Nezapomínejme na ovoce

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 9/2007

Že by nám armády potravinových a zejména vitaminových doplňků útočící prostřednictvím reklam a zaručených pravd o své prospěšnosti na naše emoce a především peněženky nějak zvlášť pomáhaly proti nemocem, se nedá říci ani náhodou. Dokonce je tomu často naopak. Přitom vláknina a vitamíny, na jejichž obsah se doplňky odvolávají, opravdu prospěšné jsou. Jenže v přirozené podobě, jinými slovy v původní nebo zpracované původní surovině. Například v ovoci…

Specifika ovoce

Stejně jako u řady dalších potravin, v případě ovoce možná ještě o trochu více platí, že nejvhodnější ke konzumaci jsou takové druhy, které se přirozeně vyskytují v prostředí, v němž žije i jejich konzument. Potíž je, že opravdu původních druhů ovoce v našich krajích příliš není – v zásadě jde především o lesní plody (jahody, maliny, borůvky) a různé plané příbuzné třešní. Ačkoli to není příliš známo, jablka, švestky, hrušky či meruňky se na naše území dostaly teprve před několika stovkami let. Ale to v zásadě k tomu, abychom je považovali za domácí, stačí.
Kromě často zdůrazňovanému obsahu vlákniny a vitamínů, což jsou mediálně nejznámější pozitiva ovoce společná také se zeleninou, má ovšem ovoce několik dalších předností. Tou hlavní je obecně nižší obsah dusíkatých látek, neboť v případě ovocných stromů je to z půdy zatížené dusíkem k plodům přece jen „poněkud daleko“, v případě lesních plodů jde zase o produkty rostoucí rozhodně v přirozenějším prostředí, než jsou intenzivně obdělávané plantáže různých druhů zeleniny. Ovoce je navíc oproti zelenině obvykle sladší a pro tělo tak představuje větší přísun energie formou přirozených a tělem dobře využitelných cukrů. Některé druhy ovoce pak mají pro lidský organismus zcela specifické účinky – například konzumace borůvek zlepšuje zrak.

Jahody a borůvky proti stárnutí

Zdaleka nejpřirozenějším druhem ovoce jsou v našich krajích jahody. Nejvhodnější ke konzumaci jsou přitom jahody lesní, jejich sběr je ale dost titěrná práce, takže většinou konzumujeme jahody průmyslově vypěstované. To už samozřejmě takové terno není, přesto mají i tyto vyšlechtěné plody nepříliš známé, ale překvapivě pozitivní účinky.
Američtí výzkumníci z Národního ústavu zaměřeného na problematiku stárnutí například zjistili, že konzumace jahod umožňuje efektivněji pracovat a dokonce chrání mozek proti negativním vlivům kosmického záření. Konzumace jahod tak podle vědců „může přispět k ochraně osob před nebezpečnými fyzikálními a psychickými vlivy navozenými všude tam, kde je přítomna zvýšená radiace“. Podle výzkumníků stojí za touto ochranou molekuly antioxidantů, jejichž přítomnost byla již dříve zjištěna například právě v borůvkách. Při pokusech s borůvkami bylo přitom dokázáno, že dokáží u potkanů zpomalit ztrátu paměti. Jiné pokusy publikované v časopise Journal of Neuroscience zase dokládaly, že antioxidanty z borůvek dokáží zlepšit stářím navozené problémy s motorikou svalstva. Borůvky ostatně oficiálně patří mezi čtrnáct „superpotravin“, jejichž konzumace má podle některých výzkumníků (Steven Pratt) prodlužovat lidský život. Zpět k jahodám. Ty totiž působí podle dosavadních poznatků kromě mozku také příznivě na srdce, neboť jsou zdrojem folátu a vitamínů skupiny B, které jsou významné pro zdraví kardiovaskulárního systému.

Jablka pro zdraví i krásu

Nejkonzumovanějším ovocem jsou přece jen v naší zemi jablka – a je to dobrá volba. Jablka obsahují ovocný cukr, ovocné kyseliny, draslík, hořčík, vápník, železo, křemík, fosfor, síru, mangan, pektiny, třísloviny, vitamíny, především vitamín C, vonné látky a celulózu. Tyto látky účinně posilují náš organismus, mimo jiné svaly a nervovou soustavu, působí močopudně, představují prevenci proti ledvinovým kamenům a podporují trávení. Kromě toho ale pomáhají ke zdravým dásním, lesklým a pevným vlasům a nehtům.
Soli draslíku obsažené v jablku pomáhají k navození trvalé tlakové rovnováhy krve v lidském organismu a zpomalují kornatění cév, pektiny zase snižují hladinu cholesterolu v krvi. Optimální formou konzumace je syrové jablko i se slupkou, doporučuje se jedno denně. Právě slupka je při konzumaci dost podstatná – podle rakouských studií představuje právě kompletně snědené jablko účinnou ochranu proti rakovině. To je podstatná informace zejména v tuzemských podmínkách, neboť Česko je zemí s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva. Jablka jsou jednou z možností, jak tyto statistiky změnit. K tomu je vhodný i třeba čaj z jablečných slupek, který navíc představuje prevenci proti revmatismu a jaterním a ledvinovým nemocem. Obdobné účinky jako čaj má i jablečný ocet, který je také prevencí proti nachlazení, vyčerpání, bolestem hlavy a v krku i kožním nemocem.
Ani jablka se nicméně nevyhnula některým mýtům. Především neplatí, že přirozeně vypadající jablko (menší velikosti, strupovité, svraštělé, ba někdy i mírně nahnilé) jakožto plod přirozených podmínek pěstování bez chemie je zdravější. Naopak – například červivost je vstupní branou pro rozvoj kvasinek a plísní, proti kterým se jablko brání vytvářením látek, které normálně neobsahuje a které mohou být pro lidský organismus toxické. Strupovitá jablka zase mohou být zdrojem mykotoxinů. Jedním z nejrozšířenějších mýtů týkající se jablek je jejich údajná schopnost čistit zuby. Není tomu tak – naopak jedno jablko na noc lidskému organismu sice prospívá, ale zubům spíše škodí. Podle výzkumů britských stomatologů existuje řada odrůd jablek, které se podílí díky svému zvýšenému obsahu organických kyselin a cukru na tvorbě zubního kazu.

Nic není dokonalé

Samozřejmě že i konzumace ovoce má některá rizika, především když se na ně napijeme. Rozumné je nejprve se napít a pak konzumovat ovoce, v opačném případě se vystavujeme riziku průjmů. Neplatí to ale obecně, řadě lidí se nestane nic.
Poněkud horší už je to s konzumací ovocných džusů. Díky vysokému obsahu cukrů, které jsou prakticky v každém ovoci přítomny, představují džusy, i ty přírodní, či šťávy na místě před zákazníkem vymačkané z plodů (obvykle citrusů), značný energetický příjem. Vypití jedné krabice ovocného džusu představuje v podstatě kalorickou dávku jako normální oběd. Největší kalorickou bombou je džus z hroznového vína (jedno deci představuje téměř 300 kJ), naopak deci jablečného džusu obsahuje zhruba 200 kJ, což je méně než multivitamínové nápoje tohoto typu. Příliš si přitom nepomůžeme ani ředěnými džusy, které jsou doslazovány řepným cukrem. Takže nechceme-li popíjet ve zdánlivě optimální formě příliš ovocných kalorií, je nejlepší cestou stoprocentní džus zředit obyčejnou vodou.

Petr HAVEL

Přihlásit