Ze světa vitamínů a minerálií: Kyselina listová

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 30.4.2013    Publikováno v časopise 5/2013

Nadměrný příjem některých vitamínů i minerálních látek může narušit dobře vyvážený metabolismus, vzájemný poměr nejenom vitamínů a minerálií, ale i ostatních účastníků látkové výměny.

Medicína první poloviny 20. století vkládala do vitamínů velké naděje. V průběhu dalších desetiletí přehnaný optimismus částečně vyprchal a v některých směrech se dostavilo rozčarování. Příčina tkví hlavně v tom, že se „hospodaření“ s bioaktivními látkami řídilo chybnou taktikou podle zásady „čím více, tím lépe“ namísto tolikrát osvědčeného „všeho s mírou“. Ukázalo se, že „přiměřené“ množství zdraví prospěšného vitamínu nebo jiné bioaktivní substance se zpravidla vícenásobnou dávkou přiměřeně nezvyšuje. Taková úměra běžně nefunguje a může vést i k překvapivě nechtěným opačným výsledkům.

V našem seriálu se vám pokusíme podat informace, které přinesou užitek objektivní informovaností tak, jak to odpovídá stavu současné vědy.

 

Kyselina listová

Kyselina listová je nezbytnou látkou, která umožňuje tvorbu DNA a RNA, významných složek při dělení buněk a přenosu genetických informací. V organismu se uchovává dva až čtyři měsíce.

Chemický název je kyselina pteroylglutamová. Dřívější názvy jsou: folacin, vitamin Bc nebo vitamín B9. Termín foláty je generické označení vitamínů, které se skládají ze tří hlavních jednotek – pteridinu, p-aminobenzoové kyseliny a glutamové kyseliny. Jejím nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole, obilné klíčky a pivovarské kvasnice. Další zdroje jsou mimo jiné vaječný žloutek, řepa, ořechy, brokolice, chřest, meruňky, celozrnný chléb a nezralé ovoce. Velice málo se nachází v mase a rybách. Resorpce v lidském organismu je 50%.



Přihlásit