Šmejdi objevují nové triky jak napálit seniory

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Tlak na pořadatele předváděcích akcí narůstá. Hledají proto nové způsoby, jak na prodeji předraženého zboží vydělat. Zavádějí smlouvy o zprostředkování a nabízejí prodejní akce v zahraničí.

Organizátoři předváděcích akcí vymýšlejí stále nové taktiky, jak své cílové skupině – seniorům - ztížit situaci. Poté, co se zpřísnily kontroly, zda užívají vůči zákazníkům nekalé a agresivní obchodní praktiky, přicházejí s novým trikem. Klienty na předváděcí akci přesvědčí k uzavření hlavní, zejména kupní nebo cestovní smlouvy. Kromě ní ovšem nic netušící zákazník uzavírá ještě zprostředkovatelskou smlouvu s jiným subjektem. Na tuto skutečnost ho ovšem pořadatelé neupozorňují. Přitom spoléhají na to, že senioři odstoupí pouze od hlavní smlouvy a na zprostředkovatelskou zapomenou, čímž se připraví o možnost získání finančních prostředků v řádu stokorun nazpět. I v případě, že od této druhé smlouvy zákazníci včas a řádně odstoupí, šance na vrácení peněz je minimální, protože jako zprostředkovatelé vystupují obtížně dohledatelní lidé.

Na nekalé praktiky odehrávající se na předváděcích akcích můžete nyní upozorňovat na webové stránce www.nesvarnik.cz a varovat tak také ostatní. Uvádějte zde místa, kde se konají či budou konat předváděcí akce, ať se na ně mohou přijít podívat třeba inspektoři ČOI.

O novém triku jsme se dozvěděli od klientky naší poradenské linky.  Paní Libuše na předváděcí akci společnosti Beck Reisen uzavřela cestovní smlouvu na zájezd po třech státech, doma si uvědomila nevýhodnost této smlouvy a chtěla od ní odstoupit. Po telefonické konzultaci jsme klientce doporučili odstoupení od smlouvy a zaslali jí vzor, odstoupení od smlouvy vůči společnosti Beck Reisen tedy v řádné lhůtě provedla a společnost smlouvu stornovala. Paní Libuše současně odstoupila i od zprostředkovatelské smlouvy, ovšem peněz se nedočkala, neboť zprostředkovatel s ní žádným způsobem nekomunikuje.

Spotřebitelé by měli vždy vycházet nejen z informací na pozvánce, případně z údajů, které o sobě společnost poskytne během předváděcí akce, ale především ze samotné smlouvy či ze všech smluv, které podepíší. Odstoupení je nutné učinit vždy vůči subjektu, který je na smlouvě uveden, bez ohledu na to, zda s ním spotřebitel sám jednal, či nikoliv. Pokud ani takový postup nevede k úspěšnému výsledku, neboť druhá smluvní strana nekomunikuje, nezbývá, než se obrátit na soud.

Cestujte a nakupujte!

Dalším z nových triků provozovatelů předváděcích akcí je spojení zahraničního poznávacího zájezdu s koupí kvalitního koberce či atraktivního zlatého šperku. Přemluvit zákazníky ke koupi v cizině může být snadné. Neznalost prostředí i jazyka umocňuje totiž jejich zranitelnost. Lidé, kteří koupi v zahraničí podlehli, ji často zpětně litují. Zjišťují, že kvalita neodpovídá slibům, a chtějí výrobky vracet. Nevědí však, jak na to.

Evropské spotřebitelské centrum ČR se zabývá právy spotřebitelů při nakupování v jiných zemích EU, Norsku a na Islandu. Poskytuje spotřebitelům informace o jejich právech a také jim pomáhá mimosoudně řešit přeshraniční spory s obchodníky z uvedených zemí. Je jedním z 29 členů sítě Evropských spotřebitelských center (ECC-Net) a je financováno Evropskou komisí a Českou obchodní inspekcí, při níž působí. Více na www.evropskyspotrebitel.cz.

Nákupy v zahraničí ovšem často připomínají drsné scény známé z tuzemských předváděcích akcí. Někteří klienti popisovali, že byli ponecháni samotní v továrně na koberce s několika tureckými prodejci, kteří na ně začali vyvíjet enormní tlak. Nemohli kontaktovat nikoho ze svého zájezdu, ve strachu podlehli a zboží zakoupili.

Pokud se jedná o prodej v rámci zemí EU, může podvedeným klientům efektivně pomáhat Evropské spotřebitelské centrum. Mimo země EU je ovšem situace obtížnější. Prodejci však zájezdy směřují právě mimo země Evropské unie, nejčastěji do Turecka či Izraele. Ačkoliv je například turecké právo na ochranu spotřebitele do určité míry sblížené s předpisy Evropské unie, nelze se zcela spolehnout na sjednocenou minimální míru ochrany zaručenou evropským právem.

Pro názornost uvádíme dva skutečné příběhy:

„Zprvu ohromující snaha obchodníků nabývala tvrdosti a posléze i nucení ke koupi. Snažili jsme se, jestli neuvidíme někoho z našeho autobusu, a měli jsme dost velký strach. Podlehli jsme a strachy souhlasili s koupí. Stálo nás to zálohu 200 eur, přitom jsme nejeli na obchodní, ale poznávací zájezd,“ popsala svoji zkušenost paní Marie, která se snažila prodejci doručit odstoupení od smlouvy a už rok čelí výhrůžkám soudem, pokud nezaplatí plnou cenu koberce.

Pan Jiří řeší odlišný problém: „Zakoupil jsem šperk na zájezdu do Turecka, ale následně se ukázalo, že jde o jiný a na základě odborného posouzení i méně kvalitní šperk, než který jsem si vybral v katalogu tureckého renomovaného prodejce. Co nejjednodušeji bych si přál náhrdelník vrátit a dostat zpět zaplacenou zálohu. Prodejce a zároveň výrobce to však odmítá, nabízí slevu a má tendenci odradit mě od reklamace. Velmi prosím o sdělení základních podmínek pro reklamace zboží v Turecku.“

Základní rada tedy zní: dobře číst a prověřovat informace o nabízených zájezdech, na podezřelé pobyty nejezdit a případně na nich nic nekupovat.


Přihlásit