Digitální fotopřístroje: Nejlepším rádcem jsou informace

Obsah říjnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2019 Obsah říjnového vydání

Vydáno: 17.6.2005   

Při výběru fotopřístroje často vycházíme z vlastních představ o jeho funkcích. Často jsme potom překvapeni, když přístroj funguje trochu jinak. Návod je nutno nejen pečlivě číst, ale i správně pochopit. Ze znalosti chování jednoho přístroje ještě nevyplývá znalost chování jiného, i když oba pocházejí od stejného výrobce.

Při výběru fotopřístroje často vycházíme z vlastních představ o jeho funkcích. Často jsme potom překvapeni, když přístroj funguje trochu jinak. Návod je nutno nejen pečlivě číst, ale i správně pochopit. Ze znalosti chování jednoho přístroje ještě nevyplývá znalost chování jiného, i když oba pocházejí od stejného výrobce.

AF světlo

I když přístroj obsahuje pomocné světlo, pomáhající zaostřovacímu systému, není jeho funkce vždy stoprocentní. Někdy funguje jen u kratších ohniskových vzdáleností (u delších světlo nedopadá na správné místo), někdy přístroj neindikuje správné zaostření, v nejhorším případě jej indikuje a zaostří špatně. Zjistí se to zpravidla až po delší praxi, nebo podrobnými zkouškami. V těchto případech je lepší použít ručního zaostření (pokud to přístroj umožňuje). Jen výjimečně nastaví u některých digitálních přístrojů elektronika při selhání autofokusu zaostření na často používanou vzdálenost (například 2,5 metru).

Blesk výklopný
U některých přístrojů se vyklápí automaticky při každém zapnutí (i když není potřeba) a je tak náchylnější na poškození. Výhodnější je ruční vyklopení blesku jen při jeho potřebě.

Číslování snímků
Pokud při smazání nebo založení jiné prázdné paměťové karty začíná číslování snímků opět od jedničky, je velké nebezpečí přepsání původních snímků novými při jejich přepisování do počítače. Většina digitálních fotopřístrojů má možnost zvolit druhý způsob, při kterém se čísla snímků stále automaticky zvyšují. To lze nastavit v základním menu fotopřístroje (setup). Bohužel se vždy tato funkce jmenuje jinak a ne vždy je nastavení označeno a popsáno srozumitelně.

Displej
Jen nejjednodušší digitální přístroje nemají displej žádný. Tím se ale připravují o největší výhodu – možnost kontroly pořízeného snímku. Takové přístroje kupovat nedoporučujeme. Často je displej na zadní stěně naopak použit jako jediný hledáček. Někdo si na tento způsob držení přístroje a fotografování (hanlivě označovaný jako kudlanka nábožná) zvykne rychle, jiný nikdy; zejména nosí-li nablízko brýle, bez kterých nevidí na hledáček a s nimi zase fotografovaný objekt. Proto výrobci nabízejí stále větší displeje. Pozor ale na skutečnost, že větší displej nemusí vždy přinášet i vyšší rozlišení. V prodejně je také obrázek na displeji mnohem lépe viditelný než při ozáření slunečním světlem. I v tomto ohledu se již objevují typy, viditelné dobře i při velmi jasném světle.

Doplňkové funkce
Výrobci se snaží přilákat zákazníky různými funkcemi a efekty, v analogové fotografii neproveditelnými. Profesionál dá přednost zobrazení mřížky, umožňující lepší kompozici, mnoho uživatelů dá přednost možnostem žertovného zpracování snímků, nebo samospoušť, která ve své poslední fázi prohlásí oblíbené „Řekněte sýr!“

Hledáček elektronický
Většinou zobrazuje totéž, co displej na zadní stěně a nemá jeho nevýhody (nestabilní držení přístroje, malá zřetelnost při osvětlení sluníčkem, možnost pozorování bez brýlí). Je záhadou, proč výrobci digitálních přístrojů, kteří často ušetří i jedinou diodu nebo tlačítko, stále vybavují přístroje spolu s elektronickým hledáčkem i zadním displejem. Nevýhodou elektronických hledáčků proti pravým zrcadlovkám je malé rozlišení a horší podání jemných barevných tónů. Aby na obraze nebyla pozorovatelná bodová struktura, musel by obsahovat 3 miliony bodů a dokonalejší ovládací obvody. To zatím zní jako fantazie, ale první snímací čipy mívaly také jen několik set bodů.

Hledáček optický
O nepřesnosti již byla zmínka. Z konstrukčního hlediska přitom není problém zhotovit hledáček s odpovídající přesností, ani jej vybavit LCD panelem, který by poskytoval informace o nastavení snímacích parametrů. Často chybí i dioptrická korekce. V takovém případě je nutno při koupi vyzkoušet, bude-li hledáček svým pevným nastavením vyhovovat.

Histogram
Zobrazuje četnost výskytu bodů o různých jasech a tak dává informaci o správné expozici. Někdy jen u pořízeného snímku, výhodněji už při snímání. Názorný je ale jen při snímání scén s normálním rozložením jasů. Histogram černé kočky před bílou zdí neodborníka spíše vystraší. Oblíbenější než histogram se v poslední době stává zobrazování takzvaných přepalů. Jsou to místa, ve kterých se vlivem nadměrného osvitu zcela ztratila kresba. To již žádnou dodatečnou úpravou nejde zachránit. Obdobně bývají označena i místa, která ztrácí kresbu vlivem podexpozice. Pozor ale na správné chápání této funkce: cílem není, aby na snímcích nebyly takové partie vůbec (to často ani nejde), ale aby se omezily na míru, která na výsledných fotografiích nebude působit rušivě.

Kryty konektorů
Nejoblíbenějším materiálem konstruktérů pro tyto prvky je i u nejdražších přístrojů guma. Kryt často visí jen na tenkém gumovém pásku a dá se předpokládat, že při častějším používání jen dočasně.

Menu
Někdy má nelogické rozdělení parametrů a nastavení požadovaného parametru se nachází jinde, než bychom očekávali. Často je potřeba se k potřebnému nastavení složitě „proklikat“. Žádné normy, ani zvyklosti v této oblasti zatím nebyly zavedeny.

Monochromatický displej
Nazývaný někdy stavový. Na rozdíl od barevného téměř nespotřebovává proud. Pokud na přístroji není, je nutno při každé změně nastavení zapínat displej i při energeticky úspornějším fotografování s optickým hledáčkem. Mnoho přístrojů totiž nabízí režim, že se i při úsporném fotografování s vypnutým displejem zobrazí na pár vteřin náhled právě vyfotografovaného snímku.

Náhled
Ideální je samostatné tlačítko umožňující prohlédnutí (a případné smazání) posledního pořízeného snímku. Automatický náhled zobrazí snímek jen na krátkou dobu, pokud nastavíme delší dobu prohlížení, zdržuje to další fotografování. Výhodná je možnost okamžitého návratu do fotografického režimu namáčknutím spouště. Pak může být nastavena i dlouhá doba náhledu.

Návod
Rozsah návodu zpravidla vyděsí každého uživatele nového přístroje. Pro fotografování v automatickém režimu však stačí přečíst prvních pár stránek. Byla by však škoda nevyužít mnoha dalších možností přístroje a tak je dobré se k návodu i opakovaně vracet. Po vlastních zkušenostech pochopíme lépe i mnohé záludnosti a zkušební záběry s různým nastavením nic nestojí. Pozor při experimentování pouze v jediném případě: mezi volitelnými jazyky menu fotopřístroje češtinu většinou nenajdeme a při zvídavém přepnutí na japonštinu budeme jen velmi obtížně nacházet příkaz pro návrat z této volby.

Otisky na displeji
To, co na zadním displeji vypadá jako otisky prstu, je často otisk nosu při používání optického hledáčku. Vzájemná poloha hledáčku a displeje k tomu často přímo nutí. Někdo používá spíše levé oko, někdo pravé. I toto je třeba brát v úvahu při výběru digitálního fotopřístroje.

Ovládací prvky
Z hlediska snadného a zapamatovatelného ovládání je ideální stav: 1 funkce = 1 ovladač. Některé přístroje se tomuto ideálu velmi blíží, jiné k němu mají velmi daleko. Zejména velmi často používaná nastavení je někdy nepříjemné volit pomocí mnoha stisknutí tlačítek ve složitém a nelogicky uspořádaném menu. Pro některé, zřídka používané a složitě volené funkce se vyplatí nosit u sebe „tahák“. Zvlášť nepříjemná je volba funkce pomocí současného stisku dvou tlačítek, které mají samostatné jiné funkce. Správný hmat se zpravidla nepodaří ani po dlouhém cvičení a opakovaně naskakují původní funkce tlačítek.

Paměť při vypnutí
Některé přístroje se při každém zapnutí nacházejí v základním režimu a z předešlého nastavení si nepamatují nic, jiné jsou nastaveny přesně tak, jak byly před vypnutím, některé si pamatují jen některá nastavení. Ideální je vlastní možnost volby parametrů, které si má přístroj zapamatovat.

Parametry snímku
Stále více digitálních fotopřístrojů má možnost nastavení kontrastu, sytosti barev, doostření, černobílého či hnědého odstínu atd. Tyto změny se provádějí již při zpracování snímku a jsou nevratné. Na malém displeji je často nelze dobře posoudit. Je proto lepší uschovávat snímky pořízené při základním nastavení fotopřístroje a všechny uvedené změny provádět v počítači na kopiích snímků.

Předblesk pro odstranění červených očí
Má význam především u kompaktů na klasický film, u digitálních snímků lze červené oči poměrně snadno a dobře odstranit při zpracování v počítači. Některé digitální přístroje to dokáží udělat dokonce samy. Předblesk nebývá vždy účinný a vždy oddaluje okamžik provedení snímku. Způsobuje mnohem větší prodlevu než často tolik sledované zpoždění spouště.

Reset
Při ztrátě orientace v množství nastavení může být výhodný návrat všech parametrů na tovární výchozí (default) nastavení. Datum a čas nastaveny zůstávají.

Samospoušť
U většiny přístrojů se po pořízení snímku vypne. Konstruktéři však někdy myslí i na ty, kdo užívají samospoušť kvůli roztřesení snímku a vedle klasické desetivteřinové spouště umožnili používat i dvouvteřinovou, která se po snímku u některých přístrojů nevypíná. Chvění přístroje je možno vyloučit i dálkovým infračerveným ovládáním; u některých přístrojů však pracuje se zpožděním dvě vteřiny. Spolehlivě bez zpoždění fungují spouště kabelové, výjimečně se objevuje i dříve používaná a oblíbená drátěná spoušť.

Série snímků
Také mnohé kinofilmové přístroje umožňují pořízení série snímků, u filmu ale jen za cenu velké spotřeby drahého materiálu. Výhoda digitálních přístrojů je zde zřejmá. Často lze ještě výhodněji využít funkci, při které digitální fotopřístroj snímá po celou dobu držení spouště, ale uloží jen posledních několik snímků před jejím puštěním. Tak lze vyfotografovat i rychlé děje, o kterých přesně nevíme, kdy nastane nejlepší okamžik.

Stativový šroub
Vzhledem k trvanlivosti by měl být kovový. Pokud je u kraje fotopřístroje, pozor na snadnou možnost jeho převrhnutí při upevnění na lehký ministativ.

Ukládání snímků
Jen některé fotopřístroje mají paměť, která umožní snímat i několik snímků bezprostředně za sebou. Jiné jsou po dobu ukládání snímků zcela mrtvé a nelze s nimi manipulovat, ani pořizovat další snímky.

Uživatelské nastavení
Některé přístroje umožňují přednastavení i několika skupin vlastních konfigurací parametrů, které lze snadno vyvolat z paměti a použít při dané fotografické situaci. Ke komfortu přispívá i možnost předefinování některého tlačítka na vlastní, často používanou funkci. Výhodná je výrazná indikace všech nestandardních nastavení.

Zoom
Větší a dražší digitální fotopřístroje mají mechanické ovládání zoomu kroužkem na objektivu. Je to rychlejší, přesnější a nespotřebovává se energie z baterií. Pozor ale na záměnu s podobnými kroužky na objektivu, kterými se jen spínají motorky, které ovládají pohyb zoomu. U miniaturních kompaktů lze často nastavit jen několik málo poloh zoomu. Po opětovném zapnutí fotopřístroje se zoom často nastaví do polohy, nastavené před vypnutím, někdy na minimální ohniskovou vzdálenost; výjimečně na nejdelší ohniskovou vzdálenost. Tato třetí možnost je nevýhodná – téměř vždy je nutno zoom ovladačem přestavit a zbytečně se tak plýtvá energií z baterií. Kompaktní přístroje mají pevně vestavěné objektivy. Je nutno si vybrat takový rozsah zoomu, který bude pro požadované použití vyhovovat nejlépe.

Autor: Antonín Vajčner, Zkušební a kalibrační laboratoř VUZORT


Diskuze

Přihlásit