, ale už o rok později bychom v Česku našli „jen“ 73 kampeliček. A ještě hůř působí bilance, podle které se ztratilo přibližně 8 z 11 miliard korun, které v nich byly uloženy.

Stát v reakci na to zpřísnil dohled a pravidla fungování kampeliček. Požadovaný základní kapitál se například zvýšil z půl miliónu na 35 miliónů, dohled je stejný jako nad bankami apod. Přesto kampeličkám trvalo víc než deset let, než ze sebe setřely nedůvěru a klienti jim opět ve větší míře svěřili peníze. Na konci loňského roku už ale měly skoro 55 tisíc členů, resp. střadatelů, a hospodařily s necelými 40 miliardami korun.

Jsou staré potíže zpátky? V žádném případě. Jejich měřítko je mnohem menší a právě zjištění ČNB a podniknuté kroky svědčí o tom, že dohled není laxní. Také Ministerstvo financí ještě před pádem vlády připravilo novelu znovu zpřísňující pravidla pro hospodaření kampeliček a mj. navrhuje „zastropovat“ velikost záložen, nad kterou by se musely přeměnit na banky. 

 

 

Tabulka bez „kontrolovaných“

Protože obě zmiňované záložny s možnými problémy procházejí kontrolou a nesmějí do jejího skončení přijímat vklady od veřejnosti s výjimkou splátek úvěrů, do tohoto srovnání je nezařazujeme.

Vklady dočasně nepřijímá (v době vzniku článku nepřijímal) ani Moravský peněžní ústav. Ten však proto, že měl peněz víc než dostatek a nabídku, resp. poptávku, hodlá obnovit.

 

Do 100 000 eur žádná starost?

Máte-li peníze v družstevní záložně, rozhodně nepanikařte. I když je třeba snížení úroků nepříjemné, jasně naznačuje, že i ekonomové kampeliček se chovají tržně a nestaví žádnou „pyramidu“. A navíc – nezapomínejte, že vklad máte ze zákona pojištěný do stoprocentní výše až do hranice 100 000 eur.

Dejte však pozor na to, že i když je vklad pojištěný, netýká se to členského vkladu. Pokud by se záložna dostala do problémů, o členský vklad či jeho část můžete přijít. Je-li to symbolická 1 koruna nebo stokoruna, příliš to nezabolí. Výjimečně jdou ale členské vklady do tisíců.

V únoru jsme také psali o uhrazovací povinnosti, kterou je v současné době vhodné připomenout. Pokud jste záložním družstevníkem, dobře si přečtěte stanovy vašeho družstva. Ty totiž mohou určit, že členové (či někteří členové) záložny mají uhrazovací povinnost v případě ztráty i nad rámec členského vkladu. Maximálně to může být jeho trojnásobek, celkově byste tedy mohli přijít až o čtyřnásobek členského vkladu.

 

Kampelička = riziko?

Záložny vždy budou hospodařit o něco rizikověji než banky. Lákavé úroky  na vkladech znamenají, že peníze musejí půjčovat dráž. A dražší půjčku si vezme jenom ten, kdo by levnou vzhledem k riziku pravděpodobně nedostal.

V praxi tomu odpovídá vyšší podíl klasifikovaných úvěrů. Ten zatím není alarmující  (cca 20 %), ale obezřetnost vlády a ČNB k budoucímu vývoji je jistě vítaná.

Přihlásit